Nakladatelství Fantom Print vypustilo počátkem června 2022 do světa titul Alexeje Osadčuka Projekt Každodenní rutina (Проект «Работяга», 2014). Překlad pochází z dílny Jana Bendy.

Ukrajinský autor žijící ve Španělsku zahájil svou literární kariéru vydáním dnes představované knihy jako prvního dílu z prozatimní pentalogie Mirror World v roce 2013. V tomto LitRPG projektu zúročil své zkušenosti aktivního hráče počítačových MMORPG her. Druhý díl pod názvem The Citadel vyšel v roce 2016, stejně jako trojka The Way of the Outcast. Téměř na den přesně, ale o rok později se objevilo čtvrté pokračování The Twilight Obelisk a pátý díl The Founder je ohlášen na podzim letošního roku.

Pro ty, kdo podobně jako já nemají o těchto „cosi-RPG“ zkratkách prakticky žádné povědomí, se pokusím pár slovy vysvětlit, o co jde. MMORPG jest zkratkou pro „Massively Multiplayer Online Role-Playing Game“, tedy něco jako „Hra pro obrovský počet hráčů s RPG prvky“. RPG, jak jste si již přečetli, znamená „Role Playing Game“, často volně překládáno jako „Hra na hrdiny“. Možná si vzpomenete na pověstné „Dračí doupě“, případně asi nejznámější „Dungeons & Dragons“. Společným rysem pro RPG hry obecně bývá fantasy prostředí se spoustou trpaslíků, elfů a dalších postav známých nejenom díky J. R. R. Tolkienovi. Nu, a LitRPG posouvá herní zkušenost z virtuálního počítačového vesmíru, případně z deskové hry, do prostředí knihy. Vlastně to už žádná „Role Playing Game“ není, protože ony role jsou předem rozdány a čtenář se v příběhu stává pouhým pozorovatelem. Jako když na Youtube sleduje záznam počítačového klání někoho jiného.

Myšlenka série Mirror Worldu obalila celé výše zmíněné herní prostředí snahou zabránit rodinné tragédii. Hlavní hrdina Oleg je postaven před volbu: buď se mu podaří sehnat několik set euro na záchranu jeho malé dcerky, která potřebuje nové (vypěstované) srdce, nebo dítko zahyne. Banka Olegovi půjčku v takové částce dát odmítá, pokud… A jsme u toho: pokud se nezapojí do nové a revoluční hry. Hráči se uloží do jakési vany (já si to představuji trochu jako klasické vodorovné solárium, jen s hustým gelem místo skla a světel), a záhy se ocitnou uvnitř virtuálního světa. Ze všech možných středověkých rolí si nakonec Oleg vybere profesi horníka, přičemž zvolí v podstatě neznámou rasu enmanů. Za dobývání rudy, diamantů a dalších prvků získává odměny, za plnění různých úkolů také… to vše v podobě bodů a virtuálních zlaťáků (fungujících v kurzu jedna k jedné s eurem). Peníze si pak může převést i do reálného světa. Nebo, jak v Olegově případě, možná získá vysněnou půjčku u virtuální banky, když u té skutečné dělali bankéři drahoty.

Musím se přiznat, že s popisy herního prostředí, se zadáním questů (úkolů), s komplikovanými vazbami mezi elixíry a dalšími pomůckami jsem docela zápasil. Nicméně věřím, že pro někoho, kdo hraním počítačových RPG her tráví nějaký čas, může být příběh Projektu Každodenní rutina zajímavý. Dokonce ani nevylučuji, že nováčky může zaujmout, a dokonce je pohnout k vlastní hráčské zkušenosti. Těžko říci, nejspíš půjde o velice individuální stav.

Tři sta padesát stran brožovaného výtisku přináší svého druhu fantasy dobrodružství s lehkým přesahem do našeho každodenního světa. Překládat takový velice specifický druh literatury musela být výzva, se kterou si ale Jan Benda, dle mého soudu, poradil velice zručně.

Dlužno také podotknout, že ani po přečtení celého prvního dílu se čtenáři nedostanou o moc blíž k poznání, jak to s Olegovou dcerou dopadne. Takže nejspíš nezbývá než počkat na překlad dílu druhého. Nicméně už teď odhaduji, že ani ten rozuzlení ještě nedodá. Uvidíme.

Související knihy

Osadčuk, Alexej

Fantom Print, 2022