Knižní tipy: Zážitkové cestování

Zážitkové cestování

17.12.2020 redakce Bez komentáře

Cestování je další z mnoha činností, kterým letos nebylo přáno. Naše dnešní tipy vám to trochu vynahradí. Vydejte se s námi Prahou, jak ji neznáte: se sklenkou vína po stopách bratří Čapků. Nebo dáváte přednost alpské přírodě? Či exotice „třetího světa“?

Výpravu začneme v našem krásném hlavním městě, kde, ostatně jak už název sám napovídá, se vydáme po stopách slavných bratrů. V knize navštívíme místa pro ně důležitá, dozvíme se, kde se konaly premiéry jejich her nebo kde se oženili. Obsah je pak doprovázen dobovými fotografiemi.

Prahou bratří Čapků

Autor: Jaromír Slomek

Počet stran: 255
Vazba: brožovaná
Formát: 130×200 mm
ISBN: 978-80-200-3103-7
Doporučená cena: 365 Kč

Knihu Prahou bratří Čapků vydalo nakladatelství Academia v edici Průvodce.

Literární bedekr si všímá míst spojených s životem, dílem a odkazem slavné sourozenecké dvojice. Bohatě obrazově vybavená příručka věnuje pozornost lokalitám, kde Josef a Karel Čapkové bydleli, pracovali, kde se konaly premiéry jejich divadelních her, kde žili jejich přátelé a lásky. Kniha nás přivádí mimo jiné na Vyšehrad, kde je hrob Karlův a symbolický hrob Josefův, či na Olšanské hřbitovy, místo posledního odpočinku jejich rodičů.

Ukázka z knihy

Náměstí Míru bylo ze dvou důvodů (druhý důvod viz Zastavení jedenácté) důležité i pro Karla Čapka. Spíše shodou okolností než záměrně, aby šel v bratrových stopách, se také jeho svatební obřad konal zde. Manželství s herečkou a spisovatelkou Olgou Scheinpflugovou však uzavřel nikoli v chrámu svaté Ludmily, nýbrž na vinohradské radnici, a to v pondělí 26. srpna 1935; náměstí se tehdy už nejmenovalo Purkyňovo, ale ani Mírové (1926–1933), nýbrž Vinohradské (v letech 1940–1945 Říšské, v letech 1945–1948 znovu Vinohradské, od roku 1948 si drží dnešní název). V budově, v níž nyní sídlí Úřad městské části Praha 2, postavené roku 1878 podle návrhu Josefa Franzla, modernizované a o dvě poschodí zvýšené v letech 1928–1929 v konstruktivistickém duchu, se poměrně překvapivým sňatkem završila patnáctiletá známost, jejíž délkou překonal ženich o šest let svého sourozence (ve třetím aktu komedie Loupežník učinil Karel Čapek – bezděčnou? – narážku na délku bratrova vztahu s Jarmilou Pospíšilovou: Profesor: A tys čekala osm let! To nebyla láska? Paní: Láska? Já nevím. Láska spíš byla, když už jsem nechtěla čekat…).

***

S informací o utajované svatbě přišel podle Firta jako první František Gel (z podnětu Karla Čapka v letech 1924–1933 redaktor Lidových novin), vyčetl ji prý z listiny ohlášek vyvěšené na vinohradské radnici. Na Čapkovu prosbu Firt Gela přemluvil, aby zatím nic nezveřejňoval: „Vyložil jsem mu, že když bude mlčet, bude mít exkluzivní právo účastnit se svatby a jako přímý účastník o ní napsat; jinak by se musel tlačit mezi množstvím jiných novinářů. Souhlasil bez námitek, šlo přece o žurnalistické sousto!“ A tak se prý obřadu zúčastnilo jen pět osob, „nevěsta s ženichem, dva svědci a – samozřejmě František Gel“.
Druhý den, v úterý 27. srpna 1935, přinesly Lidové noviny v levém horním rohu titulní strany malou fotografii smějících se novomanželů, vycházejících z radniční budovy. Čtenářům nebylo třeba vysvětlovat, o koho jde, stačil lakonický popisek „Svatba Olgy Scheinpflugové a Karla Čapka byla včera na vinohradské radnici“.

***

Stáhněte si celou ukázku.

***

O autorovi

PhDr. Jaromír Slomek (1958), literární kritik, publicista a editor. Absolvoval studia bohemistiky a pedagogiky na Filozofické fakultě UK, je autorem knižních rozhovorů Život snů a skutečnosti (1997) s cestovateli Jiřím Hanzelkou a Miroslavem Zikmundem a Řeč neřeč (2007) s básníkem Karlem Šiktancem. Na Fakultě sociálních věd UK v Praze přednáší externě kritiku v médiích.

Zdroj informací: nakladatelství Kosmas

Edice Průvodce

Nakladatelství Academia v této edici vydalo mj. knihy Protektorátem po stopách parašutistů, Prahou Jaroslava Seiferta, Krvavé léto 1945, Pod palbou hloubkařů, Krvavý podzim 1938, Praha avantgardní a další.

————————————————

V Praze ještě zůstaneme. Opět se vydáme po stopách historie, tentokrát ale přijde řada na víno. V nové knize autorky Radany Vítkové nakousneme začátky jeho pěstování a projdeme si všechny dosud fungující, ale i zaniklé vinice. Text je doplněn o hezké fotografie.

Prahou za vínem

Příběhy pražských vinic
Autorka: Radana Vítková

Počet stran: 376
Vazba: flexovazba
Formát: 168×240 mm
ISBN: 978-80-271-2234-9
Doporučená cena: 499 Kč

Knihu Prahou za vínem vydalo nakladatelství Grada.

Praha je krásná, stověžatá, kulturní… Ale také úrodná. A požitkářská. Byla taková v minulosti, tedy v těch šťastnějších časech, a je i dnes. Svědčí o tom i obnovené pražské vinice.
Jejich vína, rok od roku kvalitnější, si lidé zvykli chutnat přímo na místě, kde vznikají. Na osluněných svazích vinohradů, s nádhernými výhledy na metropoli. Vydejte se Prahou za vínem, do vinic starších, nových i těch obnovených.

Ukázka z knihy

Paříž má svou slavnou vinici na Montmartru, Bratislava není jen hlavním městem, ale i vinařskou oblastí, a Vídeň si hýčká dokonce 700 hektarů vinic. Mimochodem zhruba tolik jich měla Praha v době své největší slávy, za časů Rudolfa II. Pak vinohrady upadaly, až vymizely docela. Z rozsáhlých ploch v dobách, kdy byla vyhlášeným vinařským centrem, jich sice dnes svému účelu slouží jen nepatrný zlomek, vínu se tu však opět začíná dařit. A budí stále větší pozornost.

***

Vinou se místy, kudy kráčeli králové, císaři i dějiny. Jistě, je řeč o vinicích na Pražském hradě i Vyšehradě, ale i jinde jsou součástí památek a svědky naší historie. Což je ideální příležitostí trochu se vzdělat a poučit.
Najdeme je přímo v srdci města, v odlehlejších čtvrtích nezatížených tolik městskou zástavbou i na periferiích, většinou na velmi krásných místech. Poloha ve svazích totiž zaručuje dostatek slunce, bonusem bývají romantické výhledy do krajiny. Proto se k nim šlape vděčně a bez remcání, což je bezva na fyzičku a samozřejmě i na psychiku. Protože člověk se nemůže cítit lépe, než když je odměněn skleničkou dobrého vína po namáhavém výkonu, navíc s vyhlídkou pro bohy.
Když už jsme u těch svahů, mnoho vinic vzniklo na místech, kde před nimi nebylo nic, maximálně lesy či pastviny. Na strmých kopcích, kde by se těžko dařilo jiným zemědělským plodinám, hospodářsky složitě obdělávatelným. Ale révě jednak kopcovitý terén vyhovuje kvůli dobré sluneční expozici, to zaprvé, na jižních, jihozápadních, případně jihovýchodních stráních je navíc chráněna před severními větry. A zadruhé, o ty nejlepší vinohrady se stejně musejí vinaři starat ručně. Proto jde o dobrou možnost, jak využít jinak jen těžko využitelné a složité přístupné pozemky.

***

Přečtěte si celou ukázku.

***

O autorce

Radana Vítková vystudovala Fakultu žurnalistiky UK a FAMU. Pracovala ve Večerní Praze, časopise Ahoj na sobotu, v Dobrém večerníku, spolupracovala s ČRo a Českou televizí. V roce 1995 založila filmový server Biograf a spolupracovala s filmovými časopisy. Autorka dvou dílů knižní série Hvězdy českého filmu. V lednu 2005 zakládala a rok vedla časopis Víno&Styl. Od dubna 2006 pracuje v MF DNES jako editorka v příloze Víkend.

Zdroj informací: iDnes

————————————————

Z prosluněných vinic se posuneme do zahraničí, přesněji do zemí „třetího světa“. Autorka Marta Guzman nám odlehčenou formou vyprávění popisuje, jaké komplikace jí způsobovala její národnost na letišti, když se snažila nasednout do letadla a navštívit své přátele, nebo jaká překvapení si připravily státy, do nichž vycestovala, počínaje Bolívií.

Latinos

aneb Má dvě srdce
Autorka: Marta Guzman

Počet stran: 184
Vazba: brožovaná
Formát: 132×200 mm
ISBN: 978-80-7650-219-2
Doporučená cena: 269 Kč

Knihu Latinos vydalo nakladatelství Pointa.

Chceš-li Boha rozesmát, povídej mu o svých plánech.
Román z cest po „třetím světě“. (Tak ho nazývají ti, kteří si myslí, že civilizace a štěstí je běhat celý den za penězi jako křeček v kolečku.) Plný katastrof typu „to nevymyslíš“, napsaný s ironií, nadhledem a poznáním, že jen velmi málo věcí je skutečně důležitých. Ale nejen to. Svět, o kterém píšu, je tak odlišný, že slova jako mañana, machismo a cocaína tu získávají úplně nový rozměr.

Ukázka z knihy

Měla bych si to začít psát. Kolikrát už to bylo tento rok? Kolikrát už jsem seděla v letadle a někam vzlétala? 35x? 40x? Každopádně jsem na letišti v Limě a Limeňos, obyvatelé Limy, mě dnes vytáčejí. Nevyměnili mi letenku, abych mohla letět do Cusca navštívit kamarády. Všichni se mračí a všechno jim trvá. Jdu si vytisknout boarding card. Ale ačkoliv jsou tu na to automaty, tak u každého stojí slečna v modrém a za neschopné pasažéry vyťukává informace. Jsou tu dvě řady dlouhé jako blázen a slečny nejsou moc rychlé. Levá řada se zastavila a poslední pasažérka čeká a čeká. Naše řada zatím došla až ke mně. Jenže to nějak nejde.

***

V Punu jsem vystoupila z autobusu a po 24 hodinách už jsem fakt potřebovala sprchu a postel. Vyspím se a zítra budu pokračovat do Copacabany na bolivijské straně Titicaca a do La Paz. Nějaký děda mi nabídl, že mi odveze kufry k taxíku, tak proč mu nedat vydělat pár soles, vždyť je mu aspoň 130 let… A tak jdu pomalu vedle jeho káry, když nám zastoupí cestu nějaký malý špinavý chlápek.
„Ne, nic nechci koupit,“ odbudu ho mrzutě. To ho asi urazilo, poskakuje kolem nás dál a vytahuje ušmudlaný průkaz.
„Jsem z narkokontroly!“ křičí. „Musím vás zkontrolovat. Ty kufry jsou vaše?“
Ne asi…

***

Přečtěte si kompletní ukázku.

***

O autorce

Marta Guzman je Bolivijko-Češka. Má dva syny a žije v Santa Cruz, kde má cestovní kancelář Bolivian tours. Je průvodkyně po Bolívii, Peru, Chile, Kolumbii, Ekvádoru, Kubě, Kostarice, Mexiku, Panamě, ostrovech Karibiku, Brazílii, Argentině,… Mluví šesti jazyky, dříve některé z nich vyučovala a napsala učebnici „Hola!“. Každoročně pořádá expozice jihoamerického umění v Evropě. Maluje obrázky inspirované indiánskými barvami Altiplána a džunglí. Píše články o Bolívii a celé Latinské Americe. Má ráda čtení, psaní, kreslení, adrenalinové sporty, tenis, squash, fitness, kickbox, střelbu, chození po horách a samozřejmě cestování.

Zdroj informací: nakladatelství Pointa

————————————————

Naše dnešní výletování zakončíme na vrcholcích Evropy. V poslední knize se přeneseme do Alp, hor, které se rozkládají napříč několika státy. Kniha je rozdělená do kapitol, nechybí zde tipy na výlety, něco k historii a jako bonus autorka přidala několik receptů typických pro popisovanou lokalitu. Kdo by odolal!

Zažít Alpy

Cestovat, poznávat, jíst
Autorka: Meredith Erickson
Přeložil: Jan Matuška

Počet stran: 352
Vazba: vázaná
Formát: 210×270 mm
ISBN: 978-80-271-0755-1
Doporučená cena: 699 Kč

Knihu Zažít Alpy vydalo nakladatelství Grada.

Když otevřete tuto knihu, okamžitě se přenesete doprostřed Alp. Najdete v ní povídání horách a jejich historii, tipy na cesty a autentické, léty ověřené recepty.
Čtyři alpské státy – čtyři rozsáhlé kapitoly. V každé z nich najdete recepty typické pro alpskou kuchyni daného regionu společně s povídáním o místních surovinách, kuchařích, majitelích horských chat, tipy na to, co si nesmíte nechat ujít…
Šéfkuchaři z nejlepších horských hotelů, farmáři, majitelé chat i „obyčejní“ obyvatelé se s vámi podělí o své léty ověřené recepty. Když jste kuchař, zkusíte většinu z nich. Když ne, uvaříte si „ten svůj z Alp“, ať už je to švýcarské fondue, rakouský Kaiserschmarrn nebo italské Bombardino, a zbytek knihy si jednoduše rádi přečtete.

Ukázka z knihy

Načež během následujících hodin, kdy jsem ve výšce takřka 3 900 metrů nad mořem překračovala italské hranice, zesílil vítr a obloha zčernala tak, že jsem neviděla ani svoje lyžařské hůlky. Měla jsem pocit, že je všechno vzhůru nohama, a nedokázala jsem se orientovat.
Jak jsem tak po centimetrech postupovala, potkala jsem několik lidí, aby se vzápětí ukázalo, že to lidé nebyli. Poslední člověk, kterého jsem viděla, byl lanovkář ze stanice Klein Matterhorn a ten mi řekl, že lanovku kvůli větru vypíná, takže i kdybych chtěla jet zpátky, nepůjde to.
Přikázala jsem si zachovat klid a začala sestupovat. To, co by běžnému lyžaři, jako jsem já, zabralo normálně dvacet minut, trvalo mnohem déle, ale nemohu vám vyprávět podrobnosti, protože jsem byla vystrašená a také naštvaná. Naštvaná na počasí, naštvaná na lanovky, ale především sama na sebe, že něco takového dělám – jenom kvůli tomu, abych ochutnala Zürcher Geschnetzeltes (viz stránku 212).

***

Když jsem poprvé večeřela v El Brite nedaleko Cortiny d’Ampezzo, byla mrazivá lednová noc. Na odchodu ze svého pokoje ve Franceschi Park Hotel jsem popadla pomačkanou automapu a na recepci mi potvrdili, že je to asi patnáct minut jízdy. „Ano, nahoru lesem,“ řekla recepční a mávala přitom rukama ve známém gestu „daleko“ nebo „pokračujte“.
O dvacet minut později mé auto nekontrolovatelně klouzalo pozpátku na úzké příjezdové cestě, která vypadala jako vcelku zvládnutelný svah lemovaný hustými modříny pod mnoha decimetry sněhu. Když jsem se konečně zatavila o sněhový mantinel, ulevilo se mi a pomalu jsem vytáhla klíčky ze zapalování. Otevřela jsem dveře, šlo to jen trochu, a vysoukala se na ledovou vozovku. Svítil měsíc, já viděla rozeklané vrcholky masivu Cristallo a matně rozeznávala kouř stoupající z komína za stromy.

***

Celou ukázku najdete na stránkách nakladatelství.

***

O autorce

Meredith Erickson je kanadskou autorkou. Podílela se na kulinářských knihách ze série Joe Beef: The Art of Living According to Joe Beef (2011) a Joe Beef: Surviving the Apocalypse (2018). Dále stojí za knihami Le Pigeon Cookbook, Olympia Provisions, Claridge’s Cookbook, a The Frasca Cookbook. Žije střídavě v Montreálu a v Miláně.

Zdroj informací: Facebook (přeloženo)

Zapojte se do našich aukcí, v nichž najdete tyto knihy a mnoho dalších za skvělé ceny.

Se kterou knihou byste chtěli zažít dobrodružství vy? Která destinace je vám blízká? Podělte se o své cestovatelské touhy v komentářích.

Doporučení:

Share