Hella je literární prvotinou rusistky Aleny Machoninové. Její titul odkazuje na vlastní tematický základ prózy-eseje, a tím jsou osudy Helly, resp. Heleny Frischerové – české Židovky, která byla předobrazem postavy Ri z románu Jiřího Weila Moskva-hranice. Původně se mělo za to, že Hella byla společně se svým manželem popravena za stalinského Velkého teroru. Před několika lety se však ukázalo, že Hella strávila deset let v Gulagu na severu Ruska a po propuštění žila v Moskvě až do své smrti v roce 1984.

V roce 2017 dokonce vyšly její lágrové vzpomínky v českém překladu. Machoninová se snaží rekonstruovat její osudy i vnitřní život na základě všech dostupných faktů včetně Helliny korespondence. Činí tak ale svébytnou prozaickou formou, která reflektuje širší souvislosti, minulost i současnost Ruska, vztah literatury a reality, jakož i svou vlastní cestu k osobnosti Helly Frischerové. Propracovaná, umělecky pravdivá a hluboce prožitá próza je zároveň knihou o návratech, či jejich nemožnosti, o domově a nostalgii, o literatuře a překladu.

Hella

Autorka: Alena Machoninová

Počet stran: 264
Vazba: brožovaná
Formát: 122×195 mm
ISBN: 978-80-88411-24-6
Doporučená cena: 358 Kč

Knihu Hella vydalo nakladatelství Maraton.

Ukázka z knihy

Weilův román jsem si potají vzala z profesorčiny knihovny, když jsem ji v létě po její smrti s přáteli, jejími někdejšími žáky, třídila a rovnala do banánových krabic. Ukradla jsem ho ze studené místnosti za kuchyní, kam hosté nikdy nesměli, kde věci už dávno nepodléhaly žádnému řádu. Ležel v tom odkladišti na zaprášené polici z překližky mezi jinými knihami, papíry, disketami, načatými, prošlými léky, starými mincemi, vypsanými propiskami a víčky, která k nim nepasovala. Bylo to jeho druhé, tehdy zatím poslední vydání ze začátku devadesátých let. Měkký paperback s oslími rohy. Na bílé obálce šikmo čněly cukrkandlové věže chrámu Vasilije Blaženého. Ten otřepaný symbol Moskvy, vystřižený z černobílé fotografie, vypadal spíš jako pouťový zámek hrůzy. Přetínala ho stoupající červená lomená křivka jakéhosi výkonnostního grafu. Kolem poletovaly číslice a procenta a opakoval se cyrilicí napsaný název hlavních sovětských novin – Pravda.

K dispozici máte kompletní ukázku.

O autorce

Alena Machoninová (*1980) vystudovala rusistiku a komparatistiku na Univerzitě Karlově. Působila na Moskevské státní univerzitě jako lektorka českého jazyka a literatury. V Rusku prožila přerývaných dvacet let. Píše a přednáší o ruské literatuře 20. a 21. století – především o neoficiální sovětské poezii a současné próze. Připravila a s Janem Machoninem přeložila antologii básníků lianozovské školy Zloději všedních okamžiků. Je autorkou doslovů k prózám Ljudmily Ulické, Andreje Bitova, Heleny Frischerové, Tamary Petkevičové, Andreje Platonova, Mariji Stěpanovové, Oksany Vasjakinové aj.; některé z těchto knih také přeložila. K vydání připravila Dějiny ruské moderny své učitelky Miluše Zadražilové.

Zdroj informací: Maraton

Nakladatelství Maraton vzniklo počátkem roku 2020. Vydává kvalitní českou i světovou prózu a vedle toho nonfiction zaměřenou jednak na historii, jednak na závažné problémy současnosti. Zvýšenou pozornost chce věnovat dějinám 20. století v souvislosti s totalitními režimy a ideologiemi. Neuzavírá se žádným žánrům, od beletrie přes paměti, biografie, deníky, literaturu faktu, esejistiku až k odbornějším pracím. Vedle současné literatury se v edici SVĚTOVÍ KLASICI věnuje známým i méně známým dílům géniů světové literatury posledních staletí, ať už byla do češtiny přeložena či nikoliv. Na přípravě produkce spolupracuje s předními českými překladateli, editory a zkušenými redaktory.

Související knihy

Machoninová, Alena

Maraton, 2023