Román Dvě klikaté cesty Toma Franklina (*1963) líčí osudy dvou mužů, kteří nemohou být odlišnější. Běloch Larry žije s věčným cejchem násilníka a okolí jím opovrhuje. Oproti tomu černoch Siles „32“ Jones si užívá respektu malého městečka jako strážník, jenž sní o postu šerifa.

Když se beze stopy ztratí mladá dívka, všichni věří tomu, že ji má na svědomí Larry – vždyť už se v šestnácti letech připletl k něčemu podobnému. Silas ví, že tenkrát před lety bylo všechno jinak, jenže není dost statečný k odhalení pravdy. Už tehdy Larryho znal, dokonce k sobě měli kdysi dávno blízko. Nevěří, že by Larry někomu ublížil. Navíc je Larry nalezen ve svém domě postřelený. Jde o přiznávající sebevraždu, jak tvrdí šerif, nebo je za vším nějaká další osoba?

Příběh z amerického jihu, jenž se tak nějak nikdy úplně neosvobodil z pout rasové segregace, není detektivkou v pravém slova smyslu. Spíše jde o poutavé vyprávění, v němž čtenáři mohou nahlížet do mládí obou hrdinů, projít klikaté cesty jejich dospívání a fandit jim v reálném čase, v němž se stále projevují duchové dob dávno minulých.

Čtivé vyprávění postupně objasňuje, jak se Larry stal vyvrhelem společnosti, a čtenář si tak zpětně uvědomuje, co se asi mohlo stát. Text se vyznačuje nejen prolínáním dvou časových rovin, ale také velkými popisnými pasážemi. Čtenář má tudíž šanci skutečně poznat městečko Chabot a jeho některé obyvatele. Nahlédne do zákulisí celého příběhu a hlavně si zamiluje oba rozdílné hrdiny, jejichž dvě klikaté osudové cesty se opět protnou…

Když odešel, Larry ležel mezi svými přístroji a přemýšlel o Silasovi, o tom, jak čas vrší nové roky přes staré, ale jak tady ty staré pořád zůstávají, jako ty nejranější, nejmenší letokruhy uprostřed kmene, ty nejskrytější, schované ve tmě a chráněné před vlivy počasí. Jenže pak se rozječí pila, strom padne, na tyhle kroužky zasvítí slunce, v jeho paprscích se zaleskne míza a odhalený pařez tu stojí celému světu na očích. (str. 303)

Pokud máte rádi například Steinbeckovy romány, pak by se vám mohla novinka Toma Franklina líbit. Trošku mi také připomínala knihu Malý kamarád Donny Tarttové – jednak prostředím samotným, jednak hledáním odpovědí na nevyřešené otázky, a hlavně: jsou v nich podobní lidé. Jako by je k tomu předurčovala sama krajina kolem Mississippi a nesmytelné dědictví „jižanství“.

Moc se mi líbily výpravy do vzpomínek obou hrdinů i pozvolná, takřka nenápadná gradace děje. Držela jsem Larrymu i Silasovi palce, aby autor dal jejich osudům dobrý konec. I když nelze jednoznačně román Dvě klikaté cesty označit jako detektivku, věřím, že potěší i příznivce tohoto žánru (pokud budou počítat s její odlišností). Mnohem víc však uspokojí milovníky kvalitních příběhů jako takových.

Související knihy

Franklin, Tom

Argo, 2022