Dva plus tucet

King_VsechnoJeDefinitivni
Napětí, vzrušení, neotřelé myšlenky, příběhy ze života skutečného, ale i fantastického, to všechno jsou atributy, jež dokáže nabídnout pravý mistr spisovatelského řemesla. Bát se v režii pravého krále hororu, to už stojí za to.

Již ve čtvrtém vydání vyšla v listopadu 2022 díky nakladatelství Beta Dobrovský kniha Stephena Kinga Všechno je definitivní (Everything’s Eventual, 2002, česky prvně 2002). Na překladu se podíleli David Petrů a Linda Bartošková.

Na stránkách KlubKnihomolu.cz jsme se s recenzí třetího vydání této povídkové sbírky setkali již v roce 2015. Zatímco až do té doby sdílely všechny edice stejnou obálku, ta nejnovější se u grafické úpravy přebalu dočkala změny. Jinak v ní ale i nadále nalezneme celkem čtrnáct povídek, jejichž převládajícím prvkem je když ne přímo smrt, pak temnota rozhodně.

Povídková sbírka Všechno je definitivní nabízí příběhy, které již všechny svou premiéru absolvovaly někde jinde a někdy jindy. Ten nejstarší s názvem „Pán v černém obleku“ (ve sbírce číslo dvě, The Man in the Black Suit) se poprvé objevil v roce 1994, zatímco nejnovější  „Smrt Jacka Hamiltona“ (ve sbírce čtvrtý v pořadí, The Death of Jack Hamilton) vycházel na pokračování v posledním týdnu roku 2001, tedy krátce před zařazením do této knihy. Ostatně právě na datu vzniku původní verze je krásně patrný Kingův vývoj coby vypravěče. „Pán v černém obleku“ představuje naprostou klasiku hororu, která staví na setkání s nadpřirozenou ďábelskou bytostí, zatímco „Jack Hamilton…“ je ukázka gangsterského případu.

Když už jsem tedy otevřel výčet, pojďme se podívat i na zbylý tucet povídek. Jako první v pořadí (o němž mimochodem dle autorových slov rozhodl balíček karet) se představí „Pitevní sál čtyři“ (Autopsy Room Four, 1997). Jaké to asi je, být všemi kolem považován za mrtvého, zatímco člověk slyší i vidí? To si můžete přečíst z pohledu jedince, na němž se právě patologové chystají provést pitvu. Pořadové číslo tři přidělil osud titulu „Vše, co miluješ, ztratí se v dáli“ (All That You Love Will Be Carried Away, leden 2001). Jedná se asi o jediný příběh bez vysloveně temného podtextu. Jde spíš o zamyšlení nad tím, jaké vzkazy a „moudra“ lidé zanechávají na veřejných místech (ano, veřejná wc jsou jejich nejcennějším zdrojem). Pátá „Místnost smrti“ (In the Deathroom, 1999) vypráví o jednom dlouhém výslechu a nejistém výhledu vyslýchaného. Má vůbec šanci dostat se z toho živý? Šestku vyhrály „Sestřičky z Elurie“ (The Little Sisters of Eluria, 1998)  – návštěva do světa Temné věže a pistolníka Rolanda z Gileadu, tedy prostředí asi nejslavnější Kingovy série. Jde také o jedinou povídku, kterou nepřekládal David Petrů, ale Linda Bartošková. Povídka „Všechno je definitivní“ (Everything’s Eventual, 1997), která dala sbírce jméno, zase do značné míry připomíná myšlenky a dějovou linii románu Ústav (The Institute, 2019), jehož zvukovou podobu jsme si představili v polovině roku 2021. V ději jde v podstatě o možnost používat (nebo zneužívat) atypické parapsychologické dovednosti nadaných jedinců k řízení běhu světa. Kým a podle jakého principu, to zůstává otázkou. Osmičku hrdě nese „L. T. a jeho teorie domácích zvířat“ (L. T.’s Theory of Pets, 1997). Druhá polovina sbírky tak začíná velice emotivní rozpravou o osudu jednoho nevydařeného manželství. „Silniční virus míří na sever“ (The Road Virus Heads North, 1999), který získal pořadové číslo devět, překvapivě nespadá do Kingova raného období, přestože nese všechny rysy čirého hororu, s jakými autor svou spisovatelskou kariéru začínal. Desátý „Oběd v Gotham Café“ (Lunch at the Gotham Café, 1995) varuje před tím, jak ošklivě a hlavně nečekaně se může zvrtnout obyčejná návštěva restaurace. Jedenáctka se pyšní překvapivě dlouhým názvem „Ten pocit, co popsat se dá jen těmi francouzskými slovy“ (That Feeling, You Can Only Say What It Is in French, 1998) nabízí v podstatě dva možné pohledy: časová smyčka, nebo opravdu ošklivá forma pekla? Tucet završuje klasika „1408“ z roku 1999 o hotelovém pokoji s temnou minulostí a ještě temnější současností. Opět typický King. Předposlední místo přidělil los povídce „Jízda na střele“ (Riding the Bullet, 2000), naplněné stejně pochmurnou atmosférou záhrobí jako „Silniční virus…“. A konečně závěrečný „Čtvrťák pro štěstí“ (Luckey Quarter, 1995) je přesně tím, za co se vydává, tedy úvahou o nevyzpytatelných cestách Štěstěny a různé míře jejího zásahu do našich osudů.

Každý příběh autor uvádí krátkým zamyšlením nad původem jeho vzniku. Co stálo za motivací jej napsat, kde a kdy se myšlenka objevila. Jde o zajímavý doplněk a osobně bych takové poznámky uvítal u většiny povídek a klidně i románů, které se mi dostávají do rukou. Protože poznat spisovatelovu inspiraci může být vpravdě inspirativní.

Všechno je definitivní patří mezi knihy, jimiž můžete udělat radost nejenom sobě, ale i svým blízkým. Ostatně většina tvorby Stephena Kinga, kterou tak intenzivně nakladatelství Beta Dobrovský vydává či reedituje, patří do kategorie „vhodný dárek“. Až na naprosté výjimky jde o práce plné napětí, vzrušení, ale i poučení a zábavy. Hledáte-li tedy, čím potěšit někoho ve svém okolí zvláště teď, ve vánočním období, pak jste na správném místě.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeVšechno je definitivní

King, Stephen

Pavel Dobrovský – BETA, 2022

zobrazit info o knizeVšechno je definitivní

King, Stephen

Pavel Dobrovský – BETA, 2015

Napsat komentář