Čtení ke kávě: Po stopách Čechů ve světě (Martin Nekola)

Po stopách Čechů ve světě

7.7.2020 Martin Nekola Bez komentáře

Víte, kdo po čtyři desetiletí držel rekord nejdéle sloužícího člena amerického Kongresu? Kdo zakládal první operu na Novém Zélandu? Kdo v Austrálii zakládal nejslavnější lyžařské letovisko? A kdo v Peru koupil pozemek, pod nímž archeologové odhalili bájnou starověkou hrobku s tunami zlata?

Byli to naši krajané, kteří v různých obdobích a za různých okolností byli nuceni opustit vlast. Rozutekli se do celého světa a dokázali neuvěřitelné věci, na které můžeme být dnes právem hrdí. Jsem historik a politolog a právě fascinujícím osudům Čechů v zahraničí se věnuji již řadu let. Téma mne naprosto pohltilo, protože je stále málo zmapované a v hloubi knihoven, archivů, rodinných sbírek a fotoalb můžete i po dlouhých desetiletích narazit na učiněné poklady.
Měl jsem možnost hovořit s bezpočtem inspirativních osobností, navštívit krajanské komunity v mnoha zemích, jako vůbec první český badatel nahlédl do zaprášených krabic ze sklepů a půd. Pochopil jsem, že lidé, na které jsme zapomněli nebo se o nich nikdy ani nedozvěděli, zásadně ovlivnili naše životy, naši zemi, naši historii, ale také celé světové dění. Objevitelé neznámých dálav, vědci, umělci, sportovci, obchodníci a mnozí další se pyšnili českým původem a proslavili v různých oborech od Kanady po Afriku. My o nich přesto víme jen málo.
Přiznám se bez mučení, že trpím něčím, co je pro každého autora požehnáním a prokletím zároveň. Když narazím na téma, o kterém se toho napsalo jen málo, dostanu nepřekonatelné nutkání chopit se pomyslného pera sám a dušička nemá pokoj, dokud se z klávesnice počítače nekouří, kurzor nebliká na konci poslední strany a článek či kniha nejsou zdárně napsané. Ani nevím, jak se stalo, že na mne zmíněné nutkání vybaflo v nedávné době tolikrát, ale výsledek je, že v letošním roce se na pultech objeví hned pět titulů, na kterých jsem po večerech pracoval. Každý o něčem jiném, ale přesto se společným jmenovatelem: Čechy v zahraničí.
Během častých studijních cest po Spojených státech amerických jsem šťastnou náhodou mimo jiné objevil dosud nepublikované paměti dvou osobností, které by v učebnicích dějepisu měly mít své místo. Na prvním místě stojí rodák z jihočeské obce Záboří Adolf Sabath (1866–1952), který v patnácti letech odešel sám do Chicaga, vypracoval se na kongresmana a jednoho z nejvlivnějších amerických politiků první poloviny 20. století. Pomáhal T. G. Masarykovi a odboji za první světové války a významně se tak zasloužil o samotný vznik Československa. Dále je to synovec a tajemník druhého československého prezidenta Bohuš Beneš (1901–1977), jenž pro změnu ovlivňoval druhý protinacistický odboj. Memoáry obou pánů jsem redigoval a připravil ke knižnímu vydání. Co se konkrétních údobí týká, zajímám se především o dvě neklidné dekády 1948–1968, kdy komunistický režim vyhnal „za kopečky“ desítky tisíc lidí. Že jejich první kroky ve svobodném světě vedly do uprchlických táborů a že československý exil po únoru 1948 vytvořil unikátní komunitu, žijící bohatým společenským, kulturním a politickým životem, to přibližují další dvě knihy, které by měly v krátkém sledu po sobě vyjít na podzim.
Komu jinému by se to vše mělo prezentovat a vyprávět než mladší generaci a studentům, kteří mají osud ve vlastních rukou, v rozletu jim nebrání ostnatý drát a kdykoliv se mohou vydat ve šlépějích úspěšných krajanů na všech kontinentech. Je jasné, že v tématu nenaleznou hned zálibu studiem odborných statí a bloumáním po archivech. Na začátek je třeba navnadit je – třeba formou komiksu, jenž vzdělávací nenásilnou formou ukáže pár inspirativních příběhů. Tímto směrem se momentálně upíná má tvorba.
Ani do příštích měsíců nebudu mít o zábavu nouzi. Postupně zpracovávám českou historii města New York a především Nového Zélandu. Ano, také u protinožců, v tajemné zemi dlouhého bílého oblaku, jak souostroví nazývali původní maorští obyvatelé, se usadili našinci a dali o sobě hlasitě vědět.
Je to trnitá a zdánlivě nekonečná cesta, ovšem na každém kroku plná úžasných objevů a poznání. Kdo se přidá?

Martin Nekola

PhDr. Martin Nekola, Ph.D. (*1982) vystudoval politologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, pracoval ve státní správě i soukromém sektoru, ale stále ho to táhlo k vášni odkrývat málo známé kapitoly moderních dějin. Výsledkem je patnáct knih a více jak tři sta odborných i populárně naučných článků. Má také na starosti projekt The Czechoslovak talks (www.czechoslovaktalks.com, facebook/czechoslovatalks), který shromažďuje zajímavé příběhy krajanů ve světě. Často přednáší pro studenty a širší veřejnost, v Čechách a Spojených státech amerických, které má za cíl procestovat křížem krážem.