Josef Mysliveček (1737–1781), pražský rodák, jenž měl dle úmyslu rodičů pokračovat v rodinné mlynářské tradici, odešel do Itálie, kde díky svému hudebnímu nadání dosáhl velkého uznání především coby autor operních opusů. O jeho muzikálnosti a kompoziční bravurnosti svědčí obdiv, jenž mu prokazoval o devatenáct let mladší Wolfgang Amadeus Mozart. Když se poprvé setkali v Bologni v roce 1770, Mozart údajně zvolal:

„Jakou mám radost! Jako bych potkal někoho blízkého.“

Ostatně inspirace Myslivečkem je v Mozartových raných skladbách patrná. Těšit se přízni italských divadelních scén však nebylo Myslivečkovi dopřáno po celý jeho poměrně krátký život. Nepřízeň osudu započala nešťastnou událostí během jeho návratu z Bavorska do Itálie. Převržený dostavník jej zranil ve tváři, která neodborným léčením zůstala zmrzačena. Ruku v ruce s tímto neštěstím se dostavil i nezdar profesní. Zájem o Myslivečkovu hudbu se pomalu vytrácel, skladatel upadal do dluhů, až nakonec všemi opuštěn v Římě umírá.

Byla to strmá cesta ke slávě a poté k zapomnění, cesta bohatá na významná setkání, ale poznamenaná i osamělostí, především však cesta nesmírně hudebně plodná, a přesto v samém svém závěru na dlouhý čas zakotvivší na marginální pozici hudebního repertoáru, a to jak orchestrálního, tak především operního. Pozapomenut byl také Myslivečkův životní příběh; tam, kde v něm chyběly biografické údaje, nastupovaly legendy. Křivda, jíž byli skladatel a jeho dílo po dlouhá desetiletí vystaveni, byla konečně odčiněna. V roce 2009 americký muzikolog, zaměřující se ve své badatelské činnosti na českou hudební kulturu 18. století, Daniel E. Freeman publikoval obsáhlou monografii o životě a díle tohoto českého skladatele Josef Mysliveček. „Il Boemo“: The Man and His Music. Z ní autor vyšel při psaní stručněji pojaté knihy Il Boemo. Průvodce po životě a díle Josefa Myslivečka, kterou nyní vydává nakladatelství Vyšehrad v předstihu před svým publikováním českého překladu Freemanovy objemné monografie. Knížka zároveň tvoří i jakýsi předstupeň k mimořádnému filmovému počinu režiséra Petra Václava Il Boemo. Premiéra celovečerního snímku, natočeného v české, italské a slovenské koprodukci, se z prosince tohoto roku přesouvá na červenec 2022. Nicméně už během listopadu 2021 se v Praze konaly dvě významné kulturní akce se jménem Josefa Myslivečka spjaté.

Ve čtvrtek 11. listopadu se ve Dvořákově síni pražského Rudolfina uskutečnil koncert pod názvem Il Boemo. Hudební těleso Collegium 1704 pod vedením Josefa Lukse na něm představilo nastudování čtyř Myslivečkových opusů, a to Ouvertury, árií Nacqui agli affanni in seno a Sarete al fin contenti / Mi parea del porto in seno z opery Demetrio a Sinfonie z opery Ezio. Na koncertě zazněla také dvě díla Myslivečkova přítele a obdivovatele Wolfganga Amadea Mozarta, jeho Pražská symfonie č. 38 a koncertní árie Bella mia fiamma, addio / Resta, o cara. Árie zazpívala operní a koncertní sopranistka Simona Šaturová. Ne náhodou nesl koncert název Il Boemo, Collegium 1704 s dirigentem Václavem Luksem nejen k filmu nahrálo Myslivečkovu hudbu, ale jeho členové oblečeni do dobových kostýmu v něm také natočili hudební scény.

Zleva Jan Macola, Vojtěch Dyk, Simona Šaturová, Petra Johana Poncarová a Adéla Tošovská

Téměř o dva týdny později, ve středu 24. listopadu, se v podvečerním čase v kavárně Člověka v tísni Café Langhans ve Vodičkově ulici v Praze 1 uskutečnila prezentace a křest knihy Daniela E. Freemana Il Boemo. Průvodce po životě a díle Josefa Myslivečka spojené s projekcí krátké ukázky z chystaného filmu Il Boemo. Uvedení Freemanova díla se účastnili ti, kteří participovali na vydání knihy a na realizaci filmu: překladatelka Petra Johana Poncarová, odpovědná redaktorka nakladatelství Vyšehrad Adéla Tošovská, producent filmu Jan Macola, pěvkyně Simona Šaturová, která přímo ve filmu nevystupovala, ale svůj hlas propůjčila přední sopranistce té doby Caterině Gabrielli, a představitel Josefa Myslivečka Vojtěch Dyk. Z jejich výpovědí se poskládala mozaika zobrazující genezi překladu obou Freemanových děl i životopisného filmu.

Jan Macola a Petra Johana Poncarová

Na počátku stál dokumentární film režiséra Petra Václava a producenta Jana Macoly Zapomenutá zpověď. Dokument zachycoval nastudování Myslivečkovy opery Olimpiade ve Stavovském divadle v roce 2015 dirigentem Václavem Luksem a jeho orchestrem Collegium 1704 a se sólistkou Simonou Šaturovou. Na realizaci dokumentu se coby odborný poradce podílel i muzikolog a znalec Myslivečkova života i díla Daniel F. Freeman. Zhlédnutí tohoto dokumentárního snímku vyvolalo v překladatelce Petře J. Poncarové touhu dozvědět se o mimořádném českém komponistovi více informací. V dosud česky vydané literatuře mnoho zajímavého nenalezla. Co ji však velmi zaujalo, byla anglicky psaná monografie Freemanova. Během rozhovoru s Janem Macolou po další projekci Zapomenuté zpovědi se jej zeptala, zda nezamýšlejí publikaci v češtině vydat, a de facto se sama nabídla překladu se ujmout. Následovalo setkání s autorem Danielem F. Freemanem v Praze, s nímž společně začali uvažovat, který vydavatelský dům by se publikování knih mohl ujmout.

„Dlouho se nic nedělo až do doby, kdy jsem se setkala s ředitelem nakladatelství Vyšehrad Pravomilem Novákem.“

Ten vydání obou titulů přislíbil.

Simona Šaturová

V červenci 2019 začal režisér Petr Václav, inspirován výjimečným osudem výjimečného muže, natáčet na základě Freemanovy monografie historický velkofilm. Filmování probíhalo nejprve v Itálii, posléze v Čechách. Poslední scény byly nasnímány v prosinci 2020. Josefa Myslivečka ztvárnil Vojtěch Dyk. O své roli řekl:

„Pro mě byl Mysliveček ohromný objev, lehce jsem se do něj vcítil. Bohužel v češtině nebyla odborná literatura. Až vyjde Freemanova kniha, přečtu si ji a konečně budu vědět, koho jsem hrál.“

Sopranistka Simona Šaturová si ve filmu nezahrála, avšak:

„můj hlas má být ve filmu hlasem Cateriny Gabrielli, která má poměrně velký herecký prostor, takže jsem ráda, že se toho ujala profesionální herečka. Na druhé straně je mi trochu líto, že jsem nemohla zažít ta krásná místa, kde se točilo, a vůbec být součástí atmosféry při natáčení filmu, na který se moc těším. Není to ale žádná tragédie, jsem potěšena, že můj hlas má představovat hlas nejvýznamnější pěvkyně své doby.“

Dnes se tedy zásluhou nakladatelství Vyšehrad dostává do rukou českých čtenářů útlejší kniha Daniela F. Freemana Il Boemo. Průvodce po životě a díle Josefa Myslivečka, jež má nejširší veřejnosti poskytnout vhled do Myslivečkova života a hudby. Odborné publikum se pak na jaře 2022 konečně dočká vysoce záslužné a obsáhlé Freemanovy studie doplněné o muzikologický rozbor Myslivečkovy hudby a celou řadu partitur. Sérii myslivečkovských počinů pak uzavře uvedení celovečerního filmu Il Boemo. K českému překladu svých děl a k vytvoření hraného koprodukčního se Daniel F. Freeman vyjádřil těmito slovy:

„Když na to pomyslím, téměř se mi nedostává slov. Je to jistě jedna z nejvýznamnějších událostí v mém životě – něco podobného se poštěstí jen málokterému badateli, který se zaměřuje na dějiny evropské vážné hudby.“

A nutno dodat, že i nám, Myslivečkovým soukmenovcům, se dostává štěstí se prostřednictvím literatury a filmu seznámit s osobností velkého českého skladatele a díky souboru Collegium 1704 s jeho hudbou, které si cenil sám Mozart.

Související knihy

Freeman, Daniel E.

Vyšehrad, 2021