Hned první kniha nás zavede pryč z našeho kontinentu až do světa domorodých Američanů. Tato publikace dává dohromady pojednání a úvahy sepsané Frithjofem Schuonem, významným badatelem ve sféře náboženského života indiánů, v polovině minulého století. Zároveň v ní také naleznete jeho originální obrazy, vytvořené během cest indiánskými rezervacemi.

Opeřené slunce

Kapitoly ze života prérijních indiánů

Autor: Frithjof Schuon
Přeložila: Jana Fořtová

Počet stran: 152
Vazba: vázaná
Formát: 165×235 mm
ISBN: 978-80-7364-125-2
Doporučená cena: 299 Kč

Knihu Opeřené slunce vydalo nakladatelství Barrister & Principal.

Opeřené slunce je pocta indiánům. Jedná se o soubor textů nabízejících vhled do těch nejzajímavějších aspektů tradic prérijních indiánů doplněných autorovými obrazy a zápisky z cest po indiánských rezervacích v letech 1952 a 1963. Schuonovy eseje však nejsou v žádném případě pouhým popisem obřadů, to by nebyl Schuon. Jeho pronikavý intelekt podniká cesty překračující a spojující kontinenty a náboženství – srovnáváním indiánských tradic s hinduismem, šintoismem, islámem, buddhismem a v neposlední řadě i s křesťanstvím dospívá k překvapivým závěrům. Neklouže však po povrchu, jeho teze nejsou laciné, naopak: jeho psaní je naplněno pokorou a hlubokým pochopením toho nejzákladnějšího božského principu. Čtenář brzy pochopí, že Schuon nebyl jen srovnávacím religionistou, ale mystikem v pravém slova smyslu.

 Ukázka z knihy

Tradiční indián byl jedním z nejsvobodnějších lidí, které si dokážeme představit, a současně také nejvíc spoutaný. Patřily mu rozlehlé prérie, lesy a hory, jeho životní prostor prakticky neznal hranic, ovšem z jeho náboženského univerza a role, kterou v jeho rámci dostal, nebylo úniku. Na jedné straně byl uzavřen v prostoru, který byl přísně symbolický – jako by jeho krédo kolem něj prostorově zkrystalizovalo – a na straně druhé byl ztotožněn s neúprosným během života jako velké zkoušky. Indián nikdy neopouštěl svůj viditelný symbol, který svým jednáním zpřítomňoval a který žil – dá se říci, že jej podstupoval a zároveň uskutečňoval. A této kombinaci heroické svobody a božských omezení vděčí indiáni za svou fascinující originalitu a vznešenost, zčásti bojovnou, zčásti kněžskou, což je spolu s dalšími faktory, jako například kultem mlčenlivosti a neprojevování emocí, přibližuje k zenovým samurajům starého Japonska.

Ukázka pochází ze stránek nakladatele.

O autorovi

Frithjof Schuon se narodil v roce 1907 ve švýcarské Basileji německým rodičům. V mládí odešel do Paříže, kde několik let studoval a poté podnikl řadu cest do severní Afriky, na Blízký východ a do Indie, aby navázal kontakt s duchovními autoritami a stal se svědkem tradičních kultur. Po druhé světové válce přijal pozvání k cestě na americký Západ, kde několik měsíců žil mezi indiány z planin, o které se vždy hluboce zajímal. Protože Schuon získal vzdělání ve Francii, napsal všechna svá významná díla ve francouzštině, která začala vycházet v anglickém překladu v roce 1953. O jeho první knize Transcendentní jednota náboženství (The Transcendent Unity of Religions, London, Faber & Faber) napsal T. S. Eliot: „Nesetkal jsem se s působivějším dílem v oblasti srovnávacího studia orientálních a západních náboženství.“ V roce 1925 se Schuon stal jedním z nejvýznamnějších představitelů náboženské vědy v Evropě.

Tradicionalistickou či „perennialistickou“ perspektivu začali na Západě vyslovovat na počátku dvacátého století francouzský filozof René Guénon a orientalista a harvardský profesor Ananda Coomaraswamy. V zásadě je toto učení Sanatana Dharma – „věčné náboženství“ – hinduistických védántistů. Na Západě ji formuloval zejména Platón, v křesťanském světě Meister Eckhart a najdeme ji také v islámu u súfismu. Každé náboženství má kromě doslovného významu také esoterický rozměr, který je podstatný, prvotní a univerzální. Tato intelektuální univerzálnost je jedním z charakteristických znaků Schuonových děl a dává vzniknout mnoha fascinujícím poznatkům nejen o různých duchovních tradicích, ale také o historii, vědě a umění.

Dominantní téma či princip Schuonových spisů předznamenalo jeho rané setkání s černošským marabutem, který doprovázel některé členy své senegalské vesnice do Švýcarska, aby jim předvedl jejich kulturu. Když s ním mladý Schuon hovořil, ctihodný stařec nakreslil na zem kruh s poloměry a vysvětlil: „Bůh je uprostřed, všechny cesty vedou k němu.“ Zemřel v roce 1998 v USA.

Zdroj: barrister.cz

————————————————

Australský duchovní řečník Dave Andrews v této knize přináší svůj pohled radikálního anarchistického teologa na mezináboženský dialog a soužití mezi muslimy a křesťany. Co je to Ježíšův džihád a jak můžeme toto tak často skloňované slovo odebrat extremistům a využít ho naopak k tvorbě mírumilovného a spravedlivého světa?

Ježíšův džihád

Svaté války, nebo svatý mír?
Autor: Dave Andrews
Přeložil: Jiří Gračka

Počet stran: 232
Vazba: brožovaná
Formát: 140×200 mm
ISBN: 978-80-7553-830-7
Doporučená cena: 339 Kč

Knihu Ježíšův džihád vydalo nakladatelství Triton.

Jsme uvězněni v kruhu takzvaných „svatých válek“. Dave Andrews ovšem ve své knize tvrdí, že je možné se této endemické srážce odlišných společností vyhnout. Náboženství má potenciál stát se prostředkem překonání stupňujícího se konfliktu, pochopíme-li jediné: Jádrem každého skutečného náboženství je otevřená a soucitná spiritualita.
V jejím duchu si pak můžeme znovu činit nárok na slovo „džihád“: odebrat ho extremistům, kteří si ho přivlastnili a zároveň se mu zpronevěřili, a vtisknout mu (podle skutečně koránských termínů) nový význam – posvátného nenásilného boje za spravedlnost.
Začněme přemýšlet o Ježíšovi jako o silné a současně jemné mesiášské postavě, která může křesťany a muslimy spojovat.
Ježíšův džihád je kniha o usmíření a jednání, návod pro všechny křesťany a muslimy, kteří se chtějí přidat k Ježíšově džihádu – bok po boku nenásilně bojovat za spravedlnost a mír.

Ukázka z knihy

Křesťané a muslimové dohromady tvoří více než polovinu světové populace. Pro budoucí blaho rodiny lidstva je tedy nezbytné zabývat se tím, proč tak často absolutně pohrdáme lidskými právy, ďábelsky pronásledujeme tradice i náboženství, které podle nás nejsou pravověrné, a drtíme „nevěřící“ v genocidních „svatých válkách“, které vedeme ve jménu svého „velikého Boha“.

Ve světle předchozího přehledu všech našich ne až tak svatých křesťanských i muslimských „svatých válek“ se nedá popřít, že k takovým zvěrstvům dochází. A podle mé zkušenosti se je ani křesťané, ani muslimové obvykle popírat nesnaží. Mají ale sklony je nebrat v úvahu: buď tak, že obecně zdůrazňují jen pozitivní, ale ne už negativní vlivy svého náboženství, anebo prohlašují, že kdykoli se nějaký věřící takového zvěrstva dopustil, stalo se to za souběhu polehčujících okolností, které tyto skutky činí „pochopitelnými“, ne-li dokonce „omluvitelnými“.

Zaujala-li vás tato kniha, můžete si přečíst online celou ukázkovou kapitolu.

O autorovi

Dave Andrews je australský křesťanský spisovatel, řečník a aktivista. Přes 40 let pracuje s marginalizovanými skupinami obyvatel v Austrálii, Afghánistánu, Pákistánu, Nepálu či Indii. Zajímá se o radikální spiritualitu a teologii a dlouhodobě se věnuje také muslimsko-křesťanskému dialogu a soužití.

Zdroj: daveandrews.com.au

————————————————

Poslední kniha nás vrátí do kulturní historie naší vlastní západní křesťanské tradice. Francouzský antropolog Michel Fromaget v knize Symbolismus čtyř bytostí rozebírá proměnu symbolů čtyř evangelistů v historii křesťanství a hledá jejich návaznost na kulturu předkřesťanských civilizací.

Symbolismus čtyř bytostí

Ezechiel, svatý Jan a křesťanská tradice

Autor: Michel Fromaget
Přeložil: Miloslav Šebela

Počet stran: 142
Vazba: brožovaná
Formát: 142×200 mm
ISBN: 978-80-7530-345-5
Doporučená cena: 298 Kč

Knihu Symbolismus čtyř bytostí vydalo nakladatelství Malvern.

Významný francouzský antropolog se v této knize zabývá proměnami symbolů, které obklopují Krista ve slávě na tympanonu mnoha katedrál a klášterních kostelů a které představují okřídlený muž nebo anděl, orel, lev a okřídlený býk. Ve spojení se čtyřmi evangelisty mají kořeny ve vizi „čtyř živých“ proroka Ezechiela a v Apokalypse sv. Jana. Církevní otcové v nich spatřovali symboly čtyř evangelistů: lva pro Marka, býka pro Luka, muže pro Matouše a orla pro Jana.
Autor se zabývá přítomností tetramorfu nejen v biblických textech, ale zkoumá i jejich předkřesťanský výskyt a význam, jakož i jejich pozdější proměny v kabale a mystických proudech pozdní renesance. Tato brilantní kniha však nepředstavuje pouze historicko-teologickou studii, zabývá se též významem čtyř bytostí v živé křesťanské spiritualitě a jejich iniciačním významem, který sleduje v dílech křesťanských otců.

O autorovi

Michel Fromaget je francouzský sociální antropolog, docent na univerzitě v Caen Basse-Normandie. Zajímá se především o spirituální antropologii křesťanské historie.

---

Zapojte se do našich aukcí, v nichž najdete tyto knihy a mnoho dalších za skvělé ceny.

Která z dnes představených knih vás nejvíce zaujala? Napište nám svůj názor v komentářích.

Související knihy

Opeřené slunce
Kapitoly ze života prérijních indiánů

Schuon, Frithjof

Lukáš a syn, 2021

Ježíšův džihád
Svaté války, nebo svatý mír?

Dave, Andrews

Triton, 2021

Symbolismus čtyř bytostí
Ezechiel, svatý Jan a křesťanská tradice

Fromaget, Michel

Malvern, 2021