Čtení ke kávě: Zvláštní den (Hana Militká)

Zvláštní den

11.5.2021 Hana Militká Bez komentáře

Žádný den není stejný jako nějaký jiný. I když je těžká doba, nemusí všechny dny být hrozné. Hledejme každý den nějaký okamžik, třeba malý, na který se můžeme těšit. A pokud zažijeme něco příjemného, je dobré si to uvědomit a ocenit, přes všechny trable, které nás běžně potkávají.

Vlasta kráčí ulicí.
Znenadání k ní přiskočí z každé strany jeden mladík, třetí vše jistí zepředu: „Tak jak, dáš nám kabelku dobrovolně, nebo se chceš prát?“
„Nic vám nedám!“ zasyčí vzteky dívka.
„A vida! Skautka! Co máš radši? Džudo, box, nebo balet?“
„O co vám jde?“
„Už jsem ti to řek. O tvou kabelku!“
„Nic nemám!“
„Tak mi ji na chvilku půjč! Mrknu se sám!“ směje se ten vpředu a několikrát zamrkal.
„Nevím, proč bych ti ji půjčovala. Husy jsme spolu nepásli!“ vykřikne dívka vztekle.
„Hele, husopaska!“ chechtá se mluvčí.
„Nech ji, asi vážně nic nemá. Mrkneme se někam jinam, co říkáš, Wiki?“ zašeptá mladík stojící vpravo a hledá podporu u hocha stojícího vlevo.
„Asi ji necháme, ne?“ obrátí se oslovený na mluvčího. „Jarda má pravdu. Většinou cítí prachy na sto honů.“
„Neprozrazuj jména, sakra! Pro jistotu se podívám. Za to nic nedáme.“
Dívka se s nimi začala prát.
Všichni na okamžik strnuli. Blížilo se auto policie. Houkání bylo slyšet daleko.
Mladíci se rozprchli, jako když střelí do vrabců.
Vlasta se stěží zvedla ze země a skočila před policejní auto.
„Ženská bláznivá, co vyvádíte? Šílíte? Mohli jsme vás přejet.“
„Promiňte, nechtěla jsem vás ohrozit. Ale právě jsem byla přepadená.“
„Nejdřív nám nadejcháte, jestli nejste pod vlivem,“ rozhodl nejstarší z policistů.
„No prosím, jenže pachatelé zatím zmizí!“ špitla nesměle.
„Alkohol nepožila,“ konstatoval druhý.
„Hm, ještě si vás vyfotíme. Skákat komukoliv pod auto se nesmí!“ rozhodl nejstarší.
Řidič se do akce nemíchal. Jen čekal na pokyn, až zase vyrazí k nehodě.
Nejstarší ji vyfotil a chvíli se na fotku díval: „Jste si docela podobná,“ usmál se. Najednou se škaredě zamračil: „Nemáte respirátor! Jak to, že se pohybujete veřejným prostranstvím a nemáte zakryté dýchací cesty? Víte vy vůbec, jaká je za to pokuta?“
„Ne,“ hlesla dívka.
„Milá zlatá, buď nám dáte peníze v hotovosti, nebo vás obešleme a vysolíte deset tisíc. Tohle by nám ještě scházelo, aby se neplnily vládní příkazy!“ hromoval nejstarší.
„Kolik?“ špitla.
„Co kolik?“
„No kolik vám mám dát hned tady na místě?“
„Že jste to vy, bude to drahé. Když připočítám, že jste nás ohrozila a zdržela při jízdě k případu… Pět tisíc korun.“
„Tolik nemám!“ zašeptala zoufale.
Kolega do něho strčil loktem a zeptal se: „Jste studentka?“
„Ano,“ kývla.
Nejstarší se podíval na kolegu. Ten zaprosil očima.
Šéf ze sebe pomalu vysoukal: „Vzhledem k polehčujícím okolnostem zaplaťte dva tisíce hned a smažeme to,“ řekl váhavě, pak se zadíval na kolegu. Ten nepatrně s lehkým úsměvem přikývl.
„Co si vyberete?“
„Jako co?“ vykulila nechápavě oči dívka.
„No zaplaťte dva tisíce hned tady na místě, nebo deset tisíc při dalším řízení. Předvolání je drahé, pracuje na tom víc lidí a někdo je musí zaplatit,“ řekl s jízlivým úsměvem šéf a upřeně hleděl na dívku.
Kolega se zeptal: „Proč jste nám proboha skákala pod auto?“
„Jak jsem řekla, potřebovala jsem pomoc, přepadli mě tři mladíci.“
„A kdepak jsou?“
„Dávno utekli.“
„Jo, to by mohl říct každý. Ukradli vám něco nebo ublížili?“
„Nestihli to. Chtěli mi ublížit a ukrást kabelku.“
„Máte štěstí, že se vám nic nestalo. Rádi jsme pomohli.“
„Budete po nich pátrat?“
„Jestli na tom trváte, zkusíme to. Znáte jejich jména?“
„Blázníte? Dávno bych vám je nahlásila.“
„Zvolněte, nebo budeme nuceni dát pokutu pro urážku úřední osoby. Zázraky nečekejte. Většinou se nenajdou.“
„Aha. Dobře.“
„Jak dobře? Zaplaťte!“ vložil se do hovoru šéf.
„Ano, protože mě kluci neokradli, můžu vám peníze dát.“ Vyndala z kabelky dvoutisícovku a předala ji nejstaršímu z policistů.
Oba příslušníci skočili do auta. Šéf dal příkaz: „Šlápni na to!“
„No moment! Dejte mi potvrzení!“ vykřikla dívka, ale auto se bleskově vzdalovalo. Začalo houkat a blikat.
„Šéfe, příště chtějte tři tácy, líp se to dělí třemi.“
„Jo, chtěl bych tě vidět, co bys ty dokázal s takovou fešandou.“
Šofér se smyslně zasmál: „To byste koukal, co bych jí předvedl! Ještě by sama připlatila!“
Vlasta se zhroutila na chodník a plakala. „Tomu se říká den blbec!“
Přiblížil se k ní nějaký mladík: „Slečno, můžu vám pomoct?“
Nechápavě se na něho podívala.
Pomohl jí vstát.
„Co se vám stalo?“
„Přepadli mě,“ usedavě se rozplakala.
„Kdo?“
„Vlastně ani nevím.“
„Můžu vás někam pozvat na kávu?“
„Ale kam? Všude mají kvůli covidu zavřeno,“ vzlykla dívka.
„Pokud by vám to nevadilo, pozval bych vás k sobě. Bydlím tady nedaleko.“
Dívka neznatelně kývla.
Mladík ji doprovodil k sobě, uvařil kávu, nalil minerálku a panáka. „Jmenuju se Jarda,“ představil se při přípitku.
„Vlasta. Děkuji vám, přece jen existují i slušní lidé,“ slabě se usmála a vypila nalitou whisky na ex.
Hned jí nalil druhou.
„Nakonec budu na dnešní den vzpomínat ráda,“ usmála se po krásném milování.
Oba na tento den vzpomínali v dobrém i po mnoha letech manželství.
Nikdy nepřiznala, že ho poznala, stál po její pravé straně, když byla poprvé v ten významný den přepadená. Jeho křestní jméno ji ještě utvrdilo v poznání.
Jarda nikdy o jejich prvním setkání nemluvil. Vlasta se mu líbila hned při přepadení. Děkoval policii, že jim trestný čin překazila.

Hana Militká

Absolventka JAMU, pochází z Hradce Králové. V Brně studovala obor herectví v ročníku spolu s Nikou Brettschneiderovou, Marcelou Večeřovou, Miroslavem Donutilem, Pavlem Zedníčkem, Františkem Horáčkem, Svatoplukem Skopalem, Pavlem Trávníčkem a dalšími. Stala se členkou divadla Husa na provázku.
V roce 1981 odešla se svým manželem do Prahy.
Spolupracovala s režisérem Jurajem Herzem na filmu Zastihla mě noc a na seriálu Wolfgang, s Jurajem Jakubiskem na filmu Frankensteinova teta, Perinbaba, s Jaromilem Jirešem na filmu Lev s bílou hřívou, s Janem Svěrákem na filmu Kolja, s Jiřím Krejčíkem a dalšími. Pro švýcarskou televizi ztvárnila roli Mileny Jesenské v němčině ve filmu Wer war Kafka, režie Richard Dindo, s Jaroslavem Soukupem točila seriál Policie Modrava.
Hostovala 31 let v Národním divadle.
Povídky z povětří vyšly v roce 2013, druhá tištěná kniha, detektivní román Záhadný šepot v roce 2015, i další detektivka Pronikavý smích roku 2016, detektivka Vražedný lov roku 2017.
Povídky z povětří byly vydány jako první elektronická kniha Hany Militké začátkem února 2016, poté vyšly romány Vilma, Sára a na podzim Jiří. Před Vánoci vyšel Kapitán Bartoš zasahuje 1 nazvaný Složitý případ. Začátkem roku 2017 se objevila kniha 13 povídek Pro Klub Knihomolů.
Druhý příběh detektivního románu Kapitán Bartoš zasahuje 2 nazvaný Ledový žár se objevil v březnu 2017 a téhož roku v květnu detektivní román Kapitán Bartoš zasahuje 3 s podtitulem Přicházím s deštěm.
V červenci 2017 vychází nová detektivní série nazvaná Velké případy kpt. Černé – první díl Čas nedoběhneš.
V říjnu roku 2017 se objevuje čtvrtý detektivní román Kapitán Bartoš zasahuje 4 s podtitulem Jednou mezi půlnocí.
V prosinci 2017 vychází pokračování série 13 povídek Pro Klub Knihomolů 2. Jedná se o povídky napsané pro magazín Klub knihomolů. Předmluvu vytvořila šéfredaktorka Alena Badinová.
Koncem ledna 2018 vychází elektronicky detektivní román ze série Případy kpt. Váchala 3 nazvaný Vzrušený šepot. Tváří obálky je herečka a modelka Nikol Nejedlíková, foto Ariana Bernard. Předmluvu vytvořil herec Pavel Zedníček. Tištěná kniha byla vydaná zjara roku 2015 pod názvem Záhadný šepot.
Druhý detektivní román ze série Velké případy kpt. Černé 2 nazvaný Nemilosrdná vášeň je netypický.
Román I Blázni chtějí žít I se objevuje v nabídce zjara roku 2018. Jedná se o napínavý román z hereckého a zpravodajského prostředí. Tváří obálky je Nikola Nejedlíková, foto Roman Albrecht.
Vzápětí vychází další detektivka Případy kpt. Váchala 2 – Pronikavý smích.
Následuje napínavá detektivka I Blázni chtějí žít II.
Poté spatřila světlo elektronického světa napínavá detektivka Případy kpt. Váchala 3 – Vražedný lov. Tváří obálky je herečka a modelka Nikol Nejedlíková, portrét vytvořil umělecký fotograf Bohuslav Hybrant.
V létě 2018 vychází Kapitán Bartoš zasahuje 5 – Láska nade vše.
V září se objevila kniha 13 povídek pro Klub knihomolů 3 – tentokrát s lehkým erotickým zabarvením.
Překvapivě se objevuje v říjnu 2018 Dívka s mašlí, čtení pro malé slečny.
Do konce roku 2018 se ještě objevila v elektronickém vydání detektivka – Případy kpt. Váchala – Travička zelená. Poslední knihou toho roku byl napínavý román nazvaný Ze Sýrie do Číny, inspirovaný služebními cestami autorčiných bratrů Jana a Jiřího Militkých.
Dvě detektivky, které vyšly původně elektronicky, se objevily i v tištěné verzi v nakladatelství Martina Koláčka E-knihy jedou. Jedná se o detektivní příběhy jedné řady: Velké případy kpt. Černé 1 – Čas nedoběhneš, Velké případy kpt. Černé 2 – Nemilosrdná vášeň.
Začátkem března 2019 vychází kniha Kytička veršů. Přesně za měsíc se objevuje první díl z nové krimi série MONIQUE s.r.o. 1 s podtitulem Záhadné úmrtí. Vychází jak elektronicky, zároveň i tištěná. K otcovým narozeninám začátkem května vysílá do světa autorka svou knihu kreseb nazvanou Vášeň a nevinnost, své kresby doplnila příběhem. Začátkem dubna 2019 se objevuje i v tištěné verzi první díl nové krimi série MONIQUE s.r.o. 1 s podtitulem Záhadné úmrtí. Majitelé cestovní kanceláře musí řešit těžké problémy, dokonce jim zmizí klientka v Chorvatsku. Tato krimi série se vymyká běžným detektivkám, jednotlivé díly na sebe navazují. Některé zločiny se vyřeší až v dalších dílech. Tváří obálky je Ing. Jana Jemalová. Portrét vytvořil umělecký fotograf Bohuslav Hybrant, který napsal i předmluvu. V půlce května 2019 vychází druhý díl nové krimi série MONIQUE s.r.o. 2 s podtitulem Smrtelné nebezpečí. Koncem června 2019 se objevilo druhé vydání Povídek z povětří. Knížka je doplněná kresbami, které byly pro tyto povídky vytvořeny a do knihy patří. Jen je tehdejší nakladatel z nějakého neupřesněného důvodu odmítl otisknout. Nyní vychází v druhém vydání povídky kompletně.