Knižní tipy: knihy nejen o umění, politice a psychologii

Umění, politika a psychologie

14.5.2024 redakce Bez komentáře

Tipy_Antikomunisticke manifesty_Dialog o umeni a politice_Setkani s Jungem

Dnešní tipy jistě potěší každého, kdo se zajímá o umění, politiku, psychologii a význačné osobnosti spojené s těmito obory. Dozvíte se mimo jiné, kdo byl vlastně Carl Gustav Jung a jak ho vnímali jeho současníci.

Antikomunistické manifesty jsou dílem Johna V. Fleminga, které autor věnoval čtyřem knihám, jež, jak název dokládá, formovaly studenou válku. Vyzdvihl přitom komunistické aktivisty v jistém okamžiku jejich života. Flemingova studie není pouhou recenzí, ale zkoumáním příběhů skrytých za jednotlivými knihami.

Antikomunistické manifesty

Čtyři knihy, které formovaly studenou válku
Autor: John V. Fleming
Přeložil: Pavel Pokorný

Počet stran: 384
Vazba: brožovaná
Formát: 133×206 mm
ISBN: 978-80-88411-19-2
Doporučená cena: 468 Kč

Knihu Antikomunistické manifesty vydalo nakladatelství Maraton.

Předmětem fundované a čtivé Flemingovy práce je čtveřice vlivných knih, které formovaly studenou válku: Tma o polednách (1940) maďarského novináře a intelektuála Arthura Koestlera, Ze tmy (1941) německého námořníka a dělnického aktivisty Jana Valtina, Zvolil jsem svobodu (1946) sovětského inženýra Viktora Kravčenka a Svědek (1952) amerického žurnalisty Whittakera Chamberse. Všichni autoři byli pravověrnými komunisty, které trpká deziluze přivedla k odklonu od jejich ideologie; všichni o tomto zvratu napsali emotivní svědectví. Příběhy všech těchto čtyř knih a jejich autorů zasazuje John V. Fleming do širokého historického kontextu třicátých až padesátých let 20. století a rozebírá je ve všemožných souvislostech od politologických, literárněkritických až po psychologické. Především ukazuje na téměř fatální iluze levicové a částečně i liberální západoevropské veřejnosti ve vztahu ke stalinismu, komunismu a Sovětskému svazu zejména po druhé světové válce i obdobnou situaci americké veřejnosti hlavně během války. Nebezpečí vlivu stalinských komunistických stran na Západě a jejich sympatizantů bylo všeobecně podceňováno. Při demaskování vražedné a nelidské povahy sovětského systému sehrály – jak Fleming přesvědčivě ukazuje – čtyři analyzované knihy, „antikomunistické manifesty“, velice důležitou roli a napomohly k porážce stalinistických sympatizantů a k reorientaci západní veřejnosti a politických reprezentací směrem k obraně demokratických a liberálních hodnot.

Ukázka z knihy

V roce 1946 naprostá většina Američanů nic netušila o tom, jak opravdu vypadá život v Sovětském svazu – nanejvýš tušili, že by se jim tam asi nelíbilo. Kravčenkova kniha jim potvrdila, že jejich instinkt se nemýlil. Líčila jim brutalitu každodenního života v továrnách, katastrofální neefektivnost a prolhanost. Zabývala se politickým útiskem. Popisovala nouzi na hranici hladovění. Dotkla se systému otrocké práce. Brilantně zachytila atmosféru téměř všudypřítomného strachu ve společnosti. Všechna tato témata ale organicky vyplývala ze životního příběhu muže, který se velmi úspěšně představoval jako mikrokosmos obrovité zotročené populace slušných, obyčejných lidí, jejichž neukojené touhy a nesplněné potřeby byly touhami a potřebami slušných, obyčejných lidí kdekoliv na světě. V Kravčenkově knize je nejsrozumitelnějším možným způsobem zobrazena dichotomie mezi trpícími miliony a malou klikou komunistických tyranů, kteří je mučí. Jen v závěrečných kapitolách, které líčí Kravčenkovy zkušenosti v Severní Americe, nalezneme propagandistické srovnávání dvou
„systémů“ charakteristické pro jistý typ antikomunistické literatury. Člověka to svádí k podezření, že pranýřování Henryho Wallace či hodnocení filmu Severní hvězda nejenže pochází z ruky Eugena Lyonse, ale také svědčí spíše o jeho názorech. Ale převládajícím dojmem, který Kravčenkova kniha zanechává, je autentičnost.

Přečtěte si celou ukázku.

O autorovi

John V. Fleming (*1936) po čtyřicet let na Princetonské univerzitě přednášel v rámci komparatisticko-medievalistické specializace anglickou, francouzskou a latinskou literaturu. Habilitoval se prací The Roman de la Rose. A Study in Allegory and Iconography (1969, Román o růži. Rozbor po stránce alegorické a ikonografické), nicméně do srdcí mnoha studentů se zapsal přednáškovým cyklem věnovaným anglickému bardovi Geoffreymu Chaucerovi a jeho Canterburským povídkám. Úžeji vymezený profesní zájem pak promítl do díla An Introduction to the Franciscan Literature of the Middle Ages (1977, Úvod do františkánského písemnictví v období středověku). Ač od roku 2006 na odpočinku, dál rozvíjí své zájmy, zejména knihvazačství a literární kritiku. Vytrvává i v publikační činnosti, o čemž svědčí mezi jiným knihy The Dark Side of the Enlightment (2013, Odvrácená strana osvícenství) a Luís de Camões. The Poet as Scriptural Exegete (2017, Luís de Camões. Básník jako vykladač Písma). V češtině se jeho přístupně podané dílo slavící úspěch mezi laiky i akademiky objevuje poprvé.

Zdroj informací: Maraton

————————————————

Dialog o umění a politice, jehož autory jsou Édouard Louis a Ken Loach, je možná krátká, ale velmi zajímavá diskuze o zmíněných tématech a samotné společnosti, a to z pohledu dvou významných levičáků pocházejících z různých prostředí i generací.

Dialog o umění a politice

Autoři: Édouard Louis, Ken Loach
Přeložila: Sára Vybíralová

Počet stran: 104
Vazba: vázaná
Formát: 130×200 mm
ISBN: 978-80-7637-467-6
Doporučená cena: 249 Kč

Knihu Dialog o umění a politice vydalo nakladatelství Paseka.

Mohou film a literatura vyřešit společenské problémy? Jak by se měla proměnit levice, aby dokázala čelit tomu, že se čím dál víc frustrovaných lidí obrací k populistům a extremistům? Uznávaný britský režisér a angažovaný francouzský spisovatel se v živém rozhovoru dotýkají i mnoha dalších bolestí současného světa: původu nesnášenlivosti, předsudků či homofobie, negativní role sociálních sítí, bezdomovectví, násilí, postavení žen či gayů. Úderný rozhovor staví most mezi generacemi levicového myšlení a bezděčně připomíná, co vlastně znamená etika dialogu.

Ukázka z knihy

Rád bych začal jedním přirovnáním a jednou otázkou. V knize Kdo zabil mého otce jsem se pokusil zrekonstruovat život svého otce: bylo mu asi pětatřicet, když se mu v továrně, kde pracoval, stal úraz. Utrhl se tam těžký předmět zavěšený na lanech a rozdrtil mu záda. Po nehodě zůstal několik let upoutaný na lůžko a pobíral invalidní důchod, dokud francouzský stát neusoudil, že už se může vrátit do práce, že už k ní je způsobilý – já přitom přihlížel tomu, jak se následkem úrazu v noci svíjí bolestí. Ve Francii zkrátka jen zpřísnili pravidla pro přiznání invalidního důchodu a sociálních dávek, vláda se rozhodla „šetřit“… (str. 13)

Přečtěte si celou ukázku.

O autorech

Édouard Louis (1992) je francouzský spisovatel. Jeho románový debut Skoncovat s Eddym B. (2014, č. Paseka 2018) mu vynesl postavení nejoceňovanějšího francouzského prozaika své generace. Na úspěch knihy navázal literární zpovědí Dějiny násilí (2016, č. Paseka 2019) a pronikavými knižními esejemi Kdo zabil mého otce (2018, č. Paseka 2021) a Boje a proměny jedné ženy (2021, č. Paseka 2022). Hluboce osobní román Jak se stát jiným (2021, č. Paseka 2023) ocenili čtenáři i kritika jako pozoruhodný návrat autora, který má co říct a nešetří ani sám sebe.

Ken Loach (1936) je britský filmový režisér a scenárista. Ve svých dílech se věnuje sociálním tématům, jako je chudoba nebo práva pracujících. Jeho filmy Zvedá se vítr (2006) a Já, Daniel Blake (2016) získaly Zlatou palmu na filmovém festivalu v Cannes. Loachův film Kes (1969) byl v anketě Britského filmového institutu zařazen mezi deset nejlepších britských filmů 20. století.

Zdroj informací: Paseka

————————————————

William McGuire a R. F. C. Hull dali v knize Setkání s C. G. Jungem dohromady nejrůznější články, deníkové zápisy, reportáže a rozhovory, aby čtenářům nabídli co nejautentičtější obraz C. G. Junga tak, jak ho vnímali jeho současníci.

Setkání s C. G. Jungem

Editoři: William McGuire, R. F. C. Hull
Přeložil: Pavel Kolmačka

Počet stran: 168
Vazba: brožovaná
Formát: 147×207 mm
ISBN: 978-80-262-2138-8
Doporučená cena: 349 Kč

Knihu Setkání s C. G. Jungem vydalo nakladatelství Portál.

Setkání s C. G. Jungem přestavují pečlivý výběr z velkého množství novinových článků, deníkových zápisů, reportáží, ukázek z knih či záznamů besed, jejichž protagonistou je C. G. Jung. Nejstarší stať pochází z roku 1925 a nejmladší z počátku 60. let minulého století. Editoři díla brali ohled i na to, kterým výpovědím lze spíše věřit – například proto, že nejsou jen projevem zbožné úcty k uznávané autoritě nebo že nebyly za života jejich autora nikdy publikovány. Mají tak co nejautentičtěji odrážet osobnost C. G. Junga v paměti jeho současníků. Mezi autory textů patří například Jungův kamarád z dětství, Jungovi žáci, zájemci o jeho učení, náhodné návštěvy v Jungově Bollingenské věži, lidé, kteří Junga poznali na jeho vědeckých a studijních cestách či kongresech. Například s anglickou spisovatelkou Patricií Hutchins a odbornicí na Jamese Joyce vedl Jung rozhovor o tomto spisovateli, s americkou klavíristkou Margaret Tilly hovořil o možnostech muzikoterapie, se slavným americkým letcem Charlesem A. Lindberghem zase diskutoval o tehdy populárním tématu létajících talířů. A Jungův spolužák Albert Oeri vzpomíná, že Jungovi nešla matematika a přezdívalo se mu „Soudek“.

Ukázka z knihy

Návštěva Alberta Moravii

Italský romanopisec Alberto Moravia, jehož díla byla cenzurována fašisty, po válce pracoval jako korespondent L’Europeo (Milán). V čísle z 5. prosince 1948 otiskl krátký článek o návštěvě Curychu; titul v překladu zní „Psychoanalytik Jung učí krotit ďábla“, ačkoli rozhovoru s Jungem je věnována pouze druhá část, kterou zde předkládáme. První část je o švýcarském bankovnictví a Moraviovu kolegovi romanopisci Italu Svevovi. Mimochodem, v roce 1952 římskokatolická církev zařadila všechny Moraviovy knihy na index. (str. 101)

Přečtěte si další ukázky.