Publikace se zaměřuje na problematiku začleňování židovských obyvatel do většinové společnosti v letech 1945–1948. Primárně se zaměřuje na tři skupiny židovských občanů českých zemí, jejichž integrace byla značně problematická: „německé Židy“, osoby deklarující židovskou národnost a židovské optanty z bývalého území Podkarpatské Rusi, kteří se po druhé světové válce rozhodli usadit v Československu. Jejich právní postavení bylo zvláště v bezprostředně poválečné době značně nejasné. Stěžejním bylo získání československého státního občanství, jež ovlivňovalo možnost stát se plnoprávnými občany, což zcela zásadně formovalo jejich budoucnost. Židé v českých zemích byli po svém návratu z koncentračních táborů či emigrace znovu nuceni aktivně dokazovat svou loajalitu vůči republice a vyvracet zažité protižidovské předsudky.

Není přítel jako přítel

Židé v národním státě Čechů a Slováků, 1945–1948
Autorka: Magdalena Sedlická

Počet stran: 228
Vazba: vázaná
Formát: 160×240 mm
ISBN: 978-80-200-3307-9
Doporučená cena: 365 Kč

Knihu Není přítel jako přítel vydalo nakladatelství Academia.

Ukázka z knihy

Židovští pamětníci často vzpomínají na to, jak se po dobu války s nadějí upínali k návratu do Československa. Doufali ve shledání se svou rodinou a blízkými, věřili, že navážou na svůj předválečný život. Sny ale brzy vystřídala realita. Skončení války neznamenalo pro československé Židy konec jejich útrap, mnozí museli znovu bojovat o svá základní práva, o získání občanství, o navrácení bytu. Vše ve stínu čekání na jakékoli zprávy o jejich blízkých a v naději, že alespoň někdo z nich přežil. Fyzicky a psychicky podlomeni.
Přeživší se nevraceli do národnostně tolerantní republiky, kterou si pamatovali. Čelní političtí představitelé sice lpěli na zdůrazňování státoprávní, i morální, kontinuity s první republikou, zároveň se však distancovali od některých jejích principů, jež byly právě pro židovské občany zcela zásadní. Druhá světová válka zanechala hluboké stopy ve společnosti, poválečná atmosféra se vyznačovala silným nacionalismem, rostla touha po odplatě, po potrestání viníků, kulminovala nesnášenlivost vůči všemu německému a používání němčiny na veřejnosti bylo mnohdy považováno za provokaci. Intenzita této atmosféry byla zřejmá nejen českým, ale i cizím pozorovatelům, což dokládají například interní zprávy některých zahraničních diplomatů. Všem těmto proměnám museli Židé čelit po svém návratu do vlasti. (str. 39)

Přečtěte si celou ukázku.

O autorce

Mgr. Magdalena Sedlická, Ph.D. (1986) působí v Oddělení moderních sociálních a kulturních dějin v Masarykově ústavu a Archivu AV ČR. Zaměřuje se na holokaust, antisemitismus a orální historii.

Zdroj informací: Kosmas

Nakladatelství Academia vzniklo v roce 1953 původně jako nakladatelství Československé Akademie věd. Název Academia nese od roku 1966. Vydává původní vědecké monografie a práce českých vědců, díla klasiků vědy, překlady zahraničních autorů, populárně naučnou literaturu, literaturu faktu, encyklopedie, slovníky, jazykové učebnice, příručky a vysokoškolské učebnice, ale také kvalitní českou i překladovou beletrii. V nakladatelství dále vychází populárně naučný časopis Živa. Tradiční cílovou skupinu produkce nakladatelství Academia tvoří vysokoškolští studenti, pedagogové a odborná veřejnost. V posledních letech také stoupá počet laických zájemců o populárně naučnou a uměleckou literaturu. Všechny publikace jsou proslulé profesionálním zpracováním – pečlivou redakční přípravou a kvalitní grafickou a tiskovou podobou. Splňují tak požadavky všech náročných zákazníků.

Související knihy

Sedlická, Magdalena

Academia, 2021