Krátce před koncem října 2024 vydalo nakladatelství Beta Dobrovský knihu Colina Walshe Kala (2023). O překlad se postaral Lukáš Tomášek.

Když v roce 2023 až dosud povídkář Colin Walsh debutoval na poli románové tvorby svou knižní prvotinou Kala, dočkal se velice vřelého přijetí nejen u širší čtenářské veřejnosti, ale i ve sférách literárních cen, konkrétně si v kategorii nováček roku odnesl cenu Irish Book Award. Pojďme se tedy podívat, čím knižní svět tak ohromil.

První, čeho si člověk všimne, je objemnost svazku. V naší době průměrně dvousetstránkových titulů činí přes čtyři sta padesát stránek z Kaly práci spíše nadstandardního rozsahu. S výjimkou krátké části pojmenované „Léto 2003“ se celý zbytek příběhu opírá o „Léto 2018“. V jeho rámci pak začíná „Pátkem“ a končí „Úterým“. Takto řečeno by se mohlo zdát, že jde o události ryze současné, nicméně Colin Walsh postavil dějovou stavbu trochu jinak. Pomocí kapitol nesoucích jména nejaktivnějších postav („Helen“, „Mush“, „Joe“) skládá k sobě střípek po střípku, aby postupně budoval napětí a kladl nevyřčené otázky. Zároveň indicii za indicií odhaluje, která stopa by s odpověďmi mohla pomoci. S náznaky ovšem šetří a prakticky vždy je velice jemně včleňuje do rozsáhlejšího textu, takže jestli je u jiných knih možné beztrestně přeskakovat i celé pasáže, v případě Kaly to rozhodně neplatí. Což nás přivádí k zajímavé zkoušce čtenářovy trpělivosti, protože nejméně první polovina knihy může působit zdlouhavě a bez výrazného dějového posunu. Přesto jsem ani na chvilku nepocítil potřebu ji odložit, takže autorova snaha vybudovat konstrukci dějové linky tak, aby vyžadovala čtenářovu neustálou pozornost, rozhodně vedla k požadovanému cíli – k vyvolání patřičné míry zvědavosti.

Téma, o kterém Colin Walsh píše, připomíná na první pohled tak trochu běžný filmový příběh o znovusetkání dávných přátel u nějaké významné společenské události. V našem případě jde, jak jinak, o svatbu. Ze šestice přátel, kteří se dali dohromady zhruba kolem svých patnáctin, žijí teď po dalších patnácti letech již jen čtyři. Jeden z chlapců spáchal kdysi sebevraždu, jedna z dívek, ta, jejíž jméno zdobí titul knihy (ačkoli oficiální verze jména zní Kathrin), beze stopy zmizela. Jenže právě v době, kdy Helen dorazí ze své nové kanadské domoviny zpět do maloměstského irského Kinloughu, dojde k objevu lidských ostatků. Ty, jak se záhy ukáže, patří právě ztracené Kale. Od té chvíle se věci začnou tak trochu vymykat kontrole. Helen jako novinářka na volné noze mluví s pamětníky, aby si udělala obrázek nejen o zmizení své kamarádky, ale i o celé její rodině. Mush, nyní již třicátník se znetvořenou tváří, se snaží najít další zmizelé dívky. A Joe, slavný hudebník a nestabilní alkoholik, se utápí ve svém vlastním egu. Přitom právě on byl tím, kdo měl tehdy dávno s Kalou milostný vztah. A poslední ze zbývající čtveřice se příběhem jen mihne v roli matky malého dítěte, která má pocuchané nervy. Připadá vám to celé šablonovitě předvídatelné? Pak zpozorněte. Protože ať už je titul Kala čímkoli, rozhodně není nudný.

Jedním ze specifických prvků, jimiž Kala disponuje, je právě neotřelý styl a důsledná struktura textu. S výjimkou Joeových kapitol, které jsou vyprávěny ve druhé osobě jednotného čísla (ano, čtete správně: „ty teď jdeš, ty teď nasloucháš…“), je zbytek knihy postaven na osobních zpovědích Helen a Mushe. To ale není zdaleka všechno. Části, které popisují současnost, tedy rok 2018, jsou napsány v mixu přítomného a budoucího času, zatímco vzpomínkové úseky o roce 2003 se drží klasiky založené na vyprávění v minulém čase. Přitom až na nepočetné výjimky (zvláště ke konci knihy) staví většina kapitol na stejném schématu: minulost zarámovaná zepředu i zezadu současností. Tedy přítomný čas – minulý – přítomný.

Kala je ve všech ohledech napínavou detektivkou s velkým přesahem. Kromě hledání pachatelů dávného zločinu totiž poodkrývá i mnoho kostlivců po léta ukrytých v různých skříních. Někteří vykouknou až nyní, jiní si svou chvíli slávy užili v minulosti. A někteří dokonce ani napříč věky neztratili nic ze své ničivé síly. Jedním s kladů, jenž bývá knize přisuzován, je čtenářova dlouhotrvající nejistota o osobě stojící za dávnou vraždou. V tomto ohledu půjde zcela jistě o zkušenosti a odhad každého jedince. Přesto se bez uzardění mohu připojit k prohlášení, že Colin Walsh prokázal vysokou dovednost v budování náznaků, které čtenáře snadno svedou na nesprávnou stopu. Jinými slovy, jako autor napínavého příběhu se rozhodně osvědčil.

Nepodařilo se mi odhalit, chystá-li Colin Walsh něco dalšího. Nicméně pokud ano, určitě budu mezi prvními zvědavci. Prozatím si tedy musíme vystačit s románem Kala, který si můžete pořídit třeba přímo na stránkách nakladatelství Beta Dobrovský.

Související knihy

Walsh, Colin

Pavel Dobrovský – BETA, 2024