Čtení ke kávě: Jak na to? (Hana Militká)

Jak na to?

14.3.2023 Hana Militká Bez komentáře

Alice je v nejlepších letech. Ví, že její manžel je na tom zle. Leží vedle něho v posteli, drží ho za ruku a dívá se mu upřeně do očí. „Neopouštěj mě… Moc tě potřebuju…“

Marek se vpíjí do jejích očí, čte v nich, hledá odpovědi na své nevyslovené otázky. Hledá cestu.
Alice cítí silné spojení. Vnímá, jak její manžel chce najít řešení. Jako kdyby se ptal: „Odcházím? Co mám dělat, abych mohl s tebou zůstat? Co když to nedokážu?“
Alice po chvíli odběhla. Utřela slzy, které se draly ven. Za chvilku nakoukla a bezstarostně se zeptala: „Co si dáme dneska dobrého, broučku?“
„Mám chuť na fazole v tomatě a k tomu šťouchané brambory.“
„Výborně. A kousek masíčka nechceš?“
„Ani ne. Takhle to bude prima.“
„Dobře. Jdu na to. Zatím si třeba zdřímni.“
Vrhla se do loupání brambor. Za chvíli vesele bublaly. Nandala vrchovatý talíř voňavých brambůrek s máslem a fazolí v tomatě. Uvelebila se vedle na posteli a vždycky dala do pusy jednu plnou lžíci manželovi, pak sobě. Viděla, jak mu chutná. Sama přestala jíst, počká, kolik zbude. Byla připravená s plnou lžící. Marek přestal kousat, vypadalo to, že čeká na další porci. Přiblížila se s plnou lžící k němu. Začal kousat, měl asi v puse zapomenutou část jídla. Stáhla se a pořád vyčkávala. Přestal jíst. Přiblížila se opět s jídlem. Zase začal kousat. Ještě se to opakovalo. Trochu se rozhořčila: „Až budeš chtít další jídlo, řekni. Já to tady držím celou dobu jak idiot a zbytečně.“ Čekala na odpověď. „Tak řekni něco!“ zvýšila maličko hlas.
Marek si dal na čas. Jeho nemoc byla velmi pokročilá, chvílemi naplno nevnímal. Nakonec řekl normálním a pevným, zdravým hlasem: „Nedrž to jak idiot.“
Přes všechnu závažnost situace se začala smát: „Ano, máš naprostou pravdu. Poznávám tvůj humor, tvé uvažování. Tohle je můj manžel, můj život, moje všechno,“ smála se jako malá holka.
Další den při probuzení zjistila, že je manžel v bezvědomí. Odvezla ho záchranka. Ale nezachránili ho. Nebylo to v lidských silách.

Alici se zbortil celý svět.
Zapomněla jíst, nechápala, co má dál dělat.
Hodně zhubla a vypadalo to s ní zle.
Jednou k ní přijeli na návštěvu manželé. On jí vyložil karty.
„Ty máš milence?“ zeptal se jí překvapeně.
„Cože? Kde bych k němu přišla?“
„No, vypadá to, že spíš přijde k tobě. Buď pozorná, neměla bys ho jen tak minout.“
Alice předpovědi nevěřila.
Až se najednou objevil. Život začal dávat smysl. Všechno bylo nádherné.
Chytil covid a nemohli se vídat.
Padla na ni rozpolcenost. „Jestli se někdy něco stane, nesmí mě to semlít jako odchod manžela. Nemusela bych to přežít. Jak se mám chránit?“
„Zkus ten vztah trochu uvolnit,“ poradila jí sestra.
„To ale může znamenat konec nového vztahu,“ namítla Alice. „Pokud couvnu, on to pozná. Je velmi vnímavý a citlivý. Začne pátrat, co se děje. Možná pak nebude možné vrátit všechno zpátky. Jak se člověk proti něčemu zatvrdí, část vztahu může uniknout navždy. Třeba ho pak nedokážu obnovit ani kdybych moc chtěla.“
„No, asi máš neřešitelnou situaci. Nevím, jak jinak se bránit stresu z další ztráty vztahu. Jedině na to nemyslet a žít tak, jak to cítíš a potřebuješ. Možná tě nic zlého nečeká.“
„Těžko volit. Proč mě vůbec takové věci napadají? Protože se chci chránit předem. Ale jak?“

Hana Militká

Absolventka JAMU, pochází z Hradce Králové. V Brně studovala obor herectví v ročníku spolu s Nikou Brettschneiderovou, Marcelou Večeřovou, Miroslavem Donutilem, Pavlem Zedníčkem, Františkem Horáčkem, Svatoplukem Skopalem, Pavlem Trávníčkem a dalšími. Stala se členkou divadla Husa na provázku.
V roce 1981 odešla se svým manželem do Prahy.
Spolupracovala s režisérem Jurajem Herzem na filmu Zastihla mě noc a na seriálu Wolfgang, s Jurajem Jakubiskem na filmu Frankensteinova teta, Perinbaba, s Janem Svěrákem na filmu Kolja a dalšími. Pro švýcarskou televizi ztvárnila roli Mileny Jesenské v němčině ve filmu Wer war Kafka, režie Richard Dindo, s Jaroslavem Soukupem točila seriál Policie Modrava.
Hostovala 31 let v Národním divadle.
Herečka je velice plodnou spisovatelkou:
Povídky z povětří vyšly v roce 2013. Následovaly detektivky: Záhadný šepot (2015), Pronikavý smích (2016) a Vražedný lov (2017).
Povídky z povětří byly vydány roku 2016 jako autorčina první elektronická kniha, poté vyšly romány Vilma, Sára a na podzim Jiří. Před Vánoci vyšel Kapitán Bartoš zasahuje 1: Složitý případ. Začátkem roku 2017 se objevila kniha 13 povídek Pro Klub Knihomolů. Jedná se o povídky napsané pro magazín Klub knihomolů.
V červenci 2017 vychází nová detektivní série nazvaná Velké případy kpt. Černé 1: Čas nedoběhneš.
Román I Blázni chtějí žít I se objevuje v nabídce zjara roku 2018. Jedná se o napínavý román z hereckého a zpravodajského prostředí.
V říjnu 2018 se překvapivě objevuje Dívka s mašlí, čtení pro malé slečny. Do konce roku 2018 se ještě objevila v elektronickém vydání detektivka – Případy kpt. Váchala: Travička zelená. Poslední knihou toho roku byl napínavý román nazvaný Ze Sýrie do Číny, inspirovaný služebními cestami autorčiných bratrů Jana a Jiřího Militkých.
Velké případy kpt. Černé 1: Čas nedoběhneš a Velké případy kpt. Černé 2: Nemilosrdná vášeň. – původně elektronické knihy vycházejí v tištěné podobě.
Začátkem března 2019 vychází kniha Kytička veršů a za měsíc se objevuje první díl z nové krimi série MONIQUE s.r.o. 1: Záhadné úmrtí. Tváří obálky je Ing. Jana Jemalová. Portrét vytvořil umělecký fotograf Bohuslav Hybrant, který napsal i předmluvu. Vychází jak elektronicky, tak i tištěná. K otcovým narozeninám začátkem května vysílá do světa autorka svou knihu kreseb nazvanou Vášeň a nevinnost, své kresby doplnila příběhem.