Román Smrt mezi řádky je debutem britské autorky Alice Slaterové. Vyšla v letošním roce a rovnou se dočkala i českého překladu, který vydalo nakladatelství Cosmopolis.

Hlavní hrdinky jsou rovnou dvě: Brogan Roachová zvaná Roach a Laura Buntingová. Obě se sejdou jako zaměstnankyně v jednom velkém knihkupectví a na první pohled nemohou být odlišnější. Roach je posedlá opravdovými zločiny, miluje temnou stránku příběhů a sama si hraje na drsňačku, která pohrdá obyčejným životem. Nestojí o žádné přátele, dělá jí dobře stát skrytá jako pozorovatel.

Vždycky mi něco chybělo, měla jsem takovou prázdnotu v srdci, kterou jsem se naučila zaplnit vraždami, smrtí a rozkladem. (str. 71)

Oproti tomu Laura působí velice upraveně a křehce. Mezi regály se pohybuje jako doma a s jistotou poradí každému zákazníkovi. Všichni ji mají rádi a touží se s ní přátelit. Jenže i ona má, jak Roach rychle odhalila, svou temnou stránku, kterou poctivě tají.

Líbila se mi představa vytvořit něco o mé matce, memoár oslavující její život, nepřehrabovat se v její smrti. Věděla jsem ale o vydávání knih tolik, abych chápala, že ty dvě věci jdou ruku v ruce. Nikdo nechce číst o jejím životě, když je její smrt o tolik zajímavější, pomyslela jsem si hořce. (str. 156)

Roach touží přijít na kloub tomu, co Laura ukrývá, a její pocit, že jsou vlastně spřízněné duše, ji vede k tomu, že Lauru začne pronásledovat. Jenže takto se přátelství vybudovat nedá…

Kam Roachino „pátrání“ povede, musí odhalit čtenář sám. A není to tak jednoduché. Dokonce sama kniha nabízí dva možné úhly pohledu na věc. Musím říct, že už dlouho jsem nečetla knihu, kterou bych nepochopila. Celý děj je vyprávěn oběma hrdinkami. Každá líčí svůj pohled na věc, vypráví svůj každodenní život. Nicméně po dočtení mám pocit, jako by celou dobu byla jen jedna schizofrenní hrdinka a celé to na čtenáře pěkně narafičila – jenže, to je pouze můj pocit… Je oprávněný? Nebo doopravdy přišla Smrt mezi řádky?

Pokud máte rádi podcasty s opravdovými kriminálními případy, čtete žánr true crime a znáte životopisy slavných sériových vrahů, pak možná budete na jedné vlně s Brogan a lépe jí porozumíte. Nicméně také uvidíte slepou uličku, do níž ji její vášeň zavedla. Pokud si naopak v sobě nesete z dětství nějaké trauma, budete lépe souznít s Laurou, která se jen velmi obtížně srovnává se svojí minulostí. Lauru nefascinuje násilí jako takové, zajímají ji naopak oběti – jaké byly, jak by mohl vypadat jejich život, kdyby se nestaly oběťmi.

Musím říct, že vlastně mi nebyla sympatická ani jedna z dívek. Kniha ani žádnou kladnou hrdinku hodnou následování nemá. Roach i Laura mi lezly na nervy, jak prezentací vlastní osoby, tak způsobem, jak se svými problémy bojovaly. Celou dobu čtení mě iritovalo množství vypitého alkoholu, vykouřených cigaret a adorace násilí. A vlastně jsem knihu dočetla jen proto, že jsem byla zvědavá, do jakého konce román vyústí, kam to všechno povede. Závěr mě překvapil, vyrazil mi dech a totálně mě dezorientoval. Přestože mám ráda detektivky a krimi thrillery a není mi cizí ani prostředí knihkupectví, tak musím říct, že Smrt mezi řádky mě nezaujala. Možná ale potěší právě vás…

Související knihy

Slaterová, Alice

Cosmopolis, 2023