Autorkou knihy Proč mají ženy za socialismu lepší sex, kterou vydalo roku 2020 nakladatelství Host, je americká etnografka a profesorka ruských a východoevropských studií na Pensylvánské univerzitě Kristen R. Ghodseeová. Ghodseeová se zaměřuje zejména na genderovou perspektivu ekonomické reality postkomunistických zemí.

Autorka ve své knize vychází z předpokladu, že neregulovaný kapitalismus ženám škodí. V případě, že socialismus funguje, vede k jejich ekonomické nezávislosti, lepším pracovním podmínkám, rovnováze mezi prací a rodinou a ve výsledku i k lepšímu sexu. Autorka chápe státním socialismem takový politický systém, kde si moc uzurpuje totalitní komunistická strana. Ve svém textu však používá termín „socialismus“ i v jiných kontextech, které důkladně nevysvětluje. Vzhledem k tomu, že pojem „socialismus“ je různými odborníky využíván v odlišných souvislostech, považovala bych za vhodnější (a ke čtenářům ohleduplnější), kdyby Ghodseeová používanou terminologii lépe osvětlovala.

Jako další stinnou stránku publikace vidím nadměrnou generalizaci – například konstatování, že v zemích východní Evropy sloužila interrupce jako primární forma antikoncepce, autorka nedokládá žádnými statistikami. Obecně je téma, na které se čtenář pravděpodobně těší nejvíce (tedy zda vážně měly ženy za socialismu lepší sex), v knize poměrně osekáno. Empirická fakta používá autorka ve své knize spíše ojediněle – kvůli tomu vyznívají její závěry zkratkovitě. Ghodseeová například předkládá, že socialistické režimy povýšily ženy do nejvyšších pozic – nedodává však, že dostat několik vyvolených žen do privilegovaných pozic automaticky neřeší životní situaci většiny, která toto štěstí neměla.

Text knihy vyznívá tendenčně – autorka vyzdvihuje, že ženy z východního bloku se těšily výsadám, o kterých se ženám na Západě mohlo jen zdát. Mělo jít například o investice do vzdělávání, plné zapojení žen do pracovního procesu, podporu během mateřské dovolené a garantovanou péči o děti v jeslích a mateřských školách. Autorka jako by si však vybírala jen to, co se jí „hodí do krámu“. Nesnaží se uvažovat o dalších potenciálních determinantech života žen, jako jsou například pravidelný nedostatek různých komodit, pocit strachu, pronásledování z důvodu politických názorů a podobně.

Jako pozitivní vnímám skutečnost, že Ghodseeová upozorňuje i na ty problémy, které ženy sužují dnes. Jedná se například o finanční nejistotu, nedostatečné ohodnocení v zaměstnání, problémy při snaze zkombinovat práci a rodinu a podobně. Při analýze historických skutečností však autorka bohužel nadměrně generalizuje a nepodává relevantní důkazy pro svá tvrzení.

Související knihy

Ghodseeová, Kristen R.

Host, 2020