Na sklonku října 2022 vydalo nakladatelství Mladá fronta, součást skupiny Albatros Media, další titul Martina Goffy. Kniha nese název Kronika volného pádu.

Právě nakladatelství Mladá fronta stálo před deseti lety u samého počátku kariéry našeho asi nejproduktivnějšího současného autora posledních let. Svou spisovatelskou dráhu nastoupil v roce 2013 prvotinou Vánoční zpověď a ve stejném roce i knihou Muž s unavenýma očima, ve které představil nového románového hrdinu, kriminalistu Mikuláše Syrového. Tomu se pak věnoval následujících šest let v sérii čítající deset dílů. Od roku 2019, kdy cesta Mika Syrového prozatím skončila, stvořil autor nového hrdinu, investigativního novináře Marka Vráze alias Terence, o němž jsme si již několikrát povídali hlavně v souvislosti s audioknihami.

Kromě zmíněných dvou sérií a prvotiny napsal Martin Goffa i pár dalších titulů stojících zcela samostatně. Prvním z nich je Rémi z roku 2019, silná emotivní sonda do duše těžce nemocného člověka. A druhou je právě Kronika volného pádu. V té se sice objevuje pár postav z Mikovy série, ale jinak jde o naprosto samostatný příběh.

Všichni si jistě pamatujeme podivnou a hlavně nečekanou situaci z počátku roku 2020, kdy virová pandemie srazila svět na kolena. Jen těžko budeme hledat někoho, koho období strachu a tápání nepoznamenalo. Ať už na vlastním zdraví, nebo na zdraví někoho blízkého. Ale během koronavirové pohromy nešlo jen o nemoc. Asi nikdo nespočítá, kolik životů bylo zničeno jako vedlejší ztráty nekompetentních nařízení a omezení. Nejen tímto tématem se zabývá Kronika volného pádu. Paušální zákazy nejprve připraví hospodského Hanse o možnost provozovat živnost, aby byl vzápětí sám konfrontován s těžkým průběhem onemocnění, a to nejenom u sebe. Martin Goffa v této knize bohatě zúročil svou vlastní zkušenost s mimořádně závažnou formou postižení koronavirem, včetně dlouhodobých dozvuků. Svému románovému hrdinovi pak připravil mnoho překážek a vybavil ho ospravedlnitelnou potřebou přivést někoho k veřejné odpovědnosti…

Přestože se nejedná o klasický detektivní příběh, autor se do zpovědi oné podivné doby pustil se vší vervou. Z každé věty čiší hluboký prožitek. Každá vzbuzuje emoce. U mnohých čtenářů nejspíš i vzpomínky. Je velice snadné se s novým Goffovým hrdinou ztotožnit. Možná je škoda, že Kronika volného pádu vyšla až teď, kdy většina světa už upírá zraky k jiným tématům a kdy, přiznejme si, mnozí lidé už toto období hodili za hlavu. Četl jsem příběh ještě ve formě rukopisu a to v době, kdy strach už sice opadal, ale kolem se stále ještě vznášela napjatá atmosféra. Takže, jak o tom tak nahlas přemýšlím, možná je nakonec dobře, že došlo k tomuto prodlení. Protože, popravdě, na leckoho by v době svého vzniku mohla Kronika volného pádu zapůsobit jako rozbuška. Ano, tak dobrá ta kniha je.

Zhruba dvěstětřicetistránkový svazek začíná ve „Výslechové místnosti“ a vlastní příběh vypráví v retrospektivě, která datuje první kapitolu do „Neděle, 16. února 2020“. Naopak těsně před „Epilogem“ přetočí datum na „Čtvrtek, 13. května 2021“, během něhož se odehraje nejsilnější část děje. Do výslechové místnosti si autor během vyprávění nepravidelně odskakuje, aby čtenářům nabízel události po malých dávkách a udržel je v napětí a očekávání příštího dění.

Kdo spisovatelskou dráhu Martina Goffy sleduje pozorně, má jistě přehled i o jeho ostatních literárních počinech. Nebudu je tady jmenovat jeden po druhém, ale případné zájemce odkazuji na recenze ostatních titulů na webu KlubKnihomolu.cz, případně na dvoudílný rozhovor s autorem z konce roku 2018. A pro koho je Goffova práce novinkou, pro toho budiž Kronika volného pádu ideálním startovním bodem na cestě poznání.

Související knihy

Goffa, Martin

Mladá fronta, 2022