Téměř tři měsíce po vydání tištěné verze se konečně v květnu 2022 objevila na serveru Audioteka.cz zatím poslední novinka Martina Goffy s názvem Člověk za oponou. Interpretace audioknihy připadla opět na Jana Maxiána.

Člověk za oponou je šestým dílem série příběhů fiktivního novináře Marka Vráze alias Terence. Jen s malým časovým odstupem dějově navazuje na páté pokračování s názvem Žena na odstřel (2021). Kromě hlavního hrdiny obě knihy mírně propojují i postavy Terencova střeleckého guru a kamaráda Carlose a jeho přítelkyně Dany, jíž oba zmínění právě v Ženě na odstřel zachránili život. Tentokrát našim hrdinům nehrozí nebezpečí ze strany řadových policistů, ale ze zcela jiných sfér politického a mocenského spektra. Celý příběh spustí neformální obchod: dlouhodobě uvězněný vrah Rys poprosí Marka Vráze, aby vyšetřil okolnosti údajné sebevraždy zločincova bratra. Jako zálohu nabídne kompromitující snímky k jedné z dlouho přetřásaných korupčních kauz. Šmahem odmávnutý případ Rysova bratra, který se měl dle všeho sám zastřelit, dostane poměrně brzy jisté trhliny, k jejichž odhalení významně přispěje právě majitel soukromé střelnice Carlos. Ten totiž jako bývalý příslušník zásahové jednotky dokáže domyslet potřebné kroky k téměř dokonalému krytí zločinu, který se podle všech kolem vlastně nestal. Že půjde o zdraví i o krk, to snad ani není třeba dodávat.

Jak už to u příběhů série Marek Vráz bývá, i tady se autor v mnohém inspiroval ve skutečném světě. Podobnost s případem známého politika, u něhož byla zajištěna krabice od bot plná hotovosti v řádech miliónů korun, je nepřehlédnutelná. Ne, opravdu v papírovém boxu nebyla ani lahev vína, ani výslužka z oslavy. Člověk za oponou se tak stává smutnou sondou do světa českého lobbismu a úplatných funkcionářů, kteří namísto svým voličům a společnosti slouží přednostně sami sobě a pochybným kamarádíčkům. Pokušení ale dokáže zamotat hlavu i těm, kdo by celý systém podvodů měli odrývat. A často to skutečně dělají. Leč příležitost přeci jenom dělá zloděje.

Pokud bych měl dílo Martina Goffy popsat jednou větou, pak by nejspíš zněla takto: Strhující příběhy stavící na reálných případech a posílené autorovou bezbřehou fantazií, to celé podtrženo jedinečným stylem a poctivou přípravou. Týká se to jak „terencovek“, tak série s Mikulášem Syrovým, stejně jako prací stojících mimo série, z nichž Rémi z roku 2018 představuje jen první vlaštovku. K vydání se totiž mimo jiné chystá temně realistický příběh s covidovou tématikou, jehož oficiální název si prozatím nechám pro sebe. Rozhodně se ale máme na co těšit.

Zhruba dvě stě sedmdesát stran tištěné předlohy představuje ve zvukové podobě téměř sedm hodin poslechu rozložených do padesáti stop ve formátu mp3. Jan Maxián v roli Terence, protože většina knihy je dovyprávěna z pohledu hlavního hrdiny, se už tak nějak v této roli ustálil. Bezchybný přednes a přiměřená míra změny intonace pro různé osoby přispívají k rozvoji představivosti každého posluchače. Dokonce i fakt, že se mi ze začátku série Maxiánův hlas jevil jako neúměrně mladě znějící pro osobu, jakou představoval, už mě netrápí. Profesionalita bývalého interpreta žlutého SpongeBoba zkrátka převyšuje i zaběhnuté schéma Jana Maxiána jako dabéra spíše dětských postav.

Na letošní rok slibují ediční plány společnosti EuroMedia pod značkou Kalibr vydání ještě i sedmého pokračování „terencovek“ se zatím pracovním názvem Vodní hrob. Co bude skalní fanoušky Martina Goffy ale zcela jistě zajímat ještě více, je příslib návratu Mikuláše Syrového, kterého bychom se měli dočkat zjara příštího roku. Ostatně už jsme si zvykli, že tento pod pseudonymy píšící autor nám nabízí každý rok hned několik románů. Doufejme, že se mu podaří psací tempo když ne ještě zrychlit, tak alespoň zachovat.

Související knihy

Goffa, Martin

Audioknihy Témbr, 2022