Knižní tipy: Velký knižní čtvrtek 2020

Hity Velkého knižního čtvrtku – podzim 2020 I.

22.10.2020 redakce Bez komentáře

I navzdory epidemii koronaviru a bezpečnostním opatřením proběhla už tradiční akce Velký knižní čtvrtek, kdy se na pultech knihkupectví objevilo šestnáct titulů, které představují výběr toho nejlepšího napříč žánry a nakladateli. Pojďme si představit prvních šest knih.

Velký knižní čtvrtek je úspěšným projektem, který každoročně uvádí nové svěží tipy pro nadcházející čtenářskou sezónu. Jedná se o společnou akci tuzemských nakladatelství a knižní distribuce Kosmas. Organizátoři se inspirovali ve Velké Británii, kde se akce podobného typu s velmi dlouhou tradicí pod názvem „super Thursday“ těší značné oblibě. Připomeňte si jarní akci (zde a zde).

——————–

Nakladatelství Dokořán vzniklo v roce 2001 a dosud vydalo více než 600 titulů, z nichž asi třetinu tvoří překlady z angličtiny, francouzštiny, němčiny, holandštiny, čínštiny, italštiny, polštiny a ruštiny. Od počátku se zaměřuje na populárně-naučnou a odbornou literaturu s výběrovými přesahy do kvalitní beletrie a poezie. Snaží se vydávat tituly nejen zajímavé, ale i profesionálně vyrobené.

Václav Cílek se zabývá v nejnovější knize několika tématy, jejichž společným jmenovatelem je současná společnost a vztah k přírodě. Píše o životě v antropocénu, cestě indiánského šamana do Detroitu, kamenech Dunaje a taky o přílivech a odlivech civilizací, vděčnosti a naději.

Tato kniha představuje několik let uvažování o společnosti, přírodě a nás samých. První část se týká naší současné situace, která se ocitá na hraně mezi hněvem a soucitem, mezi ničením a tvorbou. Na změnu jsme málo psychologicky připraveni, a proto je nutné si vybudovat nějakou formu aktivní obrany. Dále se však ukáže, že pouhá sebeobrana nestačí, protože je také nutné být tvořivý. Tři různé druhy kreativity autor ukazuje na příkladu tří umělců, u nichž cesta vede přes důkladnou znalost řemesla, dějin umění a poslouchání hudby, přes schopnost být prodlouženou rukou přírodních sil, anebo dokonce může pramenit ve škvíře do jiného prostoru. Závěrečná část knihy je věnována cestě s indiánským šamanem do prvního post-amerického města Detroitu a civilizacím, které se rozpouštějí a znovu v jiné podobě krystalizují. V Detroitu jsme viděli konec jedné civilizace a nebylo to špatné.

Ukázka z knihy

Vzpoura hmoty je situace, která se nedá okecat, protože se v ní vzdorně hlásí o slovo samotný hmotný základ světa. Už se nejedná o názory, ale o to, co se děje, co děláme a co bychom dělat měli. Na tuto situaci neexistuje žádný jednoduchý návod. Hmota nelže. Právě v těchto letech důrazně připomíná, že existuje. V našem běžném světě se to projevuje dostupností a cenou nové svaté trojice – vodou, energií a potravinami. O klimatických změnách toho bylo napsáno hodně, ale podívejme se alespoň na některé méně známé zákonitosti a trendy okolního světa v nové fázi tzv. velkého zrychlení (great acceleration). (str. 67)

Přečtěte si celou ukázku.

Jak přejít řeku

Autor: Václav Cílek

Počet stran: 344
Vazba: vázaná
Formát: 140×208 mm
ISBN: 978-80-7363-996-9
Doporučená cena: 365 Kč

Knihu Jak přejít řeku vydalo nakladatelství Dokořán.

O autorovi

Václav Cílek (*1955) geolog, klimatolog, spisovatel a popularizátor vědy. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Karlovy univerzity, obor geologie ložisek. Přestože se ve své práci zabývá především změnami klimatu a prostředí, vývojem české krajiny a interakcemi mezi přírodou a civilizací, najdeme v jeho knihách přesahy směrem k literatuře, religionistice, filozofii, teologii, výtvarnému umění nebo hudbě všech žánrů. Za Krajiny vnitřní a vnější a Makom: Kniha míst byl vyznamenán cenou Toma Stopparda za rok 2004. Je autorem také mj. publikací Krajiny domova či Kameny a hvězdy. V roce 2007 získal Cenu ministra životního prostředí „za výrazný přínos k popularizaci české vědy, zejména geologie a klimatologie“. Václav Cílek spolupracuje s Českým rozhlasem a s Českou televizí, jako autor či spoluautor vydal přes třicet knižních titulů.

Zdroj informací: nakladatelství Dokořán

————————————————

Labyrint je nakladatelství a kulturní revue. Mezi jeho kmenové autory patří např. Petr Sís, Jaroslav Rudiš, Jaromír 99, Lenka Reinerová, Olga Walló, David Böhm a Dr. Racek. Podporuje řadu nezávislých kulturních projektů a spolupořádá mezinárodní komiksový festival KomiksFEST! Kvalitní beletrii, českou i překladovou prózu, knihy o umění, komiksy a knížky pro děti vydává již přes 20 let.

Následující kniha pro děti získala oprávněně titul Nejkrásnější kniha roku. Seznamuje čtenáře s architekturou, její historií a současností a stavebními materiály prostřednictvím konkrétních staveb. A to vše za doprovodu krásných ilustrací.

Víš, které známé architektonické památky byly postaveny z cihel a které z kamene? Jaké výhody má železobeton a proč se dnes používá tak často ve stavebnictví sklo? Už jsi někdy slyšel pojmy jako centrální stavba nebo bazilika? Archistorie srozumitelně vysvětlí na desítkách příkladů z dávné historie i současnosti základní architektonické formy, typy budov a seznámí tě se stavebními materiály. Originálně ilustrovanou knihu, její polská autorka napsala pro své čtyři děti a původní vydání získalo titul Nejkrásnější kniha roku.

Ukázka z knihy

Archistorie

Vyprávění o architektuře
Autorka: Magdalena Jeleńska
Přeložil: Martin Veselka
Ilustrace: Acapulco Studio

Počet stran: 92
Vazba: vázaná
Formát: 250×340 mm
ISBN: 978-80-86803-64-7
Doporučená cena: 399 Kč

Knihu Archistorie vydalo nakladatelství Labyrint, kde jsou další ukázky.

O tvůrcích

Magdalena Jeleńska je varšavská architekta a teoretička architektury. Mezi léty 2006 a 2008 psala články o současné architektuře do polského časopisu Architektura-Murator. Lásku k architektuře, urbanismu a designu se snaží předávat srozumitelnou formou nejen svým dětem. Při popisu architektury klade důraz na historickou kontinuitu a drží se hesla, že věc či architektura musí být chytře vymyšlená, ale také krásná.

Małgorzata Nowak a Agata Dudek, absolventky Akademie výtvarných umění ve Varšavě, své kreativní Acapulco Studio založily v roce 2012. Věnují se ilustraci a knižnímu designu a pravidelně spolupracují s polskými i zahraničními nakladateli. Vedle knižní tvorby navrhují plakáty, autorské textilie a realizují velkoformátové nástěnné kresby.

Zdroj informací: nakladatelství Labyrint

————————————————

Nakladatelství Druhé město vydává knihy od začátku roku 2006. Jeho majitelem je Martin Reiner (dříve Pluháček), nakladatelství sídlí v Brně. Druhé město nahradilo na vydavatelském trhu zaniklý Petrov. Petrovu, který působil na české scéně patnáct let a postupně se stal jedním z nejvýznamnějších českých nakladatelství, se Druhé město podobá ediční skladbou, orientovanou na původní českou tvorbu. Liší se především rozsahem produkce, a také tím, že se bude soustřeďuje výhradně na vydávání knih a nevěnuje se žádným vedlejším kulturním aktivitám.

Marie Kostková z Kostky se už popáté vrací na knižní scénu. Tentokrát přijímá pozvání nizozemské královny do paláce, což se opět neobejde bez humorných situací.

Bordel v kuchyni alias Portrét služebné je zpátky v Nizozemsku a Její Veličenstvo královna Beatrix posílá na Kostku dopis s poděkováním a pozvánkou do královského paláce. Kdo se výpravy zúčastní? Proč se Marie rozhádá s Maxem? Odkud se pořád berou na Kostce nové šperky? Nakolik přijde taková audience u královny a kdo to zaplatí? Je možné koupit drogy v obchodě? Kdo začne nepochopitelně toužit po lásce? Jaký zvuk má briliantový náhrdelník? Umí Nizozemci udělat český „smažák“? Byla tetička Nora kamarádka královny? Jsou piloti nizozemského vojenského letectva neodolatelní? Čím se budou ošetřovat obrazy ve slavné haagské galerii?
Na tyto otázky odpovídá pátý díl ságy o Marii Kostkové z Kostky s názvem Aristokratka u královského dvora.

Ukázka z knihy

Letíme nad Německem. Paní Tichá se před chvilkou ptala letušky, jestli nás v případě havárie „někdo posbírá,“ nebo budeme zakopaní tam, kde spadneme. Paní Tichá se děsí, že bude pohřbená v Německu, kam jí nikdo nepřijde na hrob zapálit „na dušičky“ svíčku. Okolo sedící pasažéři se začali usmívat, ale podle mého názoru docela nervózně a křečovitě. Letuška paní Tiché řekla, že letadla Českých aerolinií nikdy nepadají. „Kdo to říkal?,“ zeptala se paní Tichá a letuška odpověděla: „Statistika.“ Mám podezření, že paní Tichá slovo statistika chápe špatně, protože odpověděla: „No jenom aby.“

Aristokratka u královského dvora

Autor: Evžen Boček

Počet stran: 184
Vazba: vázaná
Formát: 130×190 mm
ISBN: 978-80-7227-442-0
Doporučená cena: 279 Kč

Knihu Aristokratka u královského dvora vydalo nakladatelství Druhé město, kde najdete i ukázku.

O autorovi

Evžen Boček, narozen 6. října 1966 v Kyjově, okres Hodonín. Křest: 29. října 1966 ve farním kostele Nanebevzetí Panny Marie v Kyjově (křtil P. Jan Přikryl – kooperátor, kmotra Františka Vašíková, křestní patron sv. Martin z Tours). Vzdělání: malotřídka Kyjov-Boršov (učitelky Marcela Petříková a Eva Veselská, katolický katechismus – katecheta P. Josef Borovička); ZŠ Komenského Kyjov (třídní učitelka Drahomíra Něničková); gymnázium Kyjov (třídní profesorka Michaela Trubačíková); UJEP, posléze Masarykova univerzita v Brně (vedoucí kruhu PhDr. Jiří Goněc), vojenská katedra (velitel čety pplk. Jan Koukal). Po ukončení studia učil na ZŠ Červené Domky v Hodoníně (ředitel PaedDr. Jaroslav Šána). Nyní je zaměstnán v Národním památkovém ústavu jako kastelán na Státním zámku Milotice. Pod pseudonymem Jan Bittner vydal Deník kastelána (2000, 2008), pod svým jménem román Poslední aristokratka (2012), který získal Cenu Miloslava Švandrlíka za nejlepší humoristickou knihu roku 2012. Následovala Aristokratka ve varu a Aristokratka na koni a Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku.

Zdroj informací a fotografie: nakladatelství Druhé město

————————————————

Nakladatelství PROSTOR vzniklo v prosinci roku 1989 jako přímý pokračovatel samizdatové edice Prostor a stejnojmenné revue, která vycházela od roku 1982 v nepravidelných periodách. Vedle beletrie se orientuje na historii a kulturní dějiny s přesahem do ostatních společenskovědních oborů.
V hlavní ediční řadě vycházejí díla, jejichž autory nakladatelství považuje za kmenové a zároveň čtenářsky nejúspěšnější – jde například o prózy německého spisovatele Bernharda Schlinka či romány italské autorky Eleny Ferrante. Vedle zahraničních prozaiků jsou zastoupeni i domácí autoři, například Edgar Dutka, Lubomír Kubík, Martina Formanová či Aleš Palán.

Hlavní hrdina, epidemiolog Henry Parsons, se vydává do Indonésie, kde odhaluje novou nemoc. A zatímco ta postupně decimuje obyvatelstvo, vlády se obviňují navzájem z biologického útoku. Obětí přibývá a mezinárodní vztahy se vyostřují…

V indonéském utečeneckém táboře umírá nezvykle mnoho mladých lidí, údajně na krvácivou horečku. Světová zdravotnická organizace vysílá na místo špičkového amerického epidemiologa Henryho Parsonse, aby odebral vzorky. Ten na místě nachází stany plné mrtvol, mezi oběťmi jsou i lékaři. Je si jistý, že pustošivá nemoc je něco nového, neznámého, co teprve vzniká a vyvíjí se. Do ochromeného tábora přijíždějí vědecké a lékařské týmy. Současně je nutné co nejdříve vystopovat všechny potenciálně nakažené, kteří ho v posledních měsících opustili. Jedním z nich je muslimský taxikář mířící s miliony věřících na pouť do Mekky.
Zatímco se vědci a lékaři snaží odhalit nemilosrdného soupeře, nemoc decimuje obyvatelstvo po celé planetě, také Henryho žena Jill a jejich děti čelí stále nižším šancím na přežití. Šíří se panika a konspirační teorie o spiknutí. Vzniká podezření, že nejde o přirozený virus, ale že pochází z laboratoře. Napjaté mezinárodní vztahy se vyostřují. Ve vládě USA se formuje skupina s přesvědčením, že virus je aktem biologické války, a chystá se na domnělý útok stejně riskantně odpovědět. Nyní už nejde jen o zastavení pandemie, ale o záchranu civilizace.
Prorocký příběh jednoho ze současných nejvýznamnějších spisovatelů literatury faktu a nositele Pulitzerovy ceny nás varuje před arogancí moci a křehkostí našeho světa. Navíc je fascinující výpravou do historie patogenů a infekčních chorob. Kniha byla přeložena do 14 jazyků včetně čínštiny a japonštiny.

Ukázka z knihy

Henry ze vzduchu viděl ohně na Sumatře. Původní pralesy a rašeliniště se tu vypalovaly, aby se vytvořil prostor pro nové palmové plantáže. Z nich se získával palmový olej, který tvořil součást asi poloviny všech výrobků v regálech supermarketů, od arašídového másla po rtěnky. Rok co rok zahalil dým z požárů jihovýchodní Asii, stávalo se, že požáry pozabíjely stovky tisíc lidí a přispívaly ke globálnímu oteplování. Sotva Henry vystoupil v Jakartě z letadla a postavil se do fronty na taxík, do nosu mu udeřil místní těžký vzduch. (str. 20)

Na konci října

Autor: Lawrence Wright
Přeložila: Jana Jašová

Počet stran: 400
Vazba: brožovaná
Formát: 125×200 mm
ISBN: 978-80-7260-461-6
Doporučená cena: 397 Kč

Knihu Na konci října vydalo nakladatelství Prostor.

O autorovi

Lawrence Wright je americký spisovatel, scénárista a novinář píšící pro časopis The New Yorker. Je autorem deseti knih, za The Looming Tower získal Pulitzerovu cenu a časopis Time ji prohlásil za jednu ze stovky nejlepších knih literatury faktu v historii. Je spolupracovníkem Centra pro právo a bezpečnost v New Yorku.

Zdroj informací: Velký knižní čtvrtek

————————————————

Americká polární expedice dosáhla svého cíle, dobyla nejsevernější místo na zemi a postavila výzkumnou stanici. Problém nastal v okamžiku, kdy jim žádná loď nebyla schopná dovézt posily a zásoby. A tak nastala cesta plná útrap a hladovění s cílem přežít.

Příběh americké polární expedice vedené poručíkem A. W. Greelym patří k nejdramatičtějším v historii dobývání severního pólu. V roce 1881 vyplula skupina pětadvaceti mužů na tuleňářském parníku Proteus do jedné z posledních oblastí, které dosud nebyly vyznačeny na mapách, na samý konec světa. Jejím posláním bylo zřídit nejseverněji položenou vědeckou stanici v Arktidě, která by zkoumala vše od drsného počasí až po zamrzlá moře, severní polární záři a magnetické pole. Dále měla pátrat po posádce ze ztracené lodi USS Jeannette. Hlavním cílem však bylo dosáhnout severního pólu nebo se alespoň dostat co nejdál na sever – tento rekord byl pro polárníky svatým grálem a už tři sta let ho drželi Britové.
Greely a jeho muži úspěšně vybudovali výzkumnou stanici Fort Conger v odlehlém zálivu severovýchodní části Kanady a dobyli vytoužené nejsevernější místo, kam dosud lidská noha nevkročila. Expedice přitom prošla obrovskými útrapami. V nehostinném ledovém labyrintu musela čelit napadení vlky, větrům o síle hurikánu, extrémnímu mrazu a stavům blížícím se šílenství v důsledku mnoha měsíců strávených v absolutní tmě. V létě 1882 Greely očekával příjezd lodi s posilou nových mužů a se zásobami. Ta však nepřiplula a stejně tomu bylo i následující rok. Žádné z lodí se nepodařilo překonat ledové bariéry. Greely vydal rozkaz k opuštění výzkumné stanice a přesunu ke skrýši potravin na mysu Sabine.
Ti, kdo zůstali v následujících měsících naživu, prošli peklem. Levy sugestivně líčí zvuk praskajícího ledu, mráz polární noci a napětí. Vnímáme strach trosečníků uvězněných na ledové kře, kterou kvílející vichr unáší neznámo kam. Slyšíme skřípění a dunění ledových mas v okolním moři. Jsme svědky mučivého hladovění a zoufalé snahy najít potravu.
Levy vypráví skutečný příběh statečnosti, ctižádosti a odhodlání přežít. Cituje z dobových deníků, dopisů a telegramů. Publikaci doprovázejí mapy a autentické snímky seržanta George Rice, fotografa expedice.

Ukázka z knihy

Velitel expedice, poručík Adolphus W. Greely, stál na okraji kry a naslouchal nepřetržitému skřípění a dunění, jež vydávaly ledové masy v okolním moři. Byl to zvuk tak tajemný a hrozivý, že mu arktičtí badatelé dali jméno, „Ďáblova symfonie“. Greely a čtyřiadvacet mužů byli uvězněni na malé kře, kterou kvílející vichr unášel stále dál od břehu. Vzdalovali se od cíle cesty. Ani vítr ale nedokázal přehlušit ten zvláštní děsivý zvuk moře, kde o sebe narážely ledy, vzájemně se drtily a lámaly a nedaly jim ani na okamžik zapomenout, jak zoufale jsou zranitelní v těchto rozlehlých nehostinných pustinách. (str.21)

Labyrint z ledu

Triumf i tragédie polární výpravy A. W. Greelyho
Autor: Buddy Levy
Přeložila: Martina Lustigová

Počet stran: 472
Vazba: vázaná
Formát: 145×210 mm
ISBN: 978-80-7260-459-3
Doporučená cena: 397 Kč

Knihu Labyrint z ledu vydalo nakladatelství Prostor.

O autorovi

Buddy Levy je americký autor narozený v New Orleans, USA. Je autorem sedmi publikací, jejichž recenze se objevily ve známých amerických novinách jako je The Washington Post a The New York Times. Patří k nim bestsellery No Barriers: A Blind Man’s Journey to Kayak the Grand Canyon (2017); Geronimo: The Life and Times of An American Warrior (2014) a River of Darkness: Francisco Orellana’s Legendary Voyage of Death and Discovery Down the Amazon (2011). Jeho díla byla přeložena do šesti jazyků a některá se dočkala i filmového zpracování.
Kromě psaní také často vystupuje v rozhlasových pořadech a působí jako novinář na volné noze. Jeho oblíbenými tématy jsou adrenalinové sporty, životní styl a cestování do různých světových destinací, např. expedice do Argentiny, na Borneo, do Grónska, Maroka a na Filipíny. Má rozsáhlé zájmy, k nimž patří průzkum polárních oblastí, život v horách, střety říší a civilizací a strhující příběhy o přežití člověka v extrémních podmínkách. Je docentem anglického jazyka na univerzitě Washington State University a žije na severu Idaha se svou ženou Camie.

Zdroj informací: Velký knižní čtvrtek

————————————————

Portál byl založen v roce 1990 a dnes patří mezi dvacet největších nakladatelství v ČR. Vydává publikace z těchto oblastí: psychologie, pedagogika, sociální práce, média, populárně psychologická literatura, příručky pro rodiče, knihy her, knihy o zdravém životním stylu, rozhovory se zajímavými osobnostmi, knihy pro děti aj. Vydává také čtyři periodika: Psychologie dnes, Děti a my, Rodina a škola, Informatorium 3–8. Portál pořádá též odborné semináře pro pedagogy (akreditace MŠMT) a kurzy pro rodiče.

Matěj je autista, který si našel zálibu v malování dopravních map. A stejně jako metro projíždí tunely a stanicemi, tak jeho maminka popisuje svůj příběh plný předsudků a odmítnutí, ale i pochopení a radostí.

Kniha je příběhem známé české rodiny s autistickým synem Matějem, jehož vášní se stalo malování dopravních map. Otevřeně, přitom ale s nadhledem popisuje život s autismem, příhody plné odsudků a odmítnutí, stejně jako pochopení, lidsky zásadních setkání a dílčích pokroků a radostí. Jako na trase metra vyrážíme z nástupní stanice, projíždíme labyrintem životních zastávek, které kvůli autismu představují vždy větší obtíže, než jak se mohou zdát zdravému člověku, míjíme řadu přestupních stanic, na kterých se mohl děj významně změnit, a vyhlížíme prozatím poslední, jíž bude přijetí nebo nepřijetí Matěje na střední uměleckou školu. Graficky výraznou knihu ilustrují Matějovy autorské mapy.

Ukázka z knihy

„Musí se začínat od začátku,“ říkával Karel Čapek a já se té rady ráda držím. Nelze tedy jinak než začít od začátku představením rodiny, která vás bude celou knihou provázet. Jelikož je Matěj a jeho příběh veřejně známý, není důvod schovávat se za falešná jména. Jmenuji se Michaela. Jsem Matyho mámou a zároveň vypravěčkou tohoto příběhu. Miluju psaní a knihy, umím být tvrdohlavá a jít si za svým. Volný čas jsem vždy věnovala pohybu, atletikou počínaje přes volejbal až po hraní tenisu konče. Nyní beru sport jako součást volného času s rodinou, z atletického oválu jsem přesedlala na kolo a z kurtu na lyžařský svah.

Matěj maluje mapy

Autorka: Michaela Hošková
Ilustrátor: Matěj Hošek

Počet stran: 208
Vazba: brožovaná
Formát: 162×222.2 mm
ISBN: 978-80-262-1645-2
Doporučená cena: 349 Kč

Knihu Matěj maluje mapy vydalo nakladatelství Portál, kde najdete další ukázky.

O autorce

Michaela Hošková přerušila kvůli péči o těžce postiženého syna kariéru v módním a mediálním průmyslu. Založila s manželem mj. společnosti Maappi, která nabízí produkty spojené s Matějovými mapami a výtěžek využívá pro charitativní účely.

Zdroj informací: nakladatelství Portál

Můžete se podívat na zkrácený záznam setkání s autory knih VKČ.

Doporučení:

Share