Titul Migrace a nesnášenlivost / Věčný fašismus vydaný roku 2021 nakladatelstvím Argo obsahuje dvě práce Umberta Eca, významného italského sémiologa, estetika, filosofa a spisovatele. Záběr témat, jimž se Eco věnoval, je neskutečně široký. O jeho odbornosti svědčí i fakt, že přednášel na univerzitách v Itálii, Velké Británii, Francii, Spojených státech, Kanadě, Argentině a Brazílii a bylo mu uděleno celkem čtyřicet jedna čestných doktorátů a několik významných řádů a ocenění. Z jeho četných děl jmenujme například romány Jméno růže a Foucaultovo kyvadlo, na které si na našich stránkách můžete přečíst recenze. Kromě beletrie napsal Eco velké množství odborné literatury, orientované především na dějiny umění, estetiku, společenskou kritiku, literární vědu, kulturu, sémiologii a lingvistiku.

Recenzovaná publikace zahrnuje dvě z autorových prací, které bychom mohli zařadit do oblasti společenské kritiky. Text Migrace a nesnášenlivost obsahuje část Ecovy přednášky přednesené na sympoziu uspořádaném ve Valencii na téma perspektivy třetího tisíciletí, úvod k Mezinárodnímu fóru o nesnášenlivosti v Paříži, část proslovu na univerzitě v Nijmegenu a úvod k antologii textů o reciproční antropologii. Tyto texty reflektují autorovo přesvědčení, že porazit rasismus znamená pochopit a přijmout odlišnosti druhých. K fenoménu migrace Eco uvádí, že nejde o nijak moderní záležitost – jinak řečeno migrace vždy provázela lidskou společnost. Autor míní, že migrace nám přináší pozitivní i negativní důsledky, přičemž ideální cestou je podle něj tolerance a pochopení.

Práce Věčný fašismus popisuje nové formy fašismu, které můžeme identifikovat v současné době. Autor zde realizuje historickou analýzu fašistických režimů, přičemž dochází k zjištění, že na rozdíl od nacismu je fašismus mnohem flexibilnější, což je důvodem existence více fašismů. Eco našel čtrnáct společných znaků těchto fašismů – jedná se například o odmítání modernismu, silný tradicionalismus, odpor k různorodosti, sklon ke konspiracím, odmítání pacifismu, odpor k intelektuálům a podobně.

Témata, jimž se Eco v recenzovaném titulu věnuje, působí velmi aktuálně, ačkoli tyto texty psal již před mnoha lety. Stále živé je například téma political correctness ve Spojených státech (u nás známe spíše termín politická korektnost), které dle autora vzniklo s úmyslem propagovat toleranci. Postupně se z něj však stala nová forma fundamentalismu, která může v důsledku vést k diskriminaci těch, jež měla původně před diskriminačním chováním chránit.

Eco ve svých textech předkládá množství myšlenek hodných zamyšlení – osobně bych vyzdvihla následující pasáž:

„Chtít vychovávat dospělé, kteří po sobě střílejí z etnických a náboženských důvodů, je ztráta času. Příliš pozdě. Impulzivní nesnášenlivost je proto třeba potírat hned v zárodku prostřednictvím vytrvalé výchovy, jež by měla začínat již při jejich prvních krůčcích, ještě než bude zapsána na papír a stane se z ní příliš tlustá a tvrdá behaviorální krusta.“ (str. 25).

Titul doporučuji zejména čtenářům, kteří jsou znepokojeni vlnou všeobecné nenávisti, jež se kolem nás vzdouvá, a chtěli by lépe pochopit kontext takového společenského a politického vývoje.

Pokud vás kniha Migrace a nesnášenlivost / Věčný fašismus zaujala, doporučujeme k přečtení další recenze na knihy Umberta Eca: Pražský hřbitov, Otevřené dílo, O televizi, Na ramenech obrů, Od hlouposti k šílenství, Foucaultovo kyvadlo a Jméno růže.

Související knihy

Eco, Umberto

Argo, 2021