Autorkou knihy Eleanora Akvitánská, kterou vydalo na konci roku 2020 nakladatelství BB/art, je britská historička Alison Weirová. Alison Weirová se ve svých knihách zabývá především slavnými královskými rody Anglie. Patrně nejznámější je její faktografický titul Šest žen Jindřicha VIII., ve kterém líčí osudy šesti manželek nechvalně známého anglického krále. Na tuto publikaci Weirová navázala románovou sérií Šest tudorovských královen, kde zpracovává osudy manželek Jindřicha VIII. beletristickou formou. V češtině zatím vyšly čtyři části série, na které si na našem webu můžete přečíst recenze. Jmenovitě se jedná o tituly Kateřina Aragonská: Pravá královna, Anna Boleynová: Králova posedlost, Jana Seymourová: Laskavá královna a Anna Klevská: Královna s tajemstvím.

Odborné historické líčení života Eleanory Akvitánské si svou napínavostí nezadá s lecjakým historickým románem. Eleanora byla akvitánskou vévodkyní, avšak sňatkem s Ludvíkem VII. se stala francouzskou královnou. Ze své domoviny si odnesla kritický postoj k církvi – pod jejím vlivem se Ludvík VII. často dostával s církevními představiteli do sporů (čímž se církvi stala trnem v oku i Eleanora). Ačkoli král dle pramenů Eleanoru velmi miloval, podle jejích slov byl spíše mnichem – tomu by odpovídal i fakt, že nemohli dlouho počít potomka.

Když se roku 1146 král nadchnul pro křížovou výpravu do Svaté země, rozhodla se jej Eleanora doprovázet. Po poklidném počátku cesty se začala výprava komplikovat – poutníky napadali Seldžukové, potraviny docházely a král se tak zadlužil, že si musel půjčit finance od templářů, aby mohl výpravu vůbec dokončit. Ke všemu se začaly zvýrazňovat rozpory mezi královskými manžely, o Eleanoře se dokonce říkalo, že byla králi nevěrná se svým strýcem, Raimundem z Poitiers. Nakonec musel král dopravit Eleanoru do Jeruzaléma násilím. Vzájemné roztržky trvaly prakticky po celou výpravu, na zpáteční cestu se dokonce vypravili každý na jiné lodi. Není s podivem, že manželství skončilo rozvodem, který v té době nebyl jednoduchou záležitostí. Jelikož byla Eleanora považována za výhodnou partii, musela během cesty do rodné Akvitánie uniknout pokusům o únos ze strany svých nápadníků.

Další osudy této vzdělané, krásné a na svou dobu emancipované ženy zahrnují druhé manželství, věznění, nevěru a jiné životní zvraty, které Weirová v rámci své knihy poutavě, ale na odborné úrovni zpracovává. Na její práci oceňuji zejména skutečnost, že se striktně drží historicky doložitelných faktů, díky čemuž odhaluje řadu polopravd či pomluv, které se kolem postavy Eleanory Akvitánské časem nahromadily. Mnohé překvapí, že ačkoli byla Eleanora velmi sečtělou a ctižádostivou ženou, která disponovala nemalou politickou mocí, doboví kronikáři jí ve svých dílech nevěnovali mnoho pozornosti.

Věřím, že osudy Eleanory, jejíž syny Richarda Lví srdce a Jana Bezzemka znají minimálně jménem i historií netknutí lidé, zaujmou i čtenáře obvykle příliš neholdující faktografii. Weirová je autorkou, která dokáže výborně skloubit svou odbornou erudici a talent pro poutavé líčení příběhu – díky tomu se její odborné knihy čtou stejně dobře jako její romány.

Související knihy

Weirová, Alison

BB/art, 2020