Škola a její běžný život přináší mnoho rozličných situací. Některé z nich se dají označit jako krizové, náročné a výjimečné. Patří mezi ně nezvladatelný afekt, problémové chování, nebo např. odhalení sebepoškozování, sebevražedných tendencí či zneužívání a týrání žáka nebo žákyně. Právě zvládání náročných situací se, zejména v poslední době, ukazuje jako jedna z klíčových kompetencí pedagoga v oblasti tzv. měkkých dovedností (komunikace, rozvoj osobnosti žáka, poradenství, krizová intervence apod.).
Publikace si klade za cíl souhrnně a přehledně popsat nejčastější krizové situace ve škole a zaměřit se především na jejich možné řešení, zvládání a postupy, které jsou úkolem školy jako instituce a pedagogů jako profesionálů. Nabízí tzv. „užitečná vodítka pro praxi“ a doplňuje je praktickými ukázkami rozhovorů ve fázi, ve které je může řešit jakýkoliv odborný pracovník školy, nejen školní psycholog nebo psychoterapeut. Přehledně a srozumitelně ukazuje vybrané techniky, postupy a teoretická východiska pro vedení užitečných rozhovorů, ať už se žáky, zákonnými zástupci nebo kolegy ve škole, pro dosažení požadovaného cíle. Nabízené techniky se nesou v duchu systemického přístupu. Autorka nabízí možné varianty řešení a čtenářům dává prostor i k vlastním úvahám.
Čtivě napsaná publikace, jež se opírá o řadu kazuistik a příkladů rozhovorů, je neocenitelným pomocníkem pro všechny pedagogické pracovníky ve škole, kteří se svými žáky a žákyněmi aktuálně řeší nějakou krizovou situaci, ale i pro ty, kteří zatím krizovou situaci s konkrétním dítětem nezažili.

Já už nemůžu, paní učitelko

Jak rozpoznat a řešit krizové situace ve škole
Autorka: Jana Březinová

Počet stran: 100
Vazba: brožovaná
Formát: 150×210 mm
ISBN: 978-80-88429-28-9
Doporučená cena: 280 Kč

Knihu Já už nemůžu, paní učitelko vydalo nakladatelství Pasparta.

Ukázka z knihy

Rozvod a rozchod rodičů. Záměrně uvádím tyto dvě situace. Myslím si, že není relevantní stavět závěry na statistice rozvodovosti v České republice, neboť podstatná část rozpadů rodin se rozvodovým procesem neřídí, a pokud se rodiče dohodnou, nemusí o celé situaci vědět ani soud ani orgán sociálně právní ochrany dětí (OSPOD). Situaci to ale pro děti nikterak nemění. Konejšení typu, že je přeci tolik dětí, co se jim rozpadne rodina, že nejskou výjimkami apod., nepomáhá. Rodiče se rozcházejí a tento trend se nebude bohužel měnit. Jako psychoterapeut mám za sebou mnoho rozhovorů na toto téma a vždy si přeji jediné: Aby byl rozchod tou poslední možností. S velkou pokorou žádám oba zúčastněné, aby respektovali pocity a potřeby svých dětí a neprohlubovali těžkost situace zbytečnými spory. Pro dětskou duši je rozpad rodiny velký zásah bez ohledu na jejich věk. Ztrácejí pocit bezpečí, pravidel, pochybují o sobě samých, cítí vinu, hledají chyby, co udělali špatně nebo co mohli udělat lépe. Mají strach, kam půjdou, co s nimi bude, zda je budou mít rodiče stále rádi. (str. 34)

***

Rozpad rodiny je pro naše žáky mnohdy náhle vzniklou situací. Rodiče často úmysl rozejít se tají a žáci stále doufají, že se jejich rodiče „zase dají dohromady“. Tato situace se může týkat jakéhokoliv žáka. Rozpadají se vztahy vysokoškolsky vzdělaných rodičů, dobře sociálně situovaných, ale také sociálně slabých a problémových. Setkávám se také se situací, že rodiče oznámí svému dítěti rozchod nešetrným způsobem, de facto ze dne na den. Ráno ho najdeme uplakaného v šatně nebo zcela nesoustředěného a smutného ve třídě. Rozchod rodičů, byť se jeví jako dlouhodobá záležitost, pak nese jednoznačné známky akutně vzniklé krize. V některých případech dokonce velmi závažně, kdy si žáci nedovedou představit rozpad rodiny, mají velké obavy, co bude dál. (str. 35)

Přečtěte si celou ukázku.

O autorce

Jana Březinová vystudovala Univerzitu Jana Amose Komenského v Praze. V bakalářském i magisterském programu studovala speciální pedagogiku, neučitelský obor, se zaměřením na poradenství. Jako psychoterapeutka sbírala zkušenosti od roku 2000 v řadě institucí – PL Bohnice, psychoterapeutické centrum Gaudia, DropIn, Gaudia proti rakovině, o.s., nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského, FN Královské Vinohrady. Dále působila jako supervizorka pro společnost Duha, Sociální služby pro Prahu 2, sociální služby pro Dvůr Králové nad Labem, pro lékaře a sestry ve jmenovaných nemocnicích. Nyní se její praxe zaměřuje především na práci s dětmi a jejich rodinami, které řeší různé potíže v oblasti chování, emocí, vztahů a psychosomatiky. Je autorkou knihy Já už nemůžu, paní učitelko.

Zdroj informací: JanaBřezinová.cz

Nakladatelství Pasparta bylo založeno Národním ústavem pro autismus (dříve APLA Praha) jako sociální podnik s cílem vylepšit infor­movanost veřejnosti v oblasti autismu a dalších souvisejících oborech a zároveň poskytnout lidem s poruchou autistického spektra pracovní uplatnění. Nakladatelství vydává publikace z oblasti psychologie, pedagogiky, speciální peda­gogiky a dalších příbuzných oborů. Nabízí i řadu publikací pro děti. Pořádá rovněž odborné semináře a konference.

Související knihy

Březinová, Jana

Pasparta, 2022