Není to úžasné? Zahloubat se do nitra a naslouchat tam hlasům moudrých předků? Nechápu nikoho, kdo říká, že pohádky jsou jen pro děti, protože my dospělí je často potřebujeme mnohem víc než ony. Kolik jen znám lidí, kteří by potřebovali ujistit, že to dobře dopadne a kouzlo se může zlomit, že vyjdou z černého lesa a budou silnější než dřív…
Mnoho a mnoho let pro mě pohádkový svět byl věc útěchy a útěku od… školy, problémů ve vztazích, náročnosti světa. Počátkem mého působení v pedagogice jsem objevila úžasný edukační potenciál. S pohádkou se dá dětem vysvětlit skoro cokoliv. Tehdy jsem začala pohádky i sama psát, vznikly počátky mojí dnešní tvorby pro děti. Bylo to jako kouzlo. Vidíš, Honzíčku? Mlsat se nesmí, jinak to s tebou dopadne jako s medvědem – bolelo ho břicho a vypadaly mu zuby.
Léty jsem ale dospěla k mnoha dalším zajímavým myšlenkám. Jak to, že se poselství pohádek tak důvěrně shodují s výsledkem bolestných životních zkušeností, kterými si musíme projít? To, co považujeme za největší klišé, najednou zhodnotíme jako pravdivé! Je v tom mnohem víc než povrchní zábava. Kam až sahají kořeny pohádek? Co v sobě nesou zakódované v symbolických vzorcích? Panečku! Otevřel se přede mnou filosofický, psychologický a kulturněhistorický vhled. A do toho vlastní mateřství.
Co jsem se naučila o pohádkách? Že je to obrovský, nedozírný a naprosto bezpečný svět, ve kterém mohou děti bádat, experimentovat, objevovat a prožívat, stranou očí všech. Dokonce to zvládnou sami a bez pomoci, pokud pomineme naši skromnou roli vypravěče. Nemusejí být ponížené tím, že něčemu nerozumějí, že si nevědí rady s vlastními prožitky. Víte, co je vlastně dětství? Trenažer. Zkouškové pole pro všechno, co budou děti potřebovat. Sociální schopnosti, poznatky, ale také třeba jak se pěkně od plic pohádat (což umí trénovat v těch nejpříhodnějších okamžicích), jak se vyznat sám v sobě a jak chápat svět.
Pohádky jsou přesně takový pokusný svět, kde mají děti všechno dostupné, zjednodušené a naservírované ve vzrušujícím kabátku. Jako bonus navíc neustále zajišťuje vědomí, že vše dobře dopadne a zlo bude potrestáno. Prostě dokonalé! I kdybychom se sebevíc snažili, takový úžasný svět bychom jim jako rodiče ani jako generace nemohli vytvořit. Je to důmyslný svět přelévající se tisíce let z jedné generace na druhou, živý a měnící se podle doby. Nechte děti snít a sněte s nimi. Pohádky jsou totiž ten nejlaskavější průvodce a lék na duši. Pokud je dokonale pochopíme, můžeme žít šťastně až na věky.

---

Ludmila Bakonyi Selingerová

Autorka Ludmila Selingerová (provdaná Bakonyi) je matka a učitelka v mateřské škole s desetiletou praxí. Během své činnosti v MŠ se naučila vnímat zájmy, potřeby, a zejména způsob jednání a hovoru s dětmi. Autorsky se podílela na několika dobročinných projektech (Do Afriky nejen za pohádkou, Do Sýrie nejen za pohádkou) a její texty byly odvysílány v rozhlase a v pořadu Malovaná čítanka na ČT:D. Knižně vydala v roce 2014 pohádkovou sérii V trávníku, Pod vodní hladinou a V korunách stromů (nakladatelství Grada) a v roce 2017 knihu Drabčíkova pouť (nakladatelství Dybbuk).

Pokud vás zajímají roviny a potenciál dětské knihy, přidejte se k prvnímu online kongresu, kde vystoupí osm úžasných hostů na téma jazykového a emočního rozvoje pohádek v tradicích, archetypy hrdinů, cizojazyčné knihy, digitální hygiena a nové trendy v literatuře pro děti. www.pohadkovalida.cz/kongres

Související knihy

V trávníku
Pohádky s krovkami

Selingerová , Bakonyi

bambook, 2014

Pod vodní hladinou
Pohádky s ploutvičkami

Selingerová , Bakonyi

bambook, 2014

V korunách stromů
Pohádky s křídly

Selingerová , Bakonyi

bambook, 2014

Drabčíkova pouť

Selingerová , Bakonyi

dybbuk, 2017