Čtení ke kávě: Láska (Hana Militká)

Láska

8.2.2022 Hana Militká Bez komentáře

Láska? Všichni po ní touží. Někdo ji zažije jen krátce. Jiný má mnoho drobnějších vztahů a také to nazývá láskou. Někteří své srdce zaprodají profesi. Stále jim něco chybí. Proto hledají deštník, brýle, ani nevědí co a hlavně proč. Málo vyvolených zažije bezelstnou, nezištnou, objímající, plně opětovanou, nehynoucí lásku na celý život.

Existují jedinci, kteří lásku nikdy nenajdou. Mnozí své neštěstí neunesou a jejich život končí předčasně. Nikdy se nedozví, že bez ní se žít nedá.

————————

Ema seděla u dohasínajícího ohýnku, občas ťukla klacíkem do rozžhavených uhlíků a zasněně sledovala jiskry mizející vzhůru k obloze. Nádherou slastně vydechla. Uviděla nebe plné hvězd.
„Jestlipak někdy potkám svou velkou lásku? Bude mě někdo milovat? Navštíví mě nehynoucí láska? Do smrti mě neopustí?“
„Snad nepřemýšlíš o smrti,“ přiblížila se k ní starší sestra.
„Lekáš mě, ani jsem si nevšimla, že jsi tady,“ chytla Aničku za ruku.
„Jestli o tom nevíš, mluvila jsi nahlas. Trápí tě něco?“
„Ano, toužím po lásce, která nějak nepřichází.“
„Neboj, objeví se, až ji budeš nejmíň čekat.“
„Proč čekat, když na ni pořád myslím?“
„Potřebuješ nějaké jiné povyražení. Pojeď s námi na dovolenou!“
„Myslíš k moři?“
„Jasně.“
„Nechci být na obtíž. Jedeš tam přece s manželem a malým Jarouškem, ne?“
„Ano, jedu. Ale nevadila bys nám. Musím ti svěřit naše tajemství…“
„Jaké?“
„Chceme ještě holčičku. Mohla bys nám občas pohlídat Jarouška. Neměla bys námitky?“
„Jarouška mám ráda, vždyť víš.“
„No právě. On tebe taky.“
„Já ti nevím, nechci otravovat. A hlavně nemám peníze.“
„Jára vydělá dost. Zvládneme zaplatit dovolku i tobě. Rozmysli si to, ale neváhej. Vždycky se ti taková možnost nenabídne.“
„Díky moc, jsi hodná. Za pár dní ti řeknu.“
„Máš termín do zítra. Nezapomeň, že za týden odlétáme. Musíme zamluvit pokoj i pro tebe, dokud ještě mají volný.“
„Dobře. Zítra ti řeknu.“
„Pojď, jdeme spát. Nepřemýšlej o životě, čeká tě spousta parádních zážitků a situací. Určitě najdeš i vhodného partnera.“
Obě se zvedly a nechaly vyhasnout ohniště.
„Kdes byla?“ přivítal ji manžel.
„Pozvala jsem Emu s námi na dovolenou.“
„Co ona?“
„Asi přijme. Nemá prachy, ale mohla by hlídat Jarouška. Mají se rádi. Potřebujeme spoustu času v soukromí,“ šťouchla do něho smyslně.
Jaroušek se zavrtěl, něco zamumlal a spinkal dál.
„Je fakt, že se nám hlídání prodraží. Možná se synáček nevzbudí, pojď, zkusíme to,“ prohodil lákavě a pohladil jí ňadro.
„Neblázni, vzbudí se,“ ucukla.
„Nemáš si začínat…“ vrhl se na ni a rozplakal Jarouška.
Anička přerušila přípravy: „Vidíš, je vzhůru, ještě jsme ani nezačali.“
„Snad na tebe nežárlí?!“
„Nesmysl!“ otočila se zády a vzápětí usnula.
Jaroušek se zavrtěl a usnul taky.
Co zbylo Járovi?
Druhý den se Ema nechala chvíli přemlouvat, aby s nimi jela na dovolenou. Nebyla si jistá, že jde o dobrý nápad. Bylo jí jasné, že se bude muset hodně přizpůsobovat. Nerada brala ohledy na lidi, i když patřili k jejím nejbližším. Nejlíp se cítila o samotě. Nakonec podlehla svodům sestry Aničky a kývla na souhlas.
Na dovolené vše probíhalo podle představ manželů.
Ema si připadala přebytečná, ale na hlídání malého broučka jim byla dobrá.
Při obědě se Jára přivítal s přáteli. Jednalo se o manželský pár s bratrem.
„Co takhle jít večer na tancovačku?“
„Moc rádi, viď, Ani?“
„Jaroušek nemůže zůstat sám,“ řekla rezolutně.
„Tvá sestra ho pohlídá, že, Emo?“ rozhodl Jára.
Ta poslušně kývla.
„Děkujeme,“ vděčně ji Anička poplácala po rameni.
Po večeři vyrazili.
Ema byla se svým osudem téměř smířená: „Zachází se mnou jako s onucí, pitomec,“ povzdechla si. „Ale sestřičce ráda vyhovím.“
Jaroušek nechtěl usnout. Možná mu chyběla přítomnost mámy.
Sotva usnul, někdo zaklepal na dveře.
Ema zlehka našlapovala, otevřela a zůstala překvapeně stát: „Co si přejete?“
„Určitě vám je samotné smutno. Jdu se na vás podívat.“
Usmála se.
„Vidíte, takhle vám to sluší. Nesu lahvinku, aby bylo veseleji.“
Nečekal na pozvání, našel skleničky, otevřel láhev becherovky a nalil: „Říkal jsem si, že tuhle značku třeba pijete.“
„No, většinou před jídlem.“
„Honem se napijte, ať podpoříme zpracování večeře.“
Jaroušek spinkal a oni popíjeli.
„Nejdřív na tykání,“ navrhl.
Políbili se, objali. Netrvalo dlouho a zjistila, že se milují. Ani si nevšimla, jak to začalo. Po prvotním leknutí se postupně zcela poddala. Cítila silné emoce. Přece jen velká láska přichází.
Milování skončilo.
Ještě si dali pár panáků.
Pak se omluvil a odešel.
Oddala se svému nádhernému pocitu.
Netušila, že ho viděla naposledy.
Ráno se zeptala Anička své sestry: „Jak bylo večer? Nezlobil Jaroušek moc?“
„Ne, byl moc fajn,“ usmála se Ema a trošku zčervenala.
„Jinak dobrý?“ zeptal se Jára.
„Ano…“ zrudla ještě víc.
„Kdepak máte bratra?“ zeptal se přátel.
„Ráno odjel, byl tu jen na skok. To víš, jeho žena dnes rodí. Nediv se, chce být u porodu.“
Emě se zbortil celý svět. S vypětím všech sil vyčkávala na odjezd.
Nikdy víc si dalšího muže nepustila k tělu.
Z letního spojení se narodilo miminko. Dala mu jméno Orion. Podle souhvězdí, které milovala.
Syn se stal její životní láskou!

Hana Militká

Absolventka JAMU, pochází z Hradce Králové. V Brně studovala obor herectví v ročníku spolu s Nikou Brettschneiderovou, Marcelou Večeřovou, Miroslavem Donutilem, Pavlem Zedníčkem, Františkem Horáčkem, Svatoplukem Skopalem, Pavlem Trávníčkem a dalšími. Stala se členkou divadla Husa na provázku.
V roce 1981 odešla se svým manželem do Prahy.
Spolupracovala s režisérem Jurajem Herzem na filmu Zastihla mě noc a na seriálu Wolfgang, s Jurajem Jakubiskem na filmu Frankensteinova teta, Perinbaba, s Janem Svěrákem na filmu Kolja a dalšími. Pro švýcarskou televizi ztvárnila roli Mileny Jesenské v němčině ve filmu Wer war Kafka, režie Richard Dindo, s Jaroslavem Soukupem točila seriál Policie Modrava.
Hostovala 31 let v Národním divadle.
Herečka je velice plodnou spisovatelkou:
Povídky z povětří vyšly v roce 2013. Následovaly detektivky: Záhadný šepot (2015), Pronikavý smích (2016) a Vražedný lov (2017).
Povídky z povětří byly vydány roku 2016 jako autorčina první elektronická kniha, poté vyšly romány Vilma, Sára a na podzim Jiří. Před Vánoci vyšel Kapitán Bartoš zasahuje 1: Složitý případ. Začátkem roku 2017 se objevila kniha 13 povídek Pro Klub Knihomolů. Jedná se o povídky napsané pro magazín Klub knihomolů.
V červenci 2017 vychází nová detektivní série nazvaná Velké případy kpt. Černé 1: Čas nedoběhneš.
Román I Blázni chtějí žít I se objevuje v nabídce zjara roku 2018. Jedná se o napínavý román z hereckého a zpravodajského prostředí.
V říjnu 2018 se překvapivě objevuje Dívka s mašlí, čtení pro malé slečny. Do konce roku 2018 se ještě objevila v elektronickém vydání detektivka – Případy kpt. Váchala: Travička zelená. Poslední knihou toho roku byl napínavý román nazvaný Ze Sýrie do Číny, inspirovaný služebními cestami autorčiných bratrů Jana a Jiřího Militkých.
Velké případy kpt. Černé 1: Čas nedoběhneš a Velké případy kpt. Černé 2: Nemilosrdná vášeň. – původně elektronické knihy vycházejí v tištěné podobě.
Začátkem března 2019 vychází kniha Kytička veršů a za měsíc se objevuje první díl z nové krimi série MONIQUE s.r.o. 1: Záhadné úmrtí. Tváří obálky je Ing. Jana Jemalová. Portrét vytvořil umělecký fotograf Bohuslav Hybrant, který napsal i předmluvu. Vychází jak elektronicky, tak i tištěná. K otcovým narozeninám začátkem května vysílá do světa autorka svou knihu kreseb nazvanou Vášeň a nevinnost, své kresby doplnila příběhem.