Vladimír Neff se narodil 13. června 1909 v Praze v rodině bohatého majitele velkého obchodu. I proto se mu dostalo patřičného vzdělání na reálném gymnáziu a po jeho ukončení jej rodiče v letech 1925-1928 poslali na francouzskou obchodní akademii do Ženevy. Po obchodní praxi ve Vídni a Brémách nastoupil u svého otce. Po vojenské službě se však k obchodování nevrátil. V roce 1935 přijal v Melantrichu práci redaktora a cizojazyčného lektora. Po prvních spisovatelských úspěších se od roku 1939 rozhodl naplno věnovat psaní. Spolu se svojí manželkou, herečkou Vlastou Petrovičovou (1903-1980) se podílel i na překladové a dramatické tvorbě. Zemřel 2. července 1983 a je pohřben na Vyšehradě. Jejich synem je známý prozaik, pisatel sci-fi a novinář Ondřej Neff (*1945).

Neffovo dílo je značně obsáhlé, byl velmi pilným autorem. Do světa literatury nakročil pomocí parodických detektivek již v letech 1933-1935. Sem patří například Nesnáze Ibrahima Skály, Lidé v tógách, Papírové panoptikum a Temperament Petra Bolbeka. Pak u něj přichází období společenské kritiky v románech Malý velikán, Dva u stolu či Vyhnáni z ráje. Z filmového zpracování známe například Minulost Jany Kosinové či pozdější Tajemství krve o doktoru Jánském a jeho objevu krevních skupin.

Samostatné místo v jeho tvorbě zaujímá pentalogie Sňatky z rozumu, Císařské fialky, Zlá krev, Veselá vdova a Královský vozataj (1957-1963). Jde o mapování osudů rodiny Bornů a Nedobylů. Na nich líčí vývoj české společnosti od poloviny 19. století až do roku 1945. Ukazuje tu na celou řadu negativních jevů, např. ztrátu vlastenectví rodiny Bornů, rozpory Rakousko-Uherska a české buržoazie, honbu za penězi aj. Inspiroval se v historii vlastní rodiny. Romány se staly předlohou pro televizní seriály, v nichž zářily hvězdy jako Jiří Vala, Slávka Budínová, Jiřina Jirásková či Iva Janžurová a mnozí další.

Poslední rozsáhlé dílo věnoval Vladimír Neff obrazům z ještě hlubší historie. Až do 17. století usadil děj své trilogie Královny nemají nohy, Prsten Borgiů a Krásná čarodějka (1973-1980). Nejde ovšem o čistě historickou prózu. Autor s dějinnými událostmi nakládá velmi volně a vytváří svoji vlastní pseudohistorii. To, co jí vytýkají mnozí kritici, ovšem ocení mládež i dospělí, kteří se rádi pobaví. Jejím hlavním hrdinou je šlechtic Petr Kukaň z Kukaně, idealista a snílek. S ironickým odstupem a s lehkou nadsázkou píše Vladimír Neff příběh o dějinách, jak by se mohly odehrát, „kdyby…“. Rozehrává různá témata osobitým způsobem a v duchu „dumasovsky rytířských“ příběhů vypráví o osudech dobrodruha Petra, jehož údělem je boj za spravedlnost a pravdu. Autor znamenitým způsobem fabuluje, historické skutečnosti dokonale a snadno doplňuje fantazií a jakoby s radostí splétá příběhy lidí, kteří mohou stejně dobře žít ve století sedmnáctém jako ve století dvacátém. Znalost tématu, archaizovaný jazyk a především snaha vyprávět dobrodružný příběh na pozadí skutečných dějin přináší poutavé a zábavné čtení.

A tak můžeme dodnes čerpat z děl Vladimíra Neffa jak poučení (například z jeho Filozofického slovníku pro samouky neboli Antigorgias), tak odreagování i zábavu. Byl kronikářem života, skvělým vypravěčem i fabulátorem.

Zdroje:
http://www.spisovatele.cz/vladimir-neff
http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=821
http://www.daemon.cz