Přinášíme vám ukázku z knihy Lovcův úplněk,
kterou vydalo nakladatelství Mystery Press.

„Jak se v divočině říká renesanční ženě?“
Kate nasypala plnou hrst brusinek, rudě se lesknoucích v odpoledním slunci, do plastového kbelíku. Podívala se na Jacka. „Cože?“
Se založenýma rukama se opíral o vodní pumpu a tvářil se hloubavě. „Kolik ti je, třiatřicet?“
„Příští měsíc čtyřiatřicet,“ odpověděla Kate. „Co to má co dělat s renesancí?“
Zazubil se na ni. „Nic. Jenom mi připadá, že by ti mělo být víc. Na třiatřicet toho víš nějak moc.“
„Jo, jasně.“ Kate si olízla červené prsty. Šťáva chutnala kysele. V duchu si udělala poznámku, že cestou přes Anchorage musí koupit cukr.
„Být renesanční žena znamená, že jsi dobrá ve víc než jedné věci. Kdybys žila v Anglii v patnáctém století, byla bys dobrá v poezii, šermování a mořeplavbě. Když to přesuneš o čtyři století a sto osmdesát stupňů západně, co dostaneš?“
„Kouzlo?“ navrhla Kate.
Rozesmál se a zavrtěl hlavou. „V létě pomáháš starému Samovi na lodi, na jaře děláš průvodce horolezcům na Velkou Hroudu, dokážeš stáhnout rysa, dolovat zlato, naporcovat losa a spravit motor.“ Ukázal na kbelík, který měla zavěšený na pravačce. „Uvařit marmeládu. A teď děláš průvodce lovcům vysoké zvěře. Dokážeš cokoliv. Jsi renesanční žena, Kate.“
„To není schopnost,“ opáčila Kate celá nesvá. „Není to ani talent. Je to záležitost… zeměpisné polohy.“
„Cože?“
„Je to kvůli tomu, kde žiju. Nejsem jedinečná, nijak se neliším. Ne od těch lidí, kteří jsou na tom stejně jako já. Když žiješ v divočině, děláš, co musíš, abys vyžil.“ Pokrčila rameny. „Bydlím víc než tři sta kilometrů od nejbližšího města jakékoli velikosti. Když mi střechou propadne motor z Boeingu 747, tak mi ji rozhodně žádný tesař neopraví, a to ani kdybych měla telefon. Buď to udělám sama, nebo to neudělá nikdo. To samé platí – co jsi to říkal? – o porcování losa a opravě motoru. Jestli chci jíst, musím si losa sehnat sama. Jestli chci řídit, musím si servisovat auto. Nic na tom není.“ Otočila se zpátky k brusinkám.
„A to je na tom pravděpodobně to nejúžasnější,“ řekl spíš pro sebe než pro ni. „Ty tomu vážně věříš.“
Ohromeně se na něho ohlédla. „A čemu jinému bych měla věřit?“
Zvedl obě ruce dlaněmi vzhůru. „Ničemu. Jen si tady tak plácám. Kolik máme vůbec času?“
„George říkal, že s další partou přijede zítra ráno.“
„Kdo je to tentokrát?“
„Prý skupina Němců.“
„Proboha,“ poznamenal Jack sklesle, „městští kovbojové v euro stylu. Mluví anglicky?“
„To nevím, ale vrací se Demetri. Bude jedním z průvodců.“
„Aha.“ Demetri Totemoff strávil dvacet let v armádě, a to většinou v Německu. Neznala moc dalších lidí, kteří mluví plynně německy. Svoji rodnou aleutštinu používal, co nejméně to šlo.
Slunce ji hřálo na kůži, ohřívalo flanel košile i denim džínů. Sundala si košili a svázala si spodek trička několik centimetrů nad pasem. Nebyla si úplně nevědomá svého obecenstva.
„Neroztáhneme si u řeky deku, že bychom se trochu opálili, dokud svítí sluníčko?“ pokoušel štěstí Jack.
Kate si svinula cop do týlu a vylovila z kapsy gumičku. „Můžeš začít. Já chci ještě naplnit tenhle kbelík.“
Jack se odcoural do chaty a celou dobu přitom špulil pusu. Kate se usmála a znovu zabředla do podrostu.
Jack uklidil nádobí od snídaně a zametl chatu, celou dobu se přitom tvářil jako mučedník, načež si vzal deku a knížku a natáhl se na břehu řeky. Obluda sebou rozkošnicky pleskla vedle něj. „Ne abys měla hříšné myšlenky,“ řekl jí Jack. Obluda, napůl husky, napůl vlk lesní, natáhla všech svých čtyřiašedesát kilo tak, aby se mohla na sluníčku vyhřívat co nejvíc, zavřela žluté oči a upadla do spokojeného kómatu. Ze všech sil snižovala populaci tetřívků nedaleko tábora, a pod hustou šedou srstí se jí dmulo břicho.
Kate zavítala hlouběji do křoví, kam se podívala, všude rostly velké, oslnivě rudé kuličky brusinek a díky slunečním paprskům vábivě zářily. Bylo až neuvěřitelné, že jim počasí stále přálo, ačkoli na jihovýchodním horizontu se sbíralo něco, na co si Kate raději dávala pozor. Ale prozatím se její tváře dotýkal jen chabý vánek. Házela do kbelíku celé hrsti plodů. Nedaleko tvrdošíjně bzučela zbloudilá vosa a v lesklých větvích vysokého, suchého topolu tiše seděli dva nedospělí orli, nehýbali se, vypadali, že napůl spí, ale na krutosti jim to vůbec neubíralo.
Byl takový klid, že slyšela šustění stránek, když je Jack otáčel, a tiché šumění vody. Tok se zmenšil od jarního přívalu přes letní proud až k podzimnímu crčení. Řeka byla dost úzká i mělká, aby se dala přejít. Stěží poskytovala vyčerpaným kisučům dost vody, aby si mohli proklestit cestu proti proudu, kde nakladli jikry a navěky spočinuli.

—————————–

Stáhněte si presskit s ukázkou a dalšími materiály.

—————————–

O autorce

Dana Stabenow se narodila v roce 1952 v aljašském Anchorage a vyrostla na rybářské lodi, kde mezi návaly mořské nemoci psala příběhy o „normálních“ dětech, které vyrůstají na pevnině, a nutila matku, aby je četla. Vystudovala žurnalistiku na Aljašské univerzitě a pak vyrazila s batohem na zádech na čtyřměsíční výlet po Evropě. Po návratu pracovala pro společnosti Alyeska Pipeline a British Petroleum a po třicítce se rozhodla, že v područí ropných magnátů život strávit nechce a stane se raději chudou spisovatelkou. Slíbila si, že první knihu vydá dřív, než se ocitne úplně na mizině, a povedlo se jí to jen tak tak. V roce 1991 vyšla její prvotina Druhá hvězda a rok nato první díl populární série o Kate Shugakové nazvaný Chladný den pro vraždu, který v roce 1993 získal cenu Edgar. Následně vyšly další díly: Devátá oběť, Pod hladinou, Černé zlato, Hra s ohněm, Když krev promluví, Mrazivé tání a Zrádné loviště.

Zdroj informací: nakladatelství Mystery Press

Nakladatelství Mystery Press se od svého založení v roce 2015 velmi rychle etablovalo na tuzemském knižním trhu jako specialista na detektivky, thrillery a krimi romány. V současnosti vydává zejména anglo-americké autory, z nichž pro české čtenáře objevilo např. Angličany Stevea Robinsona (genealogické thrillery Stopy v krvi a Hluboký hrob) a Tima Weavera (drsné krimi Není cesty zpět a Bez slitování), ale nebojí se ani velkých amerických jmen, jako jsou Janet Evanovich či Dan Simmons. Pod logem Mystery Pressu vycházejí rovněž knihy českých autorů, a to především v subžánrech klasické a historické detektivky, mysteriózního thrilleru či procedurální krimi.

Související knihy

Stabenow, Dana

Mystery Press, 2023