Kdo tahá za nitky

Heinlein_CizinecVCiziZemi_audio
Je možné vlastnit planetu? Může lidské mládě vychovat civilizace, která není lidem v ničem podobná? A pokud ano, činí tak nezištně, nebo sleduje nějaký skrytý záměr? Bude naše vnímání světa ve shodě s tím mimozemským? Pojďme to zjistit. Nebo se o to alespoň pokusit.

Mimo jiných titulů nabídl server Audioteka.cz v listopadu 2021 i naprostou klasiku science fiction s názvem Cizinec v cizí zemi (Stranger in a Strange Land, 1961, česky prvně 1994). Autorství náleží Robertu A. Heinleinovi. Zvuková nahrávka vychází z překladu Alžběty Lexové a interpretace se ujal Luboš Ondráček.

Robert Anson Heinlein (1907 až 1988) bývá označován za velmistra žánru vědecké fantastiky. Jeho prvotina vyšla již v roce 1939, ale u nás se jeho knihy začaly objevovat až od roku 1970, kdy se objevil překlad románu Dvojník (v rámci souboru Únos na Mars). K profesi spisovatele se tento americký autor vlastně propracoval tak trochu z hmotné nouze. Po pětileté službě u válečného námořnictva byl ze zdravotních důvodů propuštěn, a přestože vyzkoušel několik civilních profesí a neúspěšně se pokusil o uplatnění v politice, nakonec se pustil do psaní. Nepřipomíná vám to někoho jiného? Ano, třeba oba bratři Grantové, dnes již společně píšící pod pseudonymy Lee a Andrew Child, se do psaní pustili po náhlém konci svých do té doby fungujících kariér.

Cizinec v cizí zemi měl svou premiéru už v roce 1961. Polil vás teď mrazivý pot hrůzy? Říkáte si, kdo by četl něco tak starého a už dávno překonaného? Pak děláte obrovskou chybu. Podobně jako Ray Bradbury psal ve stejné době svá díla tak, že jsou dodnes vyhledávanými milníky literatury, i Robert A. Heinlein uchopil svá témata stylem, který překonal propast více než půl století a stále má dnešním čtenářům co říci.

Na počátku kosmické éry, jak bývá přelom padesátých a šedesátých let dvacátého století někdy označován, se stal Mars vyhledávanou rekvizitou tehdejších autorů science fiction, a to nejen těch již zmíněných výše. Není tedy velkým překvapením, že i v základním pojetí Cizince v cizí zemi se v roli nosného tématu objevuje čtvrtá planeta. Celý příběh staví na předpokladu, že jedna z marťanských expedic přiveze zpátky na Zem mladého muže jménem Valentin Michael Smith. Možná si říkáte, co je na tom divného? Valentin se totiž na Marsu narodil. A protože zbytek výpravy, z níž pocházeli i jeho rodiče, zahynul (a jak, to si poslechněte sami), lidského mláděte se ujali místní. Marťané, chcete-li. Na rozdíl od Bradburyho pojetí, ti Heinleinovi ovšem nejsou tak docela humanoidního vzhledu. Zároveň pracují mnohem více s duší než s tělem. A velkou část svých pro člověka netypických dovedností dokázali dvounohému a dvourukému nalezenci vštípit. Mike se dlouho považuje víc za Marťana než pozemšťana. Aby ale příběh dostal „civilizační“ rozměry, připravil mu jeho autor do vínku další předpoklady. Po rodičích i po celé jejich expedici získal Smith jako univerzální dědic neuvěřitelné jmění. A podle některých právních výkladů by mohl být na Zemi považován dokonce i za majitele Marsu. Velký majetek, velké nebezpečí. Přesně k tomu příběh míří. Díky několika nezištným přátelům se novopečený pozemšťan učí být člověkem. Díky své marťanské výchově učí zase on je a další následovatele umění svých adoptivních předků. Víc než jen prostou fantazií je Cizinec v cizí zemí zrcadlem nastaveným lidské povaze v jejích nejhlubších formách, ať už v té obětavé, tak v té destruktivní. Robert A. Heinlein napsal dílo s velkým filozofickým přesahem, podané ale formou, od které se lze jen stěží odtrhnout.

Za zmínku možná stojí i fakt, že audiokniha vychází z původního rozsahu rukopisu. První vydání Cizince v cizí zemi totiž musel autor na tlak svého tehdejšího nakladatele zkrátit téměř o třetinu. Z této zkrácené verze ostatně vychází první český překlad Martina Jandy z roku 1994, stejně jako ten z dílny Jarmily Vegrichtové z roku 2006. Až Alžběta Lexová přeložila v roce 2020 pro nakladatelství Argo onu autorem původně zamýšlenou verzi v rozsahu více než šesti set stran, z níž pak vznikla dnes představovaná zvuková nahrávka. Ta obsahuje celkem jednačtyřicet stop ve formátu mp3. První z nich reprezentuje „Předmluva“, v níž se posluchači dozvědí pikantnosti kolem historie vzniku románu. A poslední stopu si ponechala překladatelka pro svou „Poznámku“. Kdybyste se rozhodli poslouchat nahrávku bez přerušení, zabralo by vám to jeden celý den a dvě hodiny k tomu. Během té doby vás bude doprovázet příjemný hlas Luboše Ondráčka. Pikantní detail: když se Cizinec v cizí zemi objevil na pultech světových knihkupectví poprvé, zdobila interpretův narozeninový dort teprve první svíčka.

Po nedávném setkání s jiným klasikem dvacátého století, Heinleinovým jmenovcem Robertem Silverbergem a jeho titulem Dolů k Zemi (který měl svou premiéru deset let po Cizinci v cizí zemi) byl pro mě návrat do zlaté éry science fiction velice příjemným rozptýlením. Možná už na mne také doráží stáří, když si říkám, že starší tituly ještě dlouho nenaleznou rovnocennou konkurenci, jako se to často říkává o hudbě „našeho mládí“. Ale víte co? Co když to tak doopravdy je? Tak či onak, sáhnete-li po Cizinci v cizí zemi od Roberta Ansona Heinleina v podání skvělého interpreta Luboše Ondráčka, nemůžete udělat chybu. Tedy pokud nejste zarputilými odpůrci science fiction. Ale možná i tak zjistíte, že tato kniha je aktuálnější a lidštější než mnohé jiné, jež tímto žánrem ostentativně opovrhují.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeCizinec v cizí zemi

Heinlein, Robert Anson

Walker & Volf s.r.o., 2021

zobrazit info o knizeCizinec v cizí zemi

Heinlein, Robert A.

Argo, 2020

Napsat komentář