Mám moc ráda literární dokuromány z období druhé světové války. Knihy, které se snaží co nejvěrněji přiblížit osudy skutečných lidí, semletých velkými dějinami, ale které zároveň přiznávají, že některé podrobnosti pochází z literární licence autora samotného. Prostřednictvím takových titulů nahlížím do doby dávno před svým narozením a snažím se pochopit, co a proč se tenkrát vlastně dělo. Jednou z autorek, které se přesně tomuto žánru věnují, je Američanka Ellie Midwoodová.

Z jejího pera pochází román Houslistka z Osvětimi o konci života talentované Almy Rosé. V nakladatelství Jota vyšel také překlad její knihy Dívka, která utekla z Osvětimi a nyní dokuromán Dívka v pruhovaných šatech.

Ten poslední vypráví o osudu skutečné ženy, slovenské Židovky Heleny, která přežila Osvětim jen díky tomu, že se do ní zamiloval nacistický důstojník Franz. Nejen, že ji vytáhl z průvodu jdoucího do plynové komory a poslal ji do služby v tzv. Kanadě, kde bylo snazší přežít, ale také nad ní (a posléze i její sestrou) držel ochrannou ruku. A po válce si ji vzal za manželku. Jenže Slovák Andrej, který také přežil Osvětim, má na věc jiný názor: nejde o lásku, ale zneužívání – nacista přece nemůže milovat Židovku! Proto jej udá a snaží se Helenu od Franze osvobodit tím, že bude jako nacista za své zločiny souzen a odsouzen.

K soudu je povolán rovněž americký psychiatr, který má objektivně zhodnotit, kdo říká pravdu: Andrej, nebo bývalý německý důstojník? Je vztah mezi Franzem a Helenou opravdový, nebo ji pouze zneužívá jako svůj štít, aby dosáhl úplné denacifikace a mohl vést normální život?

Musím říct, že oba romány z pera americké autorky mě uchvátily. Naprosto mě vtáhly do svých příběhů, které se mi odvíjely před očima. Docela bych si je uměla představit i ve filmové podobě, zejména Dívka v pruhovaných šatech by se jistě stala trhákem. Skutečné události, opravdoví lidé, láska a dilema, zda je možné i tu nejtěžší vinu odpustit – jediné oko by při takové podívané nezůstalo suché. Nevím, zda o látku projevil zájem některý z režisérů, ale jak říkám, určitě by to nebylo od věci.

Pokud máte rádi pohledy do minulosti, které se ji snaží objektivně mapovat, pak se do Dívky v pruhovaných šatech určitě začtěte. Možná vám potečou slzy, možná se vám u některých scén udělá zle od žaludku – což však značí, že ještě nemáte ztvrdlé srdce a věci se vás dotýkají. To je důležité zejména v této době, v níž nám válka kousek za našimi humny jakoby zevšedněla…

„Ať už vás budou poslouchat, nebo ne, jen nezůstaňme zticha. Všichni se musíme postavit za spravedlnost. Oběti potřebují, aby za ně lidi mluvili. Jinak ti druzí budou moci jednoduše předstírat, že se nic z toho nikdy nestalo.“ (str. 347)

Související knihy

Midwoodová, Ellie

Jota, 2023