Autorem knihy Věž a náměstí s podtitulem Mocenské sítě od svobodných zednářů po Facebook, kterou vydalo roku 2019 nakladatelství Argo ve spolupráci s nakladatelstvím Dokořán, je historik Niall Ferguson. Niall Ferguson působí jako profesor na Harvardově univerzitě, kromě toho je výzkumným pracovníkem na univerzitě v Oxfordu a na Hooverově institutu Stanfordovy univerzity. Specializuje se na ekonomickou historii a na historii mezinárodních vztahů. Časopisem Foreign Policy byl již třikrát zařazen mezi sto nejvlivnějších intelektuálů světa. Mezi jeho nejznámější publikace patří Vzestup peněz, Válka světa: Dějiny věku nenávisti a Civilizace.

Název Fergusonovy knihy je metaforou ke struktuře společnosti – autor ve své práci analyzuje podoby mocenského vlivu, přičemž hierarchickou podobu charakterizuje metafora věže a horizontální podobu (síť vztahů) zase náměstí. Ferguson se liší od těch autorů, kteří se zaměřují pouze na vliv internetových sociálních sítí na naši společnost a demonstrují tento vliv jako jev vlastní pouze moderní době. Na rozdíl od nich Ferguson ukazuje čtenářům, že mezi historií a moderní dobou jsou v tomto kontextu četné analogie.

Autor konstatuje, že ti, kteří stojí „na vrcholu věže“ (v minulosti šlo o krále a papeže, v současnosti o politickou elitu), byli a jsou ovlivňováni těmi, kteří stojí „na náměstí“ (tedy horizontální sítí společenských vztahů). Ferguson se dotýká i problematiky sítí tajných, tedy různých společností, které mají dle konspiračních teorií skrytě ovládat formální mocenské struktury. Autor významnější vliv těchto společenství na základě svého vlastního výzkumu spíše odmítá. K tomu však dodává, že je chybou profesionálních historiků, že zkoumají pouze instituce, které vytvářejí archivy, a ostatní opomíjejí. Přitom největší zvraty v dějinách jsou často dílem spoře dokumentovaných, neformálně organizovaných skupin.

Fergusonova kniha vypráví o dějinách jako o období střídání dlouhých epoch, kdy lidské životy ovládaly hierarchické struktury, a kratších dynamických období, kdy se do popředí dostávaly sítě (a to hlavně v souvislosti se změnami v technické oblasti). Spíše než o nějaký chronologicky uspořádaný výklad jde o soubor zajímavých úvah, jejichž společným jmenovatelem jsou právě společenské sítě a hierarchie moci.

Titul díky jeho čtivosti a skutečnosti, že je bohatý na relevantní informace, doporučuji všem čtenářům, kteří se zajímají o fungování společnosti.

Související knihy

Ferguson, Niall

Dokořán, 2019