Román Les rukou a zubů od americké spisovatelky Carrie Ryanové je zároveň její prvotinou, kterou publikovala v roce 2009. U nás ho vydává nakladatelství Mladá fronta. Příběh, který nás zavede do prostředí oživlých mrtvol, se stal ihned bestsellerem, což podnítilo autorku k napsání volného pokračování Vlny zmítané smrtí, které vydala o rok později. Loni v březnu vyšel závěrečný díl trilogie, The Dark and Hollow Places (Temná a prázdná místa).

Již od dětství je Mary vtloukáno do hlavy, že její vesnice je posledním místem, které nečistí (lidé, kteří podlehli nákaze a vstali z mrtvých, aby ji šířili dál) ještě nevyhubili. Dívka přesto nepřestává věřit, že za Lesem rukou a zubů, jenž obklopuje vesnici ze všech stran, leží nedotčený oceán, o kterém jí vyprávěla její matka. Jedinou ochranu před nečistými poskytuje plot, který neustále hlídají ochránci (muži, kteří se snaží dostat nečisté co nejdál od vesnice a jejichž úkolem je zbavovat se nakažených). Přesto se čas od času stane, že se někdo k plotu přiblíží až moc blízko a nečistí, kteří celé dny plotem cloumají, využijí příležitost a zakousnou do něj své ostré zuby. Jednou z těchto náhodných obětí se stal i Maryin otec. Tato nešťastná událost poznamenala její matku natolik, že se v nestřežené chvíli dobrovolně rozhodne svého muže následovat a nechá se nečistými taky pokousat, aby se k manželovi mohla připojit.

Maryin bratr Jed se své sestry po matčině smrti zřekl, čímž ji donutil vstoupit do Sesterstva, jelikož nic jiného jí nezbývalo. Sesterstvo vládne celé vesnici, rozhoduje o osudech všech obyvatel a jeho pravidla a zákazy musí všichni dodržovat, jinak budou krutě potrestáni. V Katedrále, kde sestry žijí, se Mary setká se zraněným Travisem, do kterého je zamilovaná. Během jeho léčby se spolu sblíží, ale Travis předtím požádal o ruku její nejlepší kamarádku Cassandru, a Mary je následně zasnoubena s jeho starším bratrem Harrym. Vše se mění ve chvíli, kdy se nečistým podaří protrhnout plot a vniknout do vesnice. Místo, které dřív bylo bezpečné, je zničeno a jedinou šancí na záchranu je útěk do Lesa rukou a zubů…

Kniha je velice čtivá, přes větší množství popisných pasáží má děj rychlý spád, takže se při čtení nenudíte a dychtivě čekáte, co se bude dít dál. Autorka vás neustále nechává v napětí, které hned několikrát vygraduje do nečekané situace. Les rukou a zubů je psán v ich formě v přítomném čase, což vám pomůže snadno se vžít do kůže hlavní hrdinky.

Postava Mary je typem silné, odvážné dívky, která se nebojí překonat žádnou překážku. Ale i ona se musí potýkat se svými slabostmi a nejistotou. Jejím snem je dojít k oceánu, o kterém všichni pochybují, že vůbec existuje. Mary však věří, že je to jediné místo, které nečistí nedobyli. Touha po oceánu se pomaličku stává její posedlostí, které je schopna obětovat všechno, i vlastní život.

Zatímco Mary je vykreslena velmi barvitě, totéž se nedá říct o mužských hrdinech Travisovi a Harrym. Oba se snaží působit jako silné, charakterní osobnosti, které se vrhají do nebezpečí, jen aby zachránily své dívky, což někdy vypadá trochu uměle. Jinak je to ale s Jedem, Maryiným bratrem. Nechová se vždycky tak, jak by měl, nebo jak byste od něj očekávali, ale umí vás i mile překvapit. Jeho postava dává ději možnost zvratu, jelikož jen stěží uhodnete, jak se asi zachová.

Další významnou postavou je Cassandra, Maryina nejlepší kamarádka, která je vylíčena jako obyčejná dívka, jež se nechová hrdinsky za každé situace a mnohdy má chuť všechno vzdát. Právě svou odlišností od ostatních postav by vás mohla zaujmout.

Hlavním tématem, které prochází celým příběhem, je milostný trojúhelník mezi Mary a bratry Trevisem a Harrym. I když si autorka vybrala tento ohraný námět, dokázala se s ním docela slušně poprat. Možná si na začátku budete myslet, že máte jasno, jak to asi dopadne, ale je pravděpodobné, že vás vývoj některých událostí zaskočí.

Nedostatkem Lesa rukou a zubů je skromný počet dialogů. Ryanová se raději zabývá myšlenkovými pochody hlavní postavy a jejími pocity. Přestože Mary o některých situacích dlouze přemýšlí, často nakonec neřekne vůbec nic.

Celkově mám z této knihy dobrý dojem, autorce se povedlo nápaditě využít motiv oživlých mrtvol, který zakomponovala do zajímavého prostředí. Některé otázky nechala nezodpovězené, a proto nezbývá než doufat, že se odpovědi objeví v některém z dalších dílů této hororové trilogie.

Ukázka z knihy

 „Oceán,“ zašeptá matka. Ostře trhne hlavou a já vidím, že má oči vytřeštěné a pohled rozostřený, ale ještě je při smyslech. Připlazí se ke mně, až se naše ruce skrz plot propletou.

„Oceán, Mary, ten oceán!“ To už mluví naléhavě a rty se jí pohybují zrychleně. Bojím se, že ji ochránce bude považovat za blázna a proměněnou, a tak mě zabije, ale nedokážu ruce odtáhnout, protože matka mě svírá příliš pevně.

„Je moc krásný, ten oceán.“ Opakuje to pořád dokola, oči se jí lesknou nevyplakanými slzami. „Voda, vlny, písek, sůl!“ Třese plotem a ten se rozkymácí, pletivo se ve vlnách převaluje k ní a zase ke mně.

Nechápu, kde se v ní bere tolik síly, už přece dlouhé hodiny umírá.

„Pohlcuje mě to,“ špitá tiše. Protáhne okem pletiva prst a pohladí mě po zápěstí. „Holčičko moje,“ řekne. „Nezapomeň na moji malou holčičku.“ Slzy z očí jí vytrysknou, ochránce za mnou vykřikne, matka se zhroutí k zemi a její prsty vyklouznou z mého sevření.

V okamžiku mezi matčinou smrtí a jejím návratem jsem přestala věřit v Boha. (str. 23)

Související knihy

Ryanová, Carrie

Mladá fronta, 2011