Lvov: Zapomenutý střed Evropy od investigativního novináře Lutze C. Klevemana vás seznámí s ukrajinským Lvovem a jeho (bohužel) už zašlou slávou. Jedná se o místo, jež svého času bylo podobným kulturním i vědeckým prostředím jako třeba Berlín či Vídeň. V důsledku druhé světové války a dalších historických událostí však ztratilo své obyvatelstvo i paměť. Pojďte si tak historii tohoto fascinujícího města na pozadí dějin Evropy připomenout!

Lvov: Zapomenutý střed Evropy

Autor: Lutz C. Kleveman
Přeložil: Petr Dvořáček

Počet stran: 348
Vazba: brožovaná
Formát: 145×205 mm
ISBN: 978-80-257-4103-0
Doporučená cena: 498 Kč

Knihu Lvov: Zapomenutý střed Evropy vydalo nakladatelství Argo.

Zápodoukrajinský Lvov, kdysi součást habsburské říše, byl centrem mnoha kultur a dějištěm mnoha snů a tragédií. Býval považován za „Jeruzalém Evropy“, kde společně žili Poláci, Židé, Ukrajinci a Němci. Tamní kulturní i vědecké prostředí si před druhou světovou válkou v ničem nezadalo s Berlínem a Vídní, avšak jako mnoho jiných středoevropských měst ztratil i Lvov téměř všechno obyvatelstvo v důsledku války, holokaustu a vyhnání – a s nimi pozbyl i paměti. O sedmdesát let později, roku 2017, se německý historik a publicista Lutz C. Kleveman (*1974) snaží odhalit pohřbenou minulost tohoto fascinujícího města, při tom však objevuje i širší dějinné souvislosti lvovské historie a brilantně vypráví o dějinách Evropy až do dnešních dnů.

Ukázka z knihy

Když se občané Lvova rozhodli, že strhnou Leninův pomník před operou, byl nezvykle teplý podzimní den roku 1990. Už se nemohli na ten symbol sovětské nadvlády dívat. Od pádu berlínské zdi v předchozím roce všude v bývalém východním bloku káceli sochy komunistických vůdců – jen v samotném Sovětském svazu ne, tam se stará garda stále ještě usilovně držela moci, a KGBnechala některé Leninovy sochy dokonce v noci hlídat. Těm obyvatelům Lvova, kteří se cítili být ukrajinskými vlastenci, byla moc Kremlu proti mysli. Rozhodli se jednat.
Z továren a kolchozů na kraji města, vlastněných státem, vyjeli dělníci s traktory a nákladními auty. Dorazili univerzitní studenti. Během několika minut se na náměstí před operou shromáždil dav, mimo jiné mnoho velmi mladých lidí. Někteří nesli transparenty s nápisy „Lenin pryč ze Lvova“. K záměru demonstrantů se připojila lvovská městská rada, do které byli na jaře poprvé zvoleni antikomunističtí kandidáti. Dělníci se chopili několika ocelových lan, přehozených přes Leninovu šíji, a zatáhli za ně. Museli si pospíšit, protože mezi diváky jistě byli promoskevští agenti.

Přečtěte si celou ukázku.

O autorovi

Investigativní novinář Lutz C. Kleveman (*1974) vystudoval francouzskou literaturu v Aix-en-Provence a mezinárodní historii na London School of Economics (LSE). Od roku 1999 pracoval jako novinář a fotograf na volné noze na Balkáně, v západní Africe, bývalém Sovětském svazu, Střední Asii a na Blízkém východě. Psal a fotografoval pro Daily Telegraph, Die Zeit, Newsweek, Der Spiegel, časopis Playboy a různé další publikace v Německu, Británii a Spojených státech. V současné době Kleveman pracuje na nové knize a fotografických projektech o severní Africe. Je autorem řady děl literatury faktu.

Zdroj informací: nakladatelství Argo

O nakladateli

Nakladatelství Argo vzniklo v roce 1992. Jeho hlavní zásadou je týmová práce, díky níž dokáže seznamovat čtenářskou obec se zajímavými knihami známých autorů.
Snaží se také získávat a podporovat talentované autory a kvalitní překladatele. Také díky tomu Argo za dobu své existence získalo pověst vydavatele kvalitní beletristické, historické i jiné odborné literatury, a to českého i zahraničního původu.

————————————————

Ukrajinská novinářka Soňa Koškinová a ukrajinský historik a kulturolog Radomyr Mokryk dali za pomoci fotografky Ivy Zímové dohromady jedinečnou publikaci o válce na Ukrajině vedené Putinovým režimem. Kniha kombinuje historický a geopolitický kontext celého válečného konfliktu s osobním svědectvím Koškinové. Předmluvu napsala válečná reportérka Petra Procházková.

Ukrajina

osobní svědectví a geopolitické pozadí rusko-ukrajinské války
Autoři: Soňa Koškinová, Radomyr Mokryk
Přeložila: Jitka Dědicová

Počet stran: 208
Vazba: vázaná
Formát: 190×230 mm
ISBN: 978-80-7689-233-0
Doporučená cena: 448 Kč

Knihu Ukrajina vydalo nakladatelství Jota.

Jedinečná publikace, která kombinuje geopolitický a historický pohled Radomyra Mokryka na současný rusko-ukrajinský konflikt s osobním svědectvím významné ukrajinské novinářky Soni Koškinové. Texty jsou doplněny unikátními fotografiemi Ivy Zímové a předmluvou Petry Procházkové.

Ukázka z knihy

Mladá pohraničnice vtiskla ukrajinské razítko do mého pasu, ale neusmála se. Nálada na polsko-ukrajinském hraničním přechodu Krakovec byla napjatá. Bylo kolem tří hodin ráno, čtvrtek 24. února. Lidé stojící ve frontě pozorně sledovali zprávy ve svých mobilech. Nebyly nijak optimistické. Na přístavních drahých letišť v Dnipru, Záporoží a v dalších městech se objevily tahače, Ozbrojené síly Ukrajiny byly v nejvyšší pohotovosti. Bylo jasné, že se blíží vyvrcholení mnoha měsíců napětí, kdy vedení Ruské federace stupňovalo svoji militaristickou rétoriku. Válka visela ve vzduchu.

Přečtěte si celou ukázku.

O autorech

Soňa Koškinová (vlastním jménem Xeniia Vasylenko, *1985) je ukrajinská novinářka, která se do studia žurnalistiky pustila již ve svých 13 letech, od 15 let také jako novinářka pracuje. V roce 2009 spoluzaložila online médium Lb.ua, jehož je také šéfredaktorkou. V roce 2015 vydala knihu Maidan. An Untold story – The main investigation of the events of the Revolution of Dignity. Uplynulých sedm let vyučovala žurnalistiku na Kyjevské národní univerzitě Tarase Ševčenka, po 24. 2. 2022 se dočasně odstěhovala do České republiky, kde působí jako hostující přednášející na Univerzitě Karlově. Spolupracuje také s Masarykovou univerzitou a Deníkem N.

Zdroj informací: nakladatelství Jota

Radomyr Mokryk, Ph.D. (*1987) je ukrajinský historik a kulturolog. Vystudoval kulturologii na Lvovské národní univerzitě Ivana Franka a moderní dějiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V roce 2021 na FF UK obhájil disertační práci. Je autorem knih Hovory o Ukrajině (Praha, 2023, společně s Jiřím Padevětem) a Vzpoura proti impériu: ukrajinští šedesátníci (Kyjev, 2023, v ukrajinštině). Působí jako akademický pracovník na Ústavu východoevropských studií FF UK.

Zdroj informací: nakladatelství Jota

O fotografce

Iva Zímová (*1956) je dokumentární fotografka, která fotí v místech mezinárodních konfliktů, kde se velmi často dostává za hranice komfortní zóny. Dokumentuje životy místních lidí a pomáhá těm, kteří jsou na dně. Ruskou invazi na Ukrajinu 24. 2. 2022 zažila na vlastní kůži, pobývala tehdy v Mariupolu. Spolupracuje s Deníkem N. Zastupuje ji fotografická agentura Panos Pictures.

Zdroj informací: nakladatelství Jota

O nakladateli

Nakladatelství Jota vzniklo téměř před 24 lety a za tu dobu vydalo více než 1000 titulů v mnoha edičních řadách. Zpočátku vydávalo knihy zaměřené regionálně, ale po třech letech podstatně rozšířilo spektrum titulů. Nakladatelství publikuje tvorbu českých autorů i překladovou literaturu.

---

Zapojte se do našich aukcí, v nichž najdete tyto knihy a mnoho dalších za skvělé ceny.

Zajímají vás dějiny i současnost Ukrajiny? Napište nám svůj názor v komentářích. 

Související knihy

Lvov: Zapomenutý střed Evropy

Kleveman, Lutz C.

Argo, 2023

Ukrajina
Osobní svědectví a geopolitické pozadí rusko-ukrajinské války

Koškinová, Soňa - Mokryk, Radomyr

Jota, 2023