Po devíti měsících vydalo na sklonku listopadu 2020 nakladatelství Gnóm! další ze svých výběrových titulů. Tentokrát se Jakub Němeček v roli překladatele i editora zaměřil na povídkové dílo Ursuly K. Le Guinové. Z výběru prací, jež (až na čtyři výjimky) v češtině ještě nevyšly, vznikla sbírka Gwilanina harfa a jiné povídky.

Naše poslední setkání s tituly nakladatelství Gnóm! se odehrálo na přelomu zimy a jara 2020. Tehdy jsme si povídali o Americké modlitební příručce z pera Lucia Sheparda. Dnes míříme do téměř bezbřehých vod díla jedné z nejznámějších ikon fantasy a science fiction (a nejen těch). Gwilanina harfa je již čtvrtou knihou Ursuly K. Le Guinové, jež se v nabídce Gnóm!u objevila, což autorku s přehledem umístilo na vrchol nakladatelova žebříčku popularity. Zajímavé by mohlo být nahlédnout do statistiky prodejů, abychom se přesvědčili, zda vydavatelova nepřehlédnutelná náklonnost k dílu paní Le Guinové přináší i své ovoce.

Produkty nakladatelství Gnóm! výrazně vybočují z běžné (a masové) knižní nabídky (nejen) na našem trhu. Základem úspěchu je samozřejmě výběr správné předlohy. Nicméně tím hlavním odlišovátkem zůstává kromě kvalitního provedení i dodatečný obsah – typicky předmluvy, dodatky, vysvětlivky a další informace, jež asi hlavně péčí multifunkčního Jakuba Němečka dostávají tituly do vínku. V případě Gwilaniny harfy přibylo oproti standardu pár grafických novinek, jež mne osobně velice nadchly. Jako by se jimi kniha prozářila a zároveň oživila. O co jde? Vezmeme-li to od začátku, pak už samotný Obsah získal na přehlednosti přidáním prvního sloupečku, v němž je graficky (čarou) znázorněna poměrná délka jednotlivých povídek. Jasně, člověk stejnou informaci vyčte i z rozdílu stránek, ale co si budeme povídat, graf je graf. Dalším vizuálně zajímavým prvkem jsou pomyslné hodiny v pravém horním rohu lichých stránek, jež jednou ručičkou ukazují, kolikátou povídku právě čtete. A protože při čtyřiadvaceti příspěvcích se dvanáctihodinový ciferník pochopitelně protočí právě dvakrát, je druhý tucet od prvního odlišen temnějším pozadím. K čemu to je dobré? No třeba k tomu, abychom snadno nalistovali následující blok, případně jakýkoli s daným pořadovým číslem. A ještě ke všemu to skvěle vypadá. Třetí neméně významný prvek představuje závěrečná tabulka se seznamem všech zastoupených povídek. Nenechte se mýlit, nejde o prostý přepis Obsahu. Tady nalezneme souhrn všeho včetně původních názvů, roků prvního vydání, identifikací sbírky, v niž se texty poprvé objevily, a také indikaci, zda již byly někdy vydány v češtině. Když už jsme v tom výčtu bonusů, pak za zmínku jistě stojí i několik komentářů k povídkám z překladatelova pera, stejně jako autorčin životopis.

Jakub Němeček uspořádal sbírku Gwilanina harfa do osmi tematických bloků. První, označený „ZELENÁ – Fantazie bez hranic“, hostí čtyři povídky, jež alespoň v mých očích autorku reprezentují nejpřesněji. Jedná se o Labyrinty (Mazes, 1975), Směr silnice (Direction of the Road, 1974, 2002), Pytlák (The Poacher, 1992) a Ti starší (Olders, 1995). Následující „ŠEDÁ – Sen a smrt“ přináší dva tituly: Moudrá (The Wise Woman, 1995) a Obolus (Small Change, 1981). Svého druhu epické básně najdeme v úseku „MODRÁ – Poezie a nostalgie“: Texty (Texts, 1990), Gwilanina harfa (Gwilan’s Harp, 1977) a První zpráva ztroskotavšího cizince podaná Kadanhovi z Derbu (The First Report of the Shipwrecked Foreigner to the Kadanh of Derb, 1978). Trochu na hranici vědeckých pojednání stojí sekce „ŽLUTÁ – Parodie a parafráze“ se třemi povídkami: Výstup Severní stěnou (The Ascent of the North Face, 1983), Autorka akáciových semen a jiné výňatky z Věstníku therolingvistické společnosti (The Author of the Acacia Seeds and Other Extracts from the Journal of the Association of Therolinguistics, 1982) a Některé přístupy k problému zkracování času (Some Approaches to the Problem of the Shortage of Time, 1979). Oficiálně „nejleguinovštější“ část „ORANŽOVÁ – Feminismus a sarkasmus“ reprezentují texty Interní linka (Intracom, 1974), První kontakt s Gorgonidy (The First Contact with the Gorgonids, 1991), Sur (Sur, 1982) a Když jsem je zbavila jmen (She Unnames Them, 1985). Nejspíš nejznámější formát autorčiny tvorby se skrývá v oddíle „FIALOVÁ – Science fiction a nic víc“, který zastupují povídky Duben v Paříži (April in Paris, 1962), Mistr Ganil (The Masters, 1963) a Zorné pole (The Field of Vision, 1973). Ty jsou také zároveň bezkonkurenčně nejstaršími příspěvky celé sbírky. Chybět nesmějí ani „hrůzárny“ a tajemství shrnuté do bloku označeném „ČERNÁ – Znepokojivé a záhadné“. Najdeme zde tituly Dětská nevěsta (A Child Bride, 1987), Širé vody jsou (The Water Is Wide, 1976), V období sucha (In the Drought, 1993) a Ti, kdož odcházejí z Omélasu (The Ones Who Walk Away from Omelas, 1973). Prémiový, a tak trochu pohádkový závěr v sekci označené „ZLATÁ – Rozloučení“ si vysloužila nejmladší povídka sbírky a nejspíš i jedna z posledních autorčiných prací Džbán vody (Jar of Water, 2014).

Připadám si trochu hloupě, když na práci nakladatelství Gnóm! pěji samou chválu. Ono to ale jinak nejde. Zvláštní prémii si nepochybně zaslouží i překlad Jakuba Němečka. Speciálně v případě těch poetičtějších částí textu mohlo jít o zapeklitý oříšek. Výsledek ovšem působí kompaktně, český text pluje před čtenářovými zraky hladce a svěže. Co dalšího dodat? Kapesní formát publikace doplňuje jako vždy luxusně připravený přebal s grafikou typickou pro hlavní proud Gnóm!u.

Na zhruba třech stech a šedesáti stránkách najdeme průřez různými obdobími autorčiny tvorby. Stejně tak ve výběru Gwilaniny harfy potkáme celou řadu odlišných přístupů Urshuly K. Le Guinové k psaní jako takovému. Vzhledem k poměrně širokému (ovšem co jsou to dva tucty v těch stovkách prací…) záběru je pochopitelné, že na své si mohou přijít čtenáři různých preferencí. A samozřejmě musíme počítat i s možností, že ne všechny povídky vzbudí u každého nadšení. Tak to zkrátka je. Troufám si nicméně odhadnout, že i ty méně oblíbené práce svou úrovní vysoce převyšují běžný průměr. Svým obsahem, nápadem i zpracováním. Ať už jste tedy autorčinými fanoušky, nebo se s ní chystáte potkat poprvé, Gwilanina harfa a jiné povídky představuje skvělou volbu, kde navázat, či začít.

Související knihy

Guinová , Ursula K. Le

Nakladatelství Gnóm!, 2020