Jedním z nových produktů nakladatelství Klika se v listopadu 2019 stala neobvyklá kniha Jakuba Ničemy se slibným názvem Vysoká škola humoru.

Prozaická prvotina třicetiletého Jakuba Ničemy, občanským jménem Nečiny, je práce, která rozhodně vzbuzuje pozornost. Na svůj vznik si vydělala coby projekt na Startovači, nicméně to podstatné, tedy obsah, získala díky autorově zálibě v práci se slovy. Už jen pohled na anotaci naznačuje, že máme co do činění s transformovaným básníkem.

Na tomto místě obvykle pár větami načrtávám obsah příslušného titulu. Pokusím se o to i dnes, ale protože Vysoká škola humoru rozhodně není tuctovou knihou, i líčení dějové linie se v jejím případě poněkud vymyká. Základní informaci, již se čtenář dozví a je v ní neustále utvrzován, tvoří skutečnost, že středem světa je město Chrudim. Alespoň co se výuky humoru týče. Pravda, autor sám připouští, že chrudimská Vysoká škola humoru je po rakouské až druhá nejlepší na světě, ale i tak to Chrudim a její knižní obyvatele staví do významného světla. Po objasnění (pra)původu vzdělávacího ústavu přicházejí na řadu protagonisté. Těch na čtenáře čeká bezpočet. Někteří dostali do vínku jména občanská, jiní alegorická, mnozí však ryze symbolická či prostě funkční popisující pouze jejich status. V každém správném příběhu nesmí chybět láska, v mnohých ani smrt. I tyto atributy na nás číhají. Ano, nejde o překlep. Skutečně jako by vyčkávaly v záloze, aby se ve vhodném, nebo také nečekaném okamžiku vynořily.

Možná vás několik posledních vět hlavně svou formou zaskočilo. Pak vítejte na palubě. Protože začíst se do publikace Jakuba Ničemy/Nečiny znamená vydat se na výlet do světa jazykových konstrukcí. Tady se dostáváme k onomu zmíněnému a pověstnému básnickému střevu. Při četbě Vysoké školy humoru budete na odpočinek čekat marně. Naopak se připravte na dvě stovky a sedmdesát stran naprosto koncentrované češtiny v její nejhutnější podobě. Co věta (téměř), to jazykový konstrukt s nepředvídatelným obsahem. Na relaxaci není čas. Jakmile vstřebáte jednu formulaci, už na vás čeká další s neméně pozoruhodným potenciálem. První pocit absurdity bleskově vystřídá úžas a uvědomění, že co vypadalo nesmyslně, je vlastně nenapadnutelně správně. Obsahově i stylově.

Nezbytnost plného soustředění může vést k pocitu, že to, co čtete, je tak trochu psychedelické. A nepůjde o omyl. Vysoká škola humoru opravdu není zase až tak o legraci. Je spíš o absurditách. Nicméně smutným faktem zůstává, že je o absurditách reálného života. Na mysl mi teď přichází otázka nezapomenutelné literární postavy z dílny jednoho klasika české humoristické literatury: „Povědztě mi, Kefalín, čo si predstavujetě pod takým slovom absurdný?“

Vysokou školu humoru lze opravdu jen těžko zaškatulkovat. Vlastně to není jen těžké, spíš prakticky nemožné. Chrudimská instituce nás naučí, že humor je víc než věda. A každá věda s sebou přitom nezbytně nese kategorizaci. Legrace je vážná věc. O tom v naší, cituji: „České vážné republice“, něco víme. Takhle nějak vyjádřený dojem jsem si z četby odnesl. Speciálně v tomto případě však věřím, že co čtenář, to názor.

Už jsem se zmínil, že vázaná kniha čítá dvě stě sedmdesát stran. Ty vyplňuje šedesát jedna pojmenovaných kapitol (včetně Prologu a Epilogu). Zde jsou, čistě pro zajímavost, názvy alespoň některých z nich: „O Vysoké škole humoru pojednání stručné, v němž také o státním uspořádání informace lze získati a o učení poučiti se“, „Krakonoš a Sojka, nekvalitní dobro“, „Druháci v oblacích“, „Třeťáci a jiní áci“, „Hulvát Pekař“, „Antikristián“, „Pan prezident“, „Pekařův Kovář a Kovářův Pekař“, „Desáté úmrtí“.

Ti, kdo sledují mé recenze dlouhodobě, si už možná všimli, že se čas od času zmíním o jisté formě opatrnosti před novinkami lokálních autorů. Sem tam se stane, že narazím na naprostou hloupost (častěji, než bych si přál). Ale občas se riskování vyplatí. A v případě Jakuba Nečiny alias Ničemy převládá nadšení nad zklamáním. Přesto se sluší zopakovat varování: Vysoká škola humoru není četbou pro každého. Pokud se bojíte jazykových experimentů, hledáte-li lehkou, nenáročnou a jednoduchou knihu, u které nebudete muset přemýšlet, ani ji neotvírejte. Neobáváte-li se ale nových výzev, pak jste rozhodně na správném místě. A poznámka na závěr. Při propagaci tohoto projektu na Startovači autor přislíbil pokračování příběhu Vysoké školy humoru. Tak se nechme překvapit.

Související knihy

Jakub Ničema

Nakladatelství Věra Nosková – Klika, 2019