Knihu Cesty za oceán vydalo nakladatelství Grada.

Do Panamy jsme měli letět v roce 2020, ale zkazil nám to covid. Letenky jsme u Iberie kupovali už před Vánoci, v březnu bylo jasné, že nikam nepoletíme. Iberia na jakékoli žádosti o vrácení peněz různými kanály nereagovala. Pak nám do mailu přišly vouchery v hodnotě letenek. Kdybychom na jaře v roce 2021 ty vouchery neměli, asi bychom nikam neletěli, ale takhle, to jsme museli, no uznejte.

Panama kupodivu požadovala pouze antigenní test, všechno bylo otevřené, uvolněné, jen se nosily roušky do vnitřních prostor a v autobusech.

Zabalili jsme bleskově, byli jsme už poučeni z minula, že je zbytečné brát příliš náhradního oblečení, však se to vypere při koupání v řece. Stan a spacáky jsme se rozhodli vzít zase, protože jsme opět naplánovali přespávačky v džungli.

Jenda byl ve druhé třídě, museli jsme nově dohodnout uvolnění ze školy, okopírovat učebnice a domluvit se, jak budeme zasílat úkoly. Máme obrovské štěstí, že kluky (nejdřív Jendu, pak Jiříka) učila a učí jedna z nejlepších paní učitelek, co znám. Vychází nám vstříc a spolupráce nám jde hladce. Polovinu dovolené stejně ve škole probíhala on-line výuka. Je lepší učit se na pláži než doma u stolu. Dělali jsme všechno průběžně, učili se hrou na procházkách nebo po cestě v autobuse. Když se vrátil do školy, nemusel nic doplňovat.

Letěli jsme tentokrát z Berlína do Madridu a pak do Panama City. Letiště bylo liduprázdné. V té době se létalo velmi málo a na dlouhých chodbách jsme často byli sami. Fronta po příletu do Panamy byla extrémně dlouhá. Musela se dodržovat různá opatření, kontrolovat testy, teplota, řádně podrobit pasažéry výslechu, kde se budou zdržovat atd.

Předraženým letištním taxíkem jsme přes celé Panama City přejeli k hostelu Pensión América, který byl blízko metra a hlavního autobusáku. Všichni jsme byli kvůli časovému posunu vzhůru už od čtyř ráno. Aspoň bylo dost času udělat první úkoly do školy. V sedm jsme vyrazili na metro. Na nástupišti byly srandovně namalované stopičky pro dodržování rozestupů, jako puntíky v tělocvičně.

Na autobusáku bylo mrtvo, podařilo se nám sehnat SIM kartu, abychom měli data. Ta jsou ve Střední Americe neuvěřitelně levná a rychlá.

Malý mikrobus nás zavezl přímo ke krásnému hostelu Girasoles v Punta Chame, což je dlouhý úzký poloostrov v Panamském zálivu. Pozitivní na covidu bylo, že nikde nebyla ani jedna turistická noha. Negativní stránka se ukázala časem – hodně hostelů bylo zavřených. V dopravních prostředcích striktně vyžadovali roušku. Před nástupem do busu nebo vstupem do obchodu se vás nikdo na nic neptal a polili vám ruce kýblem dezinfekce, případně ještě změřili teplotu bezdotykovým teploměrem.

Pláž nás šokovala. Dlouhatánská bílá pláž, vlny tak akorát, hejna pelikánů, azurové nebe. Byli jsme tam úplně sami. Objevili jsme kostru mrtvého pelikána. Škoda, že si tyhle nálezy nemůžeme vzít domů. Také jsme tam našli spoustu „písečných dolarů/sušenek“, což je přezdívka pro zvláštního živočicha, něco jako píchaví ježci v Chorvatsku, ale placatí. Jejich mrtvolky moře vyvrhne na pláž v podobě kulatých placiček se zajímavou kresbou.

Odpoledne jsme vyrazili na druhou stranu poloostrova, je to úzká nudle, přejdete dvě ulice a jste tam. Špička výběžku byla překrásné místo. Čistá písčitá pláž bez odpadků, obrovská hejna malých ptáčků, kteří organizovaně utíkali a ulétávali všichni stejným směrem.

Následující den jsme pokračovali do vnitrozemí. El Valle je kouzelné městečko s příjemným klimatem ležící na dně kaldery neaktivní sopky. Celý kráter El Valle je s šířkou 8 km druhý největší na světě. Dno pokrývá úrodná lávová půda, vegetaci se tam daří a stejně tak různým druhům ptactva a motýlům. Je to oblíbené výletní místo obyvatel Panama City a zřejmě i prestižní adresa místních miliardářů. Některá sídla vypadají velmi honosně, mají vlastní jezírko s kachnami, palmový háj a topí se v záplavě květin.

Ubytovali jsme se u hostelu Windmill, kde jsme si jako jediní návštěvníci postavili stan. Odpoledne jsme šli na procházku k vodopádu El Chorro Macho. Ten se nachází asi 2,5 km za městem v džungli. Měří 35 metrů, běhají kolem něj ještěrky a létají obrovští modří motýli Morpho. Vstup se platí, stezka je krátká, organizovaná a kluzká. Vodopád nás nijak zvlášť neoslnil.

Cestou zpět nás chytla tropická přeháňka a do městečka jsme došli v dešti. Liják v tropech si představte tak, že nad vámi někdo stojí a vylévá vám na hlavu nekonečný kýbl s vodou. Sice jste během minuty promočení na kost, ale není vám zima. Sluníčko vás zase rychle osuší.

Po vynikajícím kafi, které v Panamě umí nejlépe z celé Střední Ameriky, jsme se rozhodli vydat ještě do zoo El Níspero na opačné straně města. Cesta pěšky nám zabrala víc času, než jsme předpokládali. Zoo zavírala v pět, ale v půl páté už byla vstupní brána zamčená. Když tam dotáhnete dvě děti, které celou cestu motivujete tím, že tam bude spousta zvířátek, ať šlapou, nemůžete jim říct, že už je zavřeno a zítra se sem potáhnou znovu. Inu nezbývalo než vniknout do zoo na tajnačku bez placení otevřeným východem. Zoo byla malá, zvířat v ní ale bylo dost. Viděli jsme opice, lenochody, tapíry, želvy a kajmany. Nebyla tam už ani noha, a čím víc se blížila pátá hodina, tím byl můj stres větší. Nerada páchám něco zakázaného, nedělá mi to dobře. Představa, že se dvěma malými dětmi budeme přelézat zamčenou bránu, protože zůstaneme uvězněni po setmění v zoo, mě netěšila ani maličko. Díky mému nervy drásajícímu popohánění a spěchu jsme se dostali ven včas.

Brzy ráno jsme vyrazili na Cerro Cara Iguana (910 m n. m.). Za městem začala stezka prudce stoupat obrovským krpálem do džungle a úzkou cestičkou jsme pak došli na hřebínek. Krajina se pozoruhodně měnila ze zarostlé džungle na borovicový háj a nakonec na holé kamenité kopce se solitérními stromy ošlehanými větrem.

 ——————————-

Stáhněte si celou ukázku.

——————————-

O autorce

Eva Záhrobská (1982) je podnikatelka, která vystudovala mezinárodní obchod a také pracovala v bankovnictví. Je rovněž autorkou cestopisu.

Zdroj informací: knihovny.cz

 Knihy s logem GRADA vycházejí v České republice již od roku 1991. V její produkci jsou tituly s právní tématikou, knihy ekonomické, tituly z oblasti financí a účetnictví, manažerské tituly, psychologické, zdravotnické, knihy s počítačovou tematikou, o architektuře a stavebnictví, knihy technické z nejrůznějších oborů a profesí. Tuto pestrou škálu doplňuje i naučně odborná literatura, která nabízí řadu publikací s velkým záběrem pro denní praktický život.

Související knihy

Záhrobská, Eva

Grada, 2024