Knižní tipy: Válka o Řecko (Michal Habaj), Židé v českých zemích (Kateřina Čapková, Hillel Kieval)

Dějiny v kostce

8.9.2022 redakce Bez komentáře

Z dějin se můžeme nejen poučit, ale můžeme z nich čerpat inspiraci, můžeme díky nim posouvat společnost dál, přicházet s novými vynálezy. Jaké prostředí bylo například typické pro starověké Řecko? A jaký život měli (a mají) Židé v českých zemích?

Národy mezi sebou válčily, co lidstvo pamatuje. Válka však mívá i pozitivní dopad na vývoj společnosti – své o tom věděli už Řekové, kteří během válek rozvíjeli architekturu, literaturu aj. Jak se od sebe lišila válečná strategie Athéňanů od Sparťanů?

Válka byla konstantou života starověkých Řeků, prostředím, v němž vznikala proslulá díla architektury, krásné literatury, filozofie nebo politického myšlení. Peloponnéská válka mezi Spartou a Athénami v letech 431–404 př. n. l. přivodila smrt mnoha lidí i mnoha nadějí. Po stručném úvodu o pramenech představuje tato kniha význam války v životě starověkých Řeků a způsoby válčení na zemi i na moři. Poté popisuje události pěti desetiletí od perské invaze do Řecka po vypuknutí války, jednotlivé etapy tohoto konfliktu až po kapitulaci Athén a nakonec líčí, jak Sparta se svým vítězstvím naložila. Knihu uzavírají životopisy Sparťanů a Athéňanů, kterým ve válce připadla nejvýznamnější úloha.

Válka o Řecko

Sparťané proti Athéňanům
Autor: Michal Habaj

Počet stran: 496
Vazba: vázaný blok
Formát: 165×247 mm
ISBN: 978-80-200-3272-0
Doporučená cena: 595 Kč

Knihu Válka o Řecko vydalo nakladatelství Academia.

Ukázka z knihy

Trup si hoplíti buď železnými kyrysy, nebo vestami z kůže nebo několika vrstev lněného plátna. Kyrysy sestávaly z hrudního plátu s vyrýsovanými svaly a zadního plátu, který s předním spojovaly kožené řemínky a někdy i pláty chránící ramena; okraje plátů kolem krku a na spodní straně čněly ven. Slabiny chránily pruhy kůže nebo kovu visící na spodním kraji zbroje. Váha takovéhoto kyrysu se mohla pohybovat kolem 13 kg. Patrně obvyklejší než kyrysy byly kožené i lněné vesty, jež mohly být vyztužené bronzovými nebo železnými prvky; na lnu se oceňovala jeho prodyšnost a lehkost, ale bylo potřeba velkého poččtu vrstev, aby lněná vesta poskytovala dostatečnou ochranu. Leckteří hoplíti však nosili pouze tuniky (chitóniskoi, exómides) a pro ochranu spoléhali na své štíty. Tuniky Sparťanů byly charakteristicky červené.

Chrániče paží a stehen se během peloponnéské války už nepoužívaly, své holeně si však hoplíti chránili náholenicemi, někdy doplněnými chrániči kotníků; jeden pár vážil asi 1 kg. Není pochyb o tom, že přinejmenším někteří hoplíti nosili boty, ale o těch máme jen velmi nejasnou představu. (str. 71)

Pokračujte na celou ukázku.

O autorovi

Doc. Michal Habaj, Ph.D., (1983) působí na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Zabývá se otázkou formování identit ve starověkém světě, kontaktem kultur a různými aspekty řeckých a achajmenovských dějin.

Zdroj informací: Kosmas.cz

Nakladatelství Academia

Nakladatelství Academia vzniklo v roce 1953 původně jako nakladatelství Československé Akademie věd. Název Academia nese od roku 1966. V současné době zaujímá Academia svou ediční činností přední místo mezi nakladatelstvími České republiky. V edičním programu se zaměřuje na vydávání publikací ze všech vědních oborů. Academia vydává původní vědecké monografie a práce českých vědců, díla klasiků vědy, překlady zahraničních autorů, populárně naučnou literaturu, literaturu faktu, encyklopedie, slovníky, jazykové učebnice, příručky a vysokoškolské učebnice, ale také kvalitní českou i překladovou beletrii. V nakladatelství dále vychází populárně naučný časopis Živa.

————————————————

Židé to nikdy neměli jednoduché. Už ve starověkém Egyptě byli zotročeni a o své životy přicházeli i v dalších stoletích až do 2. světové války včetně. Jak se Židům žilo v českých zemích?

Kniha Židé v českých zemích nabízí nový pohled na dějiny Židů v českých zemích od raného novověku po současnost. Jak naznačuje podtitul – Společná cesta dějinami –, nahlížejí autoři příběh židovských komunit jako součást dějin českých zemí a prostřednictvím dobových pramenů i výpovědí se zaměřují na sociální a kulturní provázanost židovského a nežidovského obyvatelstva. Jednotlivé kapitoly spojují témata náboženského života a vzdělávání, občanství a židovské autonomie, genderu a rodiny, paměti a vzpomínání. Tyto perspektivy revidují dosavadní chápání židovských dějin jako dějin státní politiky vůči Židům a plněji zachycují rozmanitost a mnohotvárnost života Židů v českých zemích.

Židé v českých zemích

Společná cesta dějinami
Autoři: Kateřina Čapková, Hillel Kieval

Počet stran: 456
Vazba: vázaná
Formát: 165×235 mm
ISBN: 978-80-7422-815-5
Doporučená cena: 799 Kč

Knihu Židé v českých zemích vydalo Nakladatelství Lidové noviny.

Ukázka z knihy

Jak ve své analýze píše Monika Báar, polovina 19. století byla ve střední a východní Evropě obdobím, kdy historici sepisovali příběh místních národů s cílem upevnit politické požadavky jejich elity. Židé obvykle nebyli považováni za integrální součást těchto příběhů, pohlíželo se na ně jako na cizí. V případě českých zemí vykládal například František Palacký dějiny jako neustálý souboj mezi Čechy a Němci. Židy v nich zřídkakdy zmiňuje, a navíc je chápe jako skupinu lidí, kteří nepatří do žádného z těchto národů. Historií Židů v českých zemích se v první polovině 19. století zabývalo jen několik málo prací, které byly napsány jako samostatné příběhy zajímavé právě odlišností od křesťanského světa.

Na přelomu 19. a 20. století začali lokální židovské dějiny psát také židovští badatelé. I oni, mimo jiné Max Hermann, Abraham Stein a Gottlieb/Bohumil Bondy (s ním spolupracoval nežidovský historik Franz Dworský), čerpají ve svých dílech především z oficiálních státních dokumentů a křesťanských kronik. I v těchto pracích se tudíž dějiny Židů vykládají jako dějiny státní politiky vůči Židům, i když v takových dějinách nejsou aktéry židé, nýbrž státní či lokální administrativa. K této verzi historie byly mnohdy rovněž připojeny seznamy významných místních rabínů a jejich dosažených úspěchů. (str. 8)

Přečtěte si zbytek ukázky.

O autorech

Kateřina Čapková se zabývá dějinami Židů ve střední Evropě v 19. a 20. století. Přednáší moderní židovské dějiny na New York University v Praze a v rámci svého výzkumu pro Institut Terezínské iniciativy se v současnosti věnuje problematice židovských uprchlíků v Československu ve třicátých letech 20. století.

Zdroj informací: Kosmas.cz

Hillel Kieval z Washingtonovy univerzity v St. Louis patří mezi přední odborníky na dějiny Židů v českých zemích v 19. a 20. století. Tomuto tématu věnoval i několik monografií, především Formování českého židovstva: Národnostní konflikt a židovská společnost v Čechách 1870–1918. Společně s historičkou Kateřinou Čapkovou z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR je také editorem sborníku Prague and Beyond: Jews in the Bohemian Lands, který vyšel v českém překladu pod názvem Židé v českých zemích: Společná cesta dějinami.

Zdroj informací: FF UK

Nakladatelství NLN

Nakladatelství Lidové noviny vzniklo v roce 1993 v deníku Lidové noviny. Tento původ do jisté míry předurčil vydavatelský směr NLN. Tituly a projekty mají převážně odborný, vzdělávací a informační charakter s důrazem na mimořádnou náročnost, kvalitu a novost obsahu i zpracování. Nakladatelství se cítí odpovědné za obsah textů, které připravuje, i za myšlenky, které svou prací podporuje. Je pro něj důležité správné a bohaté užívání českého jazyka a váží si toho, že s ním spolupracuje řada vynikajících odborníků.