Od konce dvacátých let minulého století baví Spejbl a Hurvínek několik generací. Jejich „otcem“ byl známý český loutkář Josef Skupa, který jim i propůjčil svůj hlas. Ženským postavám se naopak věnuje od konce šedesátých let Helena Štáchová. Po smrti Josefa Skupy jej skvěle nahradil Miloš Kirschner, dále se této role ujal Martin Klásek. A právě on spolu s Denisou Kirschnerovou stojí i za zrodem divadelní hry Hurvínkova cesta do Tramtárie z roku 2003. Nakladatelství Fragment v loňském roce vydalo i knižní podobu tohoto představení.

Když Hurvínek jednoho dne onemocní, jeho kamarádka Mánička ho navštíví, aby mu nebylo smutno. Rozhodne se mu předčítat z pohádkové knížky v dobré víře, že se Hurvínkovi udělá lépe. Jenže se najednou ocitnou v zemi plné žíznivých květin, kde vládne princezna Gerbera. Ta je pěkně protivná a dokonce i zlá, protože jim hned uvězní Žeryčka. Hurvínek to tak samozřejmě nenechá a chce svého kamaráda osvobodit. To ale budou muset splnit několik úkolů, které si pro ně rozmarná Gerbera připravila. A že nebudou vůbec jednoduché, se už dá tušit. Podaří se Hurvínkovi s Máničkou nástrahy překonat a pomoci i zemi, kde vládne žízeň?

I přestože  se celý příběh odehrává na necelých padesáti stranách, jde o velmi kvalitní přepis divadelní hry do knižního textu. Oba autoři nevynechali důležité, ale velmi poutavou formou napsané popisy prostředí, aby dětem přiblížili atmosféru, která panuje běžně při představení. A aby vše uvedli v ještě větší dokonalost, celá kniha je doplněna řadou barevných fotografií loutek. Malí čtenáři mají tak naprosto ideální možnost si představit nejen místa, kde se děj odehrává a co v daném okamžiku dělají hlavní hrdinové, ale především zjistí, jak to například v takovém divadle vůbec vypadá – pokud tam ještě nebyli. Většina obrázků je totiž také zachycena i s „provázky“, kterými herci své loutky ovládají. Zvláště tedy ti nejmenší si udělají naprosto skvělou představu a pochybuji, že po přečtení nebudou vyžadovat návštěvu, kde by Hurvínka s Máničkou viděli „naživo“. Nejde ale samozřejmě jen o „nalákání“ diváků, to nemá podle mě Divadlo S+H zapotřebí. Je to velmi hezký počin, kdy je vidět snaha o to, aby děti nejen navštěvovaly hodnotné kulturní akce, ale aby i četly. Ostatně mohou skloubit oboje a výsledkem bude nepochybně zajímavá možnost porovnat oba druhy zpracování.

Kniha je vytištěna na lesklém křídovém papíře, přímá řeč je zajímavě znázorňována kurzívou. Tento fakt mohou využít rodiče předčítající menším dětem například pro imitaci dané osoby, což právě ti nejmenší jistě ocení. A větší děti, které začínají číst, tak jasně pochopí, kde je v textu přímá řeč.

Jediné, co mi trochu vadilo, bylo, že text splývá. Je sice rozčleněn do odstavců, ale chybí ony prázdné „kolonky“ mezi nimi, které by dávaly příběhu jakési rozdělení. I přes tento menší nedostatek, který se třeba začínajícím čtenářům může zdát jako větší překážka, se domnívám, že si kniha zaslouží, aby se ocitla ve „sbírkách“ dětí jako úchvatná klasika, která i přes pokročilý věk hlavních protagonistů prostě nestárne.

Související knihy

Klásek, Martin - Kirschnerová, Denisa

Fragment, 2011