Knihu Nora zachraňuje svoji duši vydalo nakladatelství Alferia.

„Pss. Hej, tady, hvězdo. Otevři mi okno.“ Na venkovním parapetu stál holub a zobákem důrazně kloval do skla.
Nora se rozhlédla. Kdo to mluví? A volá někdo na ni, nebo jen zaslechla konverzaci dalších zákazníků?
„Tady, hej, otevři!“ Nora se podívala zpět k oknu, kde už holub naštvaně mával křídly a podupával. Chvíli na něj zírala. „Ne, to není možné. Nespím ještě?“ Otočila se ke křeslu, jestli tam náhodou neuvidí spící verzi sebe samé. Ne, ne, už stojí u okna se záhadnou knihou v ruce.
„To je Karel, náš místní maskot. Klidně mu otevřete, mladá paní. Má tady zázemí a většinou tu přenocuje,“ ozval se knihkupec, který se najedou objevil v místnosti.
„Vy ho také slyšíte mluvit?“ vypadlo z Nory.
„Cože? Mluvit? No, Karel si zaklepe, když chce dovnitř.“ Knihkupec se starostlivě podíval na Noru. „Mladá paní, cítíte se dobře?“
„Jo, jo, jo, jo. Jasně. V pohodě,“ oznámila Nora podlaze, protože oční kontakt nevydržela. Kéž by se mohla propadnout někam hodně hluboko do země.
Ozvalo se další velmi důrazné zaklování a Nora se tentokrát bez přemýšlení vydala k oknu a Karla pustila dovnitř.
„Konečně,“ utrousil holub a nakráčel hrdě dovnitř. Z parapetu sletěl ke křeslu, sedl si na opěradlo a tvářil se velmi důležitě.
„Jdu mu připravit zrní a vodu,“ usmál se knihkupec a nechal Noře potřebné soukromí.
„Pojď si sednout, Noro, musíme něco probrat. Knížku si kup, z té budeme vycházet.“
Nora se podívala na knihu v ruce a přitiskla ji blíž k hrudi, jako by se chtěla před mluvícím holubem chránit.
„Tohle je začátek tvojí cesty,“ pokračoval Karel.
„Jak to, že znáš moje jméno?“ vzpamatovala se Nora.
„Mám tě tady na seznamu,“ řekl Karel a zpod křídla vytáhl papír.
„Teď se ti budu nějakou dobu věnovat. Teda nejen tobě, papír je plný nezbedníků,“ zavrkal holub. „Nebudeme spolu v kontaktu pořád, ale jenom v době, kdy to bude potřeba. Neboj, budeš mít i jiné průvodce.“
„A jak to, že tě slyším?“ nedala se Nora.
„Tvoje duše si zavolala o léčení. Už je vyčerpaná. Když ji budeš ještě chvilku ignorovat, mohlo by to dopadnout špatně. Ale neboj se, všechno bude dobré. Skvělá zpráva je, že ses rozhodla vykročit ke svému léčení. Teď jsme se naladili na stejnou frekvenci – jako u rádia. Proto mě slyšíš. Ber mě jako svého pomocníka. Mohli ti dát člověka, ale to by nebyla taková sranda. Takhle se aspoň hned od začátku naučíš být otevřenější. Rozšíříš si vnímání toho, co je možné,“ prohlásil Karel a spokojeně sledoval, jak mu knihkupec pokládá na poličku misku se slunečnicemi a vodou.

 ____________________

Přečtěte si celou ukázku.

 ____________________

O autorovi

MgA. Martina Pašingerová (*1985) je městská šamanka. Stejně jako Nora pracovala v médiích, včetně těch bulvárních. Dlouhá cesta plná učení ji však přivedla k šamanské praxi. Tím ovšem podobnost Martiny a Nory nekončí. Obě mají rády zvířata, Prahu a léčivé příběhy. Martinu Pašingerovou od mala přitahoval svět pohádek, mýtů a příběhů.

Zdroj informací: Alferia

 Nakladatelství ALFERIA vydává kvalitní texty o aktuálních tématech z oblasti osobního rozvoje, spirituality a zdravého a udržitelného životního stylu.

Mezi jejich tituly patří například Revoluce jednoho stébla slámy, Bez bahna lotos nevykvete a Síla přírodní fermentace.

Související knihy

Pašingerová, Martina

Alferia, 2024