Ukázka z knihy Všechno se v dobré obrátí (Adam Suchý)

vsechno uvodni
Pokud jste měli rádi éru devádesátek, pak určitě nebudete zklamaní. Dnešní knižní ukázka totiž patří románu českého autora a pochází právě z tohoto období. Pojďte si ji přečíst a rozhodnout se, zda právě tato kniha stojí za vaši pozornost.

Knihu Všechno se v dobré obrátí vydalo nakladatelství XYZ.

„A k čemu tedy má být ta vaše dálnice dobrá?“ zeptal se Srneček a strčil si do pusy slaný brambor ve slupce, který si předtím ještě jednou osolil. Bedřich Šuch rychle odložil pivo, aby mohl rozhazovat oběma rukama.
„Moje dálnice? Příteli, to není žádná moje dálnice, to je síť, která spojí náš všechny!“
Když se odpoledne vykoupali, pronesla Hana, že je škoda, že u večeře nesedí všichni u jednoho stolu. Doktor se toho chytil a Karolína to zařídila, takže teď seděli pohromadě a inženýr už zase rozprávěl o historické chvíli, o letošním slavnostním připojení ČSFR k něčemu, čemu říkal FESNET nebo CESNET, a kromě toho používal slova jako komutovaný spoj, internet, přenosová rychlost nebo kilobit za sekundu. I když mu Daniel pořád nerozuměl, slovo internet už slyšel a začínal chápat, že z hlediska technického pokroku to bude něco důležitého.
„Podívejte, jde o to, že počítače na různých místech se spolu propojují a komunikují, dovedete si to představit? Řeknu příklad. Já něco napíšu v Praze a vy si to v Brně přečtete. Skoro hned! Chápete to? A nejde jen o písmenka, umíme přenášet i jiná data, třeba obrázky! Začneme propojovat akademická centra, takže příští rok bude v síti asi jedenáct našich měst. Tedy českých, protože za pár dní se o půlnoci rozpadneme, že jo, ale to je jedno.“
Danielovi to připomnělo historku, kterou mu vyprávěl děda. Někdy v padesátých letech jel ve vlaku a jeden cestující všem okolo nadšeně vyprávěl, že vynalezli „takový rádio, ve kterým mluví chlap a ty ho u toho i vidíš! A ten chlap mluví v Praze a ty ho vidíš třeba v Olomouci!“ A všichni kolem si ťukali na čelo, že je to přece úplná blbost. Prý úplný Jules Verne.
„On to Béďa vypráví, jak kdyby to celé řídil, že?“ řekla Hana jen tak do prostoru a krátce se zasmála smíchem vrány na námluvách. Inženýrovy ruce se vrátily na sklenici s pivem a vypadalo to, že ji každou chvíli rozdrtí. Svaly v obličeji měl napnuté.
„Ale no tak, miláčku, co se tak tváříš? Víš přece, že když konečně zapomeneš na tu svou ruštinu a naučíš se aspoň trochu anglicky, můžeš se dostat ještě mnohem výš. Jsi přece šikovný, o tom nikdo nepochybuje.“ Hana pohladila svého milence po rameni. Daniel ji pozoroval a přemýšlel, jestli je zlá a rafinovaná, chytrá a rafinovaná, nebo naopak hloupá a přímočará. Zároveň mu vrtalo hlavou, jak je možné, že se inženýr podílí na takových důležitých mezinárodních projektech, a přitom si neumí anglicky objednat ani pivo. Navíc mu nebylo úplně jasné, proč by měl propojovat svůj počítač s uloženými články a hrou Manic Miner s nějakým jiným počítačem. Daniel se triumfálně rozhlédl po svých posluchačích. Vypadali sice trochu zmateně z toho, jak se pokusil dostat všechny své myšlenky do jedné odpovědi, ale pasáž o hymnách neříkal poprvé a měl ji nacvičenou z hospodských intelektuálních debat.
„Marseillaisa, den slávy nadešel, do zbraně občané, vpřed. Řekové, svobodu nebo smrt! Spojené státy, to je jasné, jedna velká hrdost, prapor hrdě plá nad svobodnou zemí a statečným domovem. Polsko má tuším v textu taky něco jako vpřed, vpřed, šavlí si vezmeme, co nám vzali. A teď pozor. Češi. Ptáme se, kde bydlíme! Utahaným depresivním hlasem naříkáme nad tím, že nevíme, kam patříme. Ani památka po bojovnosti nebo hrdosti, akorát že nám tady fouká do stromů, hučí potok a je tady hezky. To je pro určení národní identity dost málo, nemyslíš?“
Teď zase Daniel vypadal jako antický hrdina, ale na rozdíl od Srnečkova zapáleného projevu zněl ten jeho trochu povýšeně a arogantně.
„No ty seš teda vlastenec, ty vole!“ zamečel doktor nevěřícně.
„Měli byste se stydět oba!“ napomenula je nečekaně Hana a tvářila se u toho jako učitelka, která je zklamaná ze svých žáků.
„Jak vlastenec, jak vole?!“ vyjekl Daniel.
„Delfíni!“ zakřičela Karolína a ukázala někam na zvlněnou hladinu. „No tak, koukejte, nechte toho, támhle jsou konečně ti delfíni!“
„Ta hymna má ještě jednu sloku!“ snažil se Srneček přeřvat vítr, oceán i svou vlastní ženu.
„Jsou tam delfíni!“ zakřičela Karolína znovu.
„Ježišmarjá Karol, neotravuj teď s rybama! Kašlu na ně,“ zařval doktor podrážděně. „Teď tady máme důležitou debatu, náš novinář zase slátal všechno možné dohromady!“
Daniel se potácel po palubě a zoufale se snažil nastavit fotoaparát tak, aby mohl zachytit ten magický okamžik, kdy se delfíni ladně vynoří nad hladinu a s hravou nevinností a dojemnou čistotou zase sklouznou zpátky do tmavomodré hlubiny. Zároveň ale nechtěl utéct ze souboje, a hlavně už nechtěl být pro nikoho náš novinář, reportér nebo cokoli podobného. Než se ovšem stačil porvat se clonou a časem, s vlastní slovní zásobou a znovu se vracející mořskou nemocí, převzala vládu nad situací Karolína. Nakonec to byla ona, kdo stál uprostřed neklidného živlu jako bohyně Nemesis a její hlas mrazivě krájel všechno, co mu stálo v cestě.
„Delfíni jsou savci. Vy dva jste pitomci. A ty se ke mně už nikdy takhle nechovej.“
Přes těžká téměř fialová oblaka se prodral paprsek slunce. ‚
„Možná uvidíme i velryby,“ usmála se nejistě Hana.

————————

Knihu můžete do 12. 10. 2022 vyhrát v naší soutěži!

————————

O autorovi

Adam Suchý je profesí klinický psycholog a psychoterapeut, ale původně vystudoval žurnalistiku a psaní ho doprovází jako paralelní životní linka. Kromě článků v odborných a populárních časopisech zahrnuje jeho publikační činnost několik básnických sbírek a almanachů poezie. Za básnickou sbírku Kančí les obdržel Cenu města Kralupy nad Vltavou. Jako textař spolupracoval s několika interprety české populární hudby (Maya, O5 a Radeček, Kerndlovi, H. Vondráčková, K. Gott, Fleksible). Později se začal více soustředit na prózu, oceněné povídky vyšly v několika antologiích. V roce 2007 vydal odbornou monografii Mediální zlo – mýty a realita. Všechno se v dobré obrátí je jeho románovou prvotinou.

Zdroj informací: nakladatelství XYZ


xyzNakladatelství XYZ působí na českém knižním trhu od roku 2004. Tehdy vydalo první knihu – Svět přichází o básníky od Ladislava Pecháčka. Od té doby představuje čtenářům rok co rok na několik desítek titulů nejrůznějších žánrů. Zaměření je opravdu pestré a vybere si každý: nakladatelství vydává původní českou i zahraniční beletrii, autobiografie, autorizované životopisy či rozhovory, literaturu faktu, historické publikace i výpravné encyklopedie. Knihy zaměřené na sport i kulturu. V roce 2011 koupila stoprocentní podíl v nakladatelství XYZ mediální skupina Albatros Media a od tohoto okamžiku získalo nakladatelství silného majitele a rozšířilo tak portfolio nakladatelských značek tohoto mediálního domu. Svou bohatou a rozmanitou činností se zařadili k nejúspěšnějším nakladatelům a vydavatelům v České republice a na kontě mají řadu čtenářsky oblíbených knih a knižních bestsellerů.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeVšechno se v dobré obrátí

Suchý, Adam

XYZ, 2022

Napsat komentář