S láskou o vaření… S Ditou P.

DenikDityP_nahled
Jsou ženy, pro které je vaření nepříjemnou povinností. Zasytit rodinu, o víc nejde. Ale jsou i ženy, které vaření zbožňují a dokáží o něm mluvit (i psát) s láskou. Setkání s takovou ženou je nesmírně příjemným, osvěžujícím zážitkem.

V úterý 2. října se v Knihkupectví Barvič a Novotný konala autogramiády Dity Pecháčkové. Přijela představit svou první knihu, kuchařku s názvem Deník Dity P. Samotnému podepisování předcházela krátká beseda.

Dita Pecháčková se již léta věnuje vaření. V současné době se s ní můžete setkávat na stránkách magazínu Albert v kuchyni, předtím byla 5 let šéfredaktorkou časopisu Apetit. Ovšem teprve nyní vydala svou první kuchařku, která je vlastně do jisté míry deníkem. Nenajdete v ní totiž jen recepty, ale i povídání o jídle, o životě autorky či fotografie z rodinného alba.

zdroj: odhlavyazkpate.cz

Zřejmě pro každého návštěvníka autogramiády jsou toto známé informace. Mnohem zajímavější bylo poslouchat odpovědi na zvídavé otázky. Jako první padl dotaz na vznik knihy.

Dita Pecháčková oslovila pár nakladatelů, ale záhy se ukázalo, že tudy cesta nevede. Chtěla, aby kuchařka byla přesně podle jejích představ, což například znamenalo, že každé jídlo bude mít svou fotku, a to by jí nakladatel neumožnil (a byla by to velká škoda!). Nebo nechtěla mít v knize reklamu. Nakonec se rozhodla vydat knihu sama. A jak se ukázalo, byl to dobrý krok.

Práce na knize trvala více než dva roky. Kromě rozhodování, které recepty se v kuchařce nakonec objeví, bylo nutné vybrat druh papíru, určit rozměry knihy, najít fotografa a mnoho dalšího. Spolu s knihou vznikl i „vyšívaný porcelán“. Dita Pecháčková chtěla jednoduše zdobené nádobí, což znamenalo najít někoho, kdo by porcelánové sety ozdobil dle jejích návrhů. Tým pracovníků byl v průběhu obměněn, protože Dita Pecháčková nechtěla slevit ze svých představ; začínalo se tedy nanovo. Tím vším se vydání kuchařky oddalovalo, ale rozhodně je lepší na knihu si počkat, než dostat do rukou „nedodělek“.

Účast na autogramiádě nebyla hojná, ostatně ani prostory nedovolují pojmout desítky lidí. Možná i proto, že se účastníci nemohli ztratit v anonymním davu, neměli příliš odvahu klást otázky. Je to škoda, protože bylo vidět, že Dita Pecháčková o jídle a své kuchařce mluví s láskou a nadšením. Její vyprávění o cestách na chatu a převážení broušených skleniček a všeho potřebného pro focení do kuchařky bylo úsměvné a zřejmě takových historek má v zásobě víc.

Padla ještě poslední otázka – zda neplánuje otevřít si restauraci. Přiznala se, že plánů má v hlavě spoustu, i ono otevření restaurace, ale zatím na to čas není.

Poté následovalo už jen podepisování kuchařek a focení s nadšenými fanynkami.

 

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeDeník Dity P.

Pecháčková, Dita

Dita Pecháčková, 2012

Napsat komentář