Kniha Frida s podtitulem Moje zbloudilá babička ve víru dějin je svědectvím o dlouhé a zatím nekončící cestě za poznáním vlastních kořenů. Napsala ji norská režisérka a spisovatelka Nina F. Grünfeldová a v českém překladu Kateřiny Krištůfkové ji vydalo nakladatelství Cosmopolis.

O předcích z otcovy strany měla autorka jen velmi skromné informace – její otec se ocitl ještě jako malé dítě, na počátku druhé světové války jako židovský uprchlík v Norsku. A jeho vzpomínky zahrnovaly pouze matné siluety pěstounů z Bratislavy. Na otázku, kdo byla jeho matka a otec, však odpověď neznal – matka pro něj byla pouze jméno v rodném listě, v němž otec úplně chyběl…

Do pátrání se pustila Nina se svým otcem ještě před pádem železné opony, ale nikam se v podstatě neposunuli, protože na příslušných úřadech ani nebyla vůle jim nějak pomoci. K vytvoření ucelenějšího obrázku předků přispěla až změna režimu, a především digitalizace archivů.

Nina Grünfeldová ve své knize ovšem nevypráví jen, jaké nesnáze musela zdolávat, aby vůbec nějaké informace našla, ale chronologicky líčí i dějiny Československa. A začíná u narození své babičky Fridy v roce 1909, tedy ještě před jeho vznikem. Odhaluje prostředí, z něhož její pramáti vzešla, přemítá, jaký vliv na ni měla chudoba zakarpatské Ukrajiny a maďarská židovská menšina, k níž patřila.

Na útržcích objevených dokumentů postupně odkrývá smutná tajemství, která si její nikdy nepoznaná babička odnesla „do hrobu“ – ovšem jen obrazně, protože její životní pouť skončila těsně před koncem války v koncentračním táboře Ravensbrück.

Pro mne, jako pro Češku, bylo zajímavé sledovat, jak se autorka postupně prodírá československými dějinami s pozorností upnutou na jednoho člověka. Na ženu, která po sobě zanechala stopy po celé republice, nejen v Užhorodě a Bratislavě, ale i v Praze. Až příliš mnoho stop na nevýznamnou osobu, ale přesto jich není dost, aby obrázek Fridina života byl kompletní.

Autorka nic nezastírá, předkládá čtenáři k nahlédnutí všechny nalezené dokumenty, které dosvědčují, že její babička opravdu nebyla jemnou dámou obdařenou ctnostmi, ba ani druhou Mata Hari. Přesto se k jejímu odkazu chová s úctou a pečlivě zkoumá možné okolnosti, které života běh její babičky ovlivňovaly…

Souběžně se životem své příbuzné vypráví Nina Grünfeldová neméně pozoruhodný příběh svého otce.

Kniha je zajímavým vyprávěním něčeho, co už jste možná slyšeli, někým, kdo to nezažil – takové zajímavé zahlédnutí se v zrcadle, které vám nastavují v domě přes ulici.  Nejde o román, ani o strohou biografii, mnohem více jde o literaturu faktu, svědectví o době a jejích lidech. Najdete v ní biografické pasáže okomentované faktickými poznámkami, fotografie dobových dokumentů, přednášky z dějin, ale také sdílení pocitů, zoufalství a nadějí autorky samotné. Asi by se dalo říct, že jde o doku-román. Ale ať už knihu Frida zařadíme do kterékoli žánrové škatulky, určitě za přečtení stojí. I když nejde o lehké ani jednoduché čtení…

Související knihy

Frida
Moje zbloudilá babička ve víru dějin

Grünfeldová, Nina

Cosmopolis, 2022