Zkrátit si čekání na knihu Oko bouře můžete přečtením rozhovoru s její autorkou Zuzanou Hartmanovou. Jak se zrodil nápad na vytvoření světa? Jaký má dopad koronakrize na vydání knih trilogie Krysy apokalypsy? A co dalšího autorka plánuje? To i mnoho dalšího se dozvíte v rozhovoru, který vznikl pro Klub knihomolů.

V druhé polovině loňského roku se na pultech knihkupectví objevila Vaše nová kniha Před bouří. Čím byste navnadila čtenáře, aby po knize sáhl?

Myslím si, že se mi podařilo v knize stvořit sympaticky rozpadlý, funkční postapokalyptický svět ve fantasty kulisách. Přesto jsou v popředí především postavy. Takže pokud patříte ke čtenářům, kteří mají rádi příběhy tažené primárně postavami a jejich osudy, je Před bouří kniha pro vás.

Jak se vlastně zrodil nápad na vskutku originální svět, který jste v knize vytvořila?

Už jsem se nějakou dobou zaobírala myšlenkou na to, jaké by to asi bylo, kdyby nějaká apokalypsa postihla smyšlený fantasy svět. Jak by se s tím tamní obyvatelé, a případně nadpřirozené bytosti, popasovali? Jak by to ovlivnilo další vývoj? A taky se přiznám, že se mi líbí kombinace magie a technologie. Jednou bych si ráda napsala pořádnou science fantasy.

Netajíte se tím, že by mělo jít o trilogii. Druhý díl má vyjít letos na jaře. Ovlivnila koronakrize nějakým způsobem vydání knihy?

Koronakrize odsunula vydání už prvního dílu. Původně měl román Před bouří vyjít na jaře loňského roku. Mimo jiné v rámci úspor má knihu brožovanou a nikoliv původně plánovanou vázanou vazbu. Kromě toho měla kniha původně vyjít vázaná a nakonec vyšla v rámci úspor brožovaná. Sice se vydání knihy trefilo do té krátké chvíle, kdy byla otevřená knihkupectví, nicméně už nemohl proběhnout křest. Spolu s tím, jak situace v loňském roce vypadala, jsem tak – stejně jako mnoho jiných autorů – přišla vlastně o všechny možnosti, jak knihu propagovat jinak než přes internet.

Jak to vypadá s třetím dílem? Jste typ, co má jasně načrtnutý celý děj a osud hlavních postav, nebo během psaní příběhu děláte změny?

Třetí díl už je hotový víc jak z poloviny. Ráda bych ho dokončila ještě před vydáním dvojky, ale nevím, zda se mi to podaří. Co se týče příběhové linky, mám vždy pár zásadních momentů, k nimž musí dojít, a většinou taky poměrně záhy vím, jak to celé skončí. Ale to, co se děje mezi tím, je dost často i pro mě velká neznámá. Leckdy jsem si něco plánovala, ale do příběhu to nakonec nesedělo, a oproti tomu vyplula na povrch sama od sebe řešení, která do textu perfektně zapadla. Občas se tak může stát, že i nějaká postava nakonec skončí jinak, než jsem zamýšlela na začátku.

Máte oblíbenou postavu ze série Krysy apokalypsy?

Mám hned dvě. (úsměv) Jednou z nich je Luciana. Líbí se mi, že ať se děje co se děje, nenechá se zlomit. A i když by mohla být děsivá a dost lidem kolem sebe zatopit, tak zůstává pořád ohleduplná a přátelská. Je to vlastně jediná vyloženě kladná postava v příběhu. A druhou postavou je Garif, pro něj mám prostě slabost. Možná i proto, že když už se rozhodne pro něco, co vypadá, jako by byl kladný hrdina, dělá to spíš proto, že se to shoduje s jeho momentálními cíli nebo si tím ulehčí život, než aby to dělal pro vyšší dobro.

Opět jste zůstala věrná fantasy žánru. Proč jste si vybrala tento žánr?

Nedá se asi říct, že by to byla nějaká vědomá volba. Fantastiku čtu už od útlého dětství a jen výjimečně i dnes v četbě odbočuji do jiného směru. Když jsem si uvědomila, že chci psát, vlastně mě ani nenapadlo, že bych mohla psát cokoliv jiného než fantasy. V tuto chvíli ani neuvažuji o tom, že bych zabrousila do jiného žánru, respektive mimo fantastiku. Ráda vymýšlím nové světy, nová pravidla a systémy magie a v tom jsou ostatní žánry značně limitující.

Zvolila jste poměrně zajímavý název celé série. Měla jste hned jasno, nebo jste ho vymýšlela delší dobu? A na co odkazuje?

Většinou mám s názvy poměrně problém, ale občas se stane, že mě něco napadne víceméně hned – a to byl i případ Krys. Měla jsem asi tři kapitoly, když jsem věděla, jak se celá trilogie bude jmenovat. Někdy pak bývá trochu oříšek zakomponovat do příběhu to, co chtěl autor názvem říct. Krysy apokalypsy jsou myšleny metaforicky – odkazují na to, že i když je sebehůř, vždy se najde někdo, kdo toho využije ve svůj prospěch. Zároveň však v knize má toto označení i zcela specifický význam, který tady ale nemůžu prozradit, a poukazuje také na to, že kdo je zloduch a škodič, je často dáno jen úhlem pohledu.

Jaké máte další rozpracované literární projekty?

Těch mám spoustu! (smích). Mám rozepsaných několik příběhů ze světa svých prvních dvou knih (jedna kniha je víceméně už napsaná, potřebuje jen doladit), a v hlavě mám řadu dalších nápadů. Teď jde o to, zda to zvládnu časově nějak ukočírovat, a taky o to, jestli o další knihy bude zájem.

Stíháte sledovat práci svých českých kolegů-fantastů?

Stíhám ji většinou sledovat v tom smyslu, že vím, komu co vyšlo, ale rozhodně to nestíhám všechno číst. To mě mrzí, protože v posledních dvou letech mám v tomto směru docela co dohánět. Ale přiznávám, že něco jsou i subžánry, které jdou mimo mě.

Jakou knihu bychom našli na vašem nočním stolku?

Momentálně mám rozečtené Uprooted od Naomi Novik a Strážce duší od Deborah Hewittové.

Děkuji za rozhovor.

Zdroj fotografií: Kateřina Hurtová

Související knihy

Hartmanová, Zuzana

Gorgona Books, 2017

Hartmanová, Zuzana

Host, 2020