Knižní tipy: Ze světa fauny a flóry

Ze světa fauny a flóry

19.11.2020 redakce Bez komentáře

Zvířata a rostliny stejně jako lidé obývají planetu Zemi. Nadále přetrvává názor, že se od člověka v mnohém liší. To, že tomu tak není, dokazují následující populárně-naučné knihy. Příroda má vlastní řeč. Zvířata mohou cítit podobné emoce jako člověk a rostliny vnímají podněty z okolí.

Primatolog Frans Waal ve své knize rozvíjí myšlenku, že nejen lidé, ale právě i zvířata mohou zažívat emoce jako lásku, strach, radost či zahanbení. Snaží se čtenářům otevřít oči, aby více vnímali propojení mezi lidmi a zvířaty.

Mámino poslední objetí začíná smrtí Mámy, šimpanzí matriarchy, která si utvořila silné pouto s biologem Janem van Hooffem. Když Máma umírala, van Hooff učinil neobvyklé gesto a navštívil ji v její noční kleci, aby se mohli naposledy obejmout. Příběh Mámy tvoří jádro de Waalova přesvědčení, že lidé nejsou jediným druhem se schopností pociťovat lásku, nenávist, strach, zahanbení, vinu, radost, znechucení či empatii.
De Waal zde probírá výrazy obličeje, emoce bublající pod povrchem a samozřejmě i život a smrt Mámy. Díky knize Mámino poslední objetí se srdce a mysl čtenářů stanou vnímavější vůči hlubokému propojení mezi lidmi a zvířaty a promění jejich pohled na život okolo nás.

Ukázka z knihy

Měsíc před dovršením Máminých devětapadesátých narozenin a dva měsíce před osmdesátinami Jana von Hooffa proběhlo dojemné setkání těchto dvou starých hominidů. Máma, vychrtlá a blízko smrti, patřila mezi nejstarší šimpanze žijící v zoologické zahradě, Jan, jehož bílé vlasy kontrastovaly s jasně červenou pláštěnkou, je profesor biologie, který mi před lety vedl dizertaci. Znali se přes čtyřicet let. (str. 19)

Mámino poslední objetí

Co nám emoce zvířat prozrazují o nás samých
Autor: Frans Waal
Přeložila: Klára Mathé

Počet stran: 288
Vazba: vázaná
Formát: 156×235 mm
ISBN: 978-80-7252-851-6
Doporučená cena: 379 Kč

Knihu Mámino poslední objetí vydalo nakladatelství Práh.

O autorovi

Nizozemský etolog a primatolog Frans de Waal byl v roce 2007 časopisem Time zařazen mezi stovku nejvlivnějších lidí dneška. Už čtyři dekády stojí v popředí vědeckého výzkumu zvířat. Kniha Mámino poslední objetí získala ocenění PEN/E. O. Wilson Literary Science Writing Award 2020 a stala se vítězným titulem Amazon Best Books of 2019 v kategorii Věda.

Zdroj informací: nakladatelství Práh

————————————————

Od zvířat se přesuneme ke knize, která zájemce provede smyslovým světem rostlin. Její autor ukazuje, že i rostliny, stejně jako lidé, jsou schopné vnímat a reagovat na podněty pocházející z okolního prostředí.

Jak mucholapka ví, kdy sklapnout past?
Cítí tenké hmyzí nožky?
A jak třešeň pozná, že je ten správný čas vykvést?
Pamatuje si, jaké bylo počasí?
Svět z perspektivy rostlin je jiný než svět člověka. Jen proto, že se nepohybují a nekomunikují stejnou řečí, nebyla dříve smyslům rostlin věnována velká pozornost. Daniel Chamovitz, izraelský badatel světového formátu v oboru studia molekulárních mechanismů života rostlin, systematicky srovnává lidské a rostlinné smysly. Ukazuje, že rostliny jsou schopné vnímat a reagovat na všechny základní podněty z prostředí podobně jako my. Jen vnímání rostlin je evolučně optimalizováno na životní strategii organismu přisedlého, založeného na fotosyntéze a vystaveného mnoha stresům.

Ukázka z knihy

Nyní už víme, že kokotice vyčenichá svou oběť a že rozezná rajče, které miluje, od pšenice, kterou ráda nemá; můžeme říci, že tato rostlina má své preference. Vzhledem k tomu, že jsem osobně vyzkoušel džus z rajčete i z mladé pšenice, myslím, že se dá s jistotou říci, že si kokotice vybrala správně. Ale znamená to skutečně, že kokotice a ostatní rostliny mají chuť? (str. 49)

O edici

Edice Galileo patří k nejobsáhlejším řadám nakladatelství Academia. Přináší tituly renomovaných českých i zahraničních autorů, pohybujících se svojí tvorbou na pomezí věd přírodních a společenských: od biologie a klimatologie přes matematiku a fyziku až po filozofii, ekologii a medicínu. Většina knih je zajímavá i čtivým, často netradičním podáním zásadních problémů vědy a společnosti.

Zdroj informací: nakladatelství Academia

Co rostlina ví

Průvodce smyslovým světem rostlin
Autor: Daniel Chamovitz
Přeložili: Jana Krtková, Viktor Žárský

Počet stran: 184
Vazba: brožovaná
Formát: 132×200 mm
ISBN: 978-80-200-3144-0
Doporučená cena: 265 Kč

Knihu Co rostlina ví vydalo nakladatelství Academia. Nezapomeňte si přečíst ukázku.

O autorovi

Daniel Chamovitz vyrůstal v Aliquippe v Pensylvánii a studoval na Kolumbijské univerzitě a Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, kde získal titul Ph.D. v genetice. V letech 1993 až 1996 vykonával postgraduální výzkum na Yale University, poté přijal místo na fakultě na univerzitě v Tel Avivu, kde působil jako předseda katedry rostlinných věd a děkan Fakulty biologických věd George S. Wise. V roce 2002 byl profesor Chamovitz hostujícím vědcem ve výzkumném centru pro rakovinu Freda Hutchinsona v Seattlu a od roku 2016 hostujícím profesorem na Škole pokročilých zemědělských věd na Pekingské univerzitě. 1. ledna 2019 se stal prezidentem Ben-Gurionovy univerzity v Negevu. Chamovitz byl zakládajícím ředitelem Programu v oblasti potravinové bezpečnosti na univerzitě v Tel Avivu a pro bono konzultuje vládní agentury o otázkách týkajících se potravinové bezpečnosti. Daniel Chamovitz publikoval řadu odborných recenzovaných článků a je členem redakčních rad několika vědeckých časopisů. Je také členem 1000 biologické fakulty. Více se o autorovi dozvíte na jeho webu.

————————————————

A ve fascinujícím světě fauny a flory zůstaneme i na konec. Zvířata, rostliny i houby mají vlastní způsob komunikace. Řeč přírody navíc může posloužit jako inspirace pro člověka v jeho každodenním životě.

Věděli jste, že houby dokážou klást léčky? Nebo že ryby lžou? Nejen my lidé máme sklony k přehánění a nepravdám. Zvířata jsou mnohem nápaditější, jedná-li se například o to, jak získat partnera či partnerku. Etoložka Madlen Ziegeová nás zve do fascinujícího světa, v němž potkáme chameleonské rostliny, pavouky mávající lasem, ryby praktikující rybolov, ptáky, co tančí, a králíky, kteří stavějí navoněné ploty. Ukazuje nám přitom, že řeč přírody nám může pomáhat v každodenním životě – ať už jako inspirace, jak flirtovat, či jako návod, jak urovnat spory se sousedy.

Ukázka z knihy

Moje nadšení pro biokuminakci se zrodilo v lesích, na lukách a ve vodách mé rodné vesnice v Braniborsku. Tady to všude kolem mne cvrlikalo, bučelo a kejhalo a já jsem se záhy začala cvičit v navazování kontaktu se všemi svými společníky. Spousta pohádek, mýtů a pověstí mi dávala za pravdu: lidé v nich uměli rozmlouvat se zvířaty a rostlinami, moudrost přírody zde zachraňovala hrdiny z každé, i té nejzoufalejší situace. (str. 10)

Zjistěte, jak ukázka pokračuje.