Určitě to znáte: posloucháte hlas, který vám říká, že pravá noha je těžká, levá noha je těžká… Kdysi to pro mě byl jediný možný způsob, jak usnout bez použití prášku. Později jsem se ale posunula dál a objevila v sobě nové hranice, dalo by se říci celý nový svět. Obrovský prázdný vesmír v mé hlavě, který mi přinesl ticho, klid a porozumění.
Ať už věříme, či nevěříme v něco víc, každé podobné relaxační cvičení nám krásně uvolní mysl. Dokážeme najednou pustit nutkavé obtěžující myšlenky. Umět meditovat, minimálně ve smyslu právě relaxace, by se měl učit každý. Protože vždy v našem životě přijde nějaká těžká chvíle, ve které nám to může pomoci, dokážeme lépe zvládnout stres, zvládneme myslet více optimisticky. Meditace nás učí, jak vnímat svou přítomnost. Zbavuje nás tíhy minulosti i obav z budoucnosti.
Můj život se díky meditacím velmi změnil k lepšímu. S každou další zkušeností jsem přicházela na něco nového, objevovala v sobě sílu, o které jsem dosud neměla tušení. Naučila jsem se své strachy a stresy pouštět do prostoru jako nafukovací balónky. Začala jsem lépe zvládat trému na veřejných vystoupeních. Pochopila jsem, jak lépe vnímat a poslouchat své tělo. Přestavěla jsem si některé priority v žebříčku hodnot, nebo přesněji jsem se jimi začala více řídit. Velkou radost mám také z toho, že se mi více daří naslouchat své intuici. Je až neuvěřitelné, jak báječně fungují právě spontánní nápady, které nám mohou vyřešit mnoho problémů, k nimž logika přistupuje jen velmi těžkopádně a složitě. Odpadá zkrátka spousta trápení, místo kterého přichází radost. Ne ten typ radosti, kdy se popadáte smíchy za břicho, ale spíš radosti, která v nás probouzí pocit vnitřního míru, hluboký vnitřní úsměv, který v nás přetrvává, i když nemáme právě nejlepší den. Radost z bytí.
Náš současný způsob života se neustále zrychluje, pořád někam spěcháme a honíme se za novými a novými cíli, a tak se nám často stane, že děláme i víc činností najednou, řešíme více problémů ve stejném okamžiku. A tehdy v sobě často začneme ten vnitřní spěch vyloženě fyzicky vnímat – uvnitř nám všechno zrychleně tepe, nedokážeme to zastavit ani zpomalit, myšlenky nám těkají a přeskakují zběsile jedna druhou, nedokážeme je řešit ani dokončit. Někdy máme vyloženě pocit, jako bychom se ocitli pár centimetrů vedle svého těla. Říkáme tomu, že jsme roztěkaní, „jsme mimo“. Odpojili jsme se od sebe. Uvědomujeme si to, ale nevíme, co přesně vnímáme. Od podobných stavů může pomoci právě meditace. Nemusíme kvůli tomu nutně věřit v existenci čaker nebo duchovních vibrací, stačí věřit jen v sílu naší mysli a našeho podvědomí. Meditaci můžeme pojmout právě jako trénink soustředění. Soustředění se na okamžik.
Je mnoho způsobů, jak meditovat, a úžasné je, že k tomu není potřeba nic víc než sama sebe. Začít se dá vyloženě s kocháním (tichým vnímáním a pozorováním přírody, ovšem musíte být opravdu sami a musí to trvat minimálně několik minut v kuse). Další dobrý způsob je meditace vedená, kterých dnes najdete na internetu stovky, takže si je můžete zkoušet v pohodlí domova. Poprvé vám to zřejmě nepůjde úplně dobře, myšlenky vás budou odvádět pryč, ale vydržte, bude to pořád lepší a lepší. Meditace se musí trénovat, stejně jako všechno, co se učíte od začátku. Postupný trénink přináší hlubší prožitek a následně úlevu. Časem člověk zvládne meditovat úplně sám, bez vedení, zvládne zpomalit svůj rozjetý vnitřní počítač během několika nádechů a výdechů. Odměnou je pocit smíření a naplnění. Jen je třeba počítat s tím, že ani ten bohužel nezůstane napořád, musí se pravidelně obnovovat v dalších meditacích. Proč? Protože život nám neustále přináší nové výzvy a nepříjemné situace. Nelze se jim vyhnout, ale díky meditacím je můžeme lépe zvládat.

Renata Šindelářová

Autorka vydala svou první knihu již před lety v nakladatelství Petra, kde vyšla většina jejích knih pro ženy. V současné době spolupracuje s nakladatelstvím Portál, kde vydává gamebooky pro děti. Zároveň si před pár lety založila vlastní nakladatelství Literární strom, prostřednictvím kterého vydává své nové knihy pro dospělé. Její romány jsou především psychologického charakteru, často se zabývají vnitřním světem hlavních postav. Každý z nich má jiné hlavní téma, odlišnou strukturu a také pozadí. Poslední dva romány Jen jeden svět a Můj svět v tobě nahlédly pod pokličku ezoteriky a oba obsahují též kriminální zápletku, která je ovšem v ději až vedlejší. Prim tady hrají opět vztahy a pocity jednotlivých postav a důvody jejich činů.

Související knihy

Šindelářová, Renata

Literární strom, 2018

Šindelářová, Renata

Literární strom, 2019