Před více než dvaceti lety, v roce 1990, vyšla první kniha Roberta Jordana z epické monumentální série Kolo času. V Oku světa představil nového hrdinu Randa al’Thora, nové přátele i nepřátele a nový věk. Věk proroctví, ve kterém jsou svět a čas v rovnováze a pověsti ožívají… Že je Kolo času úspěšné, dokazuje už to, že v současné době ho tvoří čtrnáct knih. První z nich, počátek veškerých Randových osudů, nyní přináší českým milovníkům fantasy nakladatelství Fantom Print. O co tedy jde?

Rand al’Thor žije poklidným životem na statku nedaleko malé vesničky Emondovy Role spolu se svým otcem. Rand je obyčejný, dobře vychovaný kluk, jehož největší starostí je zrovna oslava jara, na kterou se chystá celá vesnice. Jeho klid naruší záhadná temná postava pohybující se po okolí, kterou, jak se zdá, vidí jen dospívající muži. Brzy poté napadnou Emondovu Roli stvůry, o kterých lidé dosud slyšeli jen v pověstech. Jejich útok je nakonec odražen díky mocné čarodějce Moirain, ale Rand pochopí, že pokud chce ostatní uchránit od dalšího napadení, musí odejít. A tak se vydává na cestu spolu se svými přáteli, Moirain a jejím strážcem. Jejich cesta do Tar Valonu, místa, které by jim snad mohlo poskytnout bezpečí, je nebezpečná a plná nástrah.

Při čtení Oka světa se nelze ubránit asociacím na úplně jinou knihu. Už začátek totiž připomíná J. R. R. Tolkiena. Vesnice, ve které se pohybují všichni hlavní hrdinové, je tím nejzapadlejším místem na světě. Je pokojná a veselá a tvoří uzavřený vesmír, který rozruší až síly Temného pána. I hlavní trojlístek kamarádů odpovídá tradičním standardům: neobjevený hrdina Rand, lehkomyslný šprýmař Mat a tichý Perrin spolu prochází různými hrůzami a přitom dospívají. Čtenářům, které vychovala J. K. Rowlingová, zase připomene tabu jména Otce lží Lorda Voldemorta. A příběh? Je to vlastně zase jen další přecházení z jednoho místa do místa druhého, zatímco se kolem hemží nepřátelé. Nic nového.

A to je právě největší silou Oka světa. Je to klasická fantasy, se vším, co k tomu patří. Podrobná a výborná. Vychází z tradiční šablony, kterou poctivě rozpracovává do nejmenších detailů a hrdě se k ní hlásí. Proto vykazuje společné znaky s jinými knihami, obzvlášť Tolkiena připomíná více věcí. Navzdory tomu není třeba knihu zavrhovat. Robert Jordan si do „vzoru“ dosadil vlastní svět, kterým čtenáře mistrně provádí.

Na počátku všeho jsou proroctví a dávné legendy. To ony vytváří příběh, ale neustále se proplétají, mění a navozují otázky. Pověsti jsou totiž staré, vybledlé a každý tvrdí něco jiného, takže není snadné se v nich vyznat, natož najít odpovědi. Ty jsou dávkovány po kapkách a autor s gustem nechává všechny kolem tápat.

Je pravdou, že ne všechny příšery jsou zrovna originální, ale rozhodně neurazí a některé velmi potěší. Co Robertu Jordanovi sedlo, jsou prastaré stíny a duchové. Kdyby už nic jiného, napínat dokážou určitě. Za zmínku jistě stojí i zvláštní převrácení „dobrých“ a „zlých“. Spasitele světa se lidé panicky bojí a děsí se dne, kdy by se měl objevit. Dětem světla, lidem hlásající dobrou sílu, je lepší se vyhnout… A velká Aes Sedai je kapitolou sama o sobě. Je opředena tajemstvími tak, že by se její záhadnost dala krájet.

Hrdinové si prochází vývojem uvěřitelným a logickým. Mat, Rand a Perrin celý svůj dosavadní život prožili na vesnici schovaní před světem. Nyní jsou do něj vrženi, vymetají jeho nejtemnější kouty, čelí nebezpečí a neustále se něčemu diví. Při tom všem se začínají postupně měnit pod vlivem událostí, kterými si musí projít. Všechny ty útoky, zvraty a živoření na nich zanechávají stopy…

Oko světa je dobrou knihou. Je to klasika, která se nesnaží o nic jiného, než klasikou být. Robert Jordan k ní v následujících letech přidal deset dalších částí a jeden prequel, kterými ji rozšířil do délky i do hloubky. Cyklus už ale nestačil dokončit. V roce 2007 zemřel a série se po něm chopil Brandon Sanderson. Jordanovu poslední knihu ságy A Memory of Light nakonec rozdělil do tří částí. Poslední z nich, která Kolo času završí, je naplánována na rok 2013.

Ukázka z knihy

Moirain slezla z Aldieb. S ledovým klidem vytáhla z váčku jakýsi předmět a rozbalila ho. Rand zahlédl tmavou slonovinu. Angrial. S angrialem v jedné ruce a holí v druhé se Aes Sedai rozkročila, postavila se útočícím trollokům a černým mečům mizelců, pozvedla hůl vysoko do vzduchu a zabodla ji do země.

Půda zazvonila jako železný kotlík, do něhož někdo udeřil paličkou. Duté zvonění pomalu utichlo. Chvíli bylo ticho. Všechno zmlklo. Vítr se utišil. Trolloci přestali křičet. Dokonce i jejich útok zpomaloval, až ustal docela. Na kratičký okamžik všechno čekalo. Temné zvonění se vracelo, měnilo se v tiché rachocení, které sílilo, až hlína sténala.

Související knihy

Jordan, Robert

Fantom Print, 2012