Před rokem vyšla v nakladatelství XYZ kniha Deana Kontze s názvem Frankenstein – Nevděčný syn. Nyní se k českým fanouškům tohoto amerického spisovatele a autora mnoha bestsellerů dostává volné pokračování s titulem Frankenstein – Město noci.

Viktor se změnil z vědce, jehož touhou je pochopit lidský život, v člověka, kterému se v hlavě zrodil snad nejšílenější nápad. Chce ovládnout svět. Nepotřebuje zbraně ani vojáky. Je konec vykrádání hrobů a sešívání mrtvých těl. Přišel na způsob, jak vyvinout umělého člověka. Chce zničit celé lidstvo a nahradit ho davem poslušných, ale také bezduchých stvoření, která budou vykonávat příkazy svých stvořitelů. Celé dny tráví ve svých laboratořích již dvě staletí. Ano, čtete dobře. Nebyl by to přece vědec, kdyby si výsledky své práce nevyzkoušel také sám na sobě.

Z ponuré atmosféry dávných dob se přesunete do současnosti, konkrétně do amerického New Orleansu. Do cesty se ale doktoru Frankensteinovi postaví dva policisté, kteří jeho úmysly prokoukli – Carson O´Connorová a její parťák Michael Maddison. Vlastně ne. Je tu ještě někdo. Někdo, koho Viktor stvořil jako prvního. A ten někdo se chce pomstít. Jen ještě přijít na způsob, jak to udělat, protože má v sobě zakódovanou schopnost neútočit na svého stvořitele…

Dean Kontz udělal z kdysi šíleného vědce monstrum, naprosto zápornou postavu, která v sobě už nemá ani kapku citu, klidně bych řekla i lidské duše. Ve všem, co dělá, jak myslí, jak se chová. A to neříkám jen proto, že se kamarádil se Stalinem, Fidelem Castrem, nebo že Hitler byl jeho životní příklad. Příběh o Frankensteinovi je mezi čtenáři oblíbený stále, takže Kontz vlastně jen využil kdysi stvořený základ a připsal mu jakousi dnešní podobu. A kromě zmiňovaných „kamarádů“ šel ještě dál. Celá kniha je vlastně inspirována slavnými horory nebo filmy se sci-fi žánrem. Takže by se dalo říci, že se jedná o jakousi parodii. Nebudete muset nijak extra hledat mezi řádky, protože velmi záhy poznáte Vetřelce či Terminátora, viděla bych i Van Helsinga, jen s tím rozdílem, že tentokrát hlavní hrdinové nepůjdou bojovat proti upírům. Autor se ani nijak nezabýval změnami jmen, některá prostě opsal – Ripleyovou známe snad všichni, Kontz jen v třeba v tomto případě „prohodil“ pohlaví. Hlavní kladná hrdinka, policistka Carson má příjmení shodné s matkou chlapce, který má zachránit svět před terminátorem, a Jonathana Hackera snad ani nemusím připomínat.

Jak je vidět, originalita na vás v této knize rozhodně nečeká. Což se ale dá na jednu stranu očekávat, protože samotný příběh o Frankensteinovi je známý také dost dlouho a Kontz jej samozřejmě rovněž nevymyslel. Takže na druhou stranu proč ne. Parodie jsou zábavné. A i když by se to možná zrovna v žánru této knihy nezdálo, i zde se autor nevyhnul grotesce, chvílím, kdy vám budou smíchem škubat koutky úst.

V příběhu jde o střípky z životů různých postav. Budete mít možnost nahlédnout do myšlenek obávaného monstra, které se chce Viktorovi pomstít. Stejně tak zkusíte pochopit hlavního záporného hrdinu i oba policisty, jejichž nejčernější můrou je přeměna jich samotných v umělé bytosti. Za zmínku stojí i nahlédnutí do emocí Viktorovy ženy Eriky, jak jinak než „umělé přítelkyně“, která vás bude provázet několika kapitolami a tvoří vedlejší dějovou linku. Vlastně jen na ní se autor asi nejobšírněji zabýval psychologickým podtextem, kterým příběh o Frankesteinovi určitě je. Dokonce bych si troufla říct, že právě tyto části, věnované Erice a jejím prvním dnům v našem světě, jsou jedny z nejpovedenějších z celé knihy. Erika v této knize svým způsobem nahrazuje původní monstrum, známé z knižní klasiky. Autor si našel jinou bytost v podobě křehké ženy nabité vědomostmi, které jí dal její stvořitel do vínku, ale zároveň s rozporuplnými pocity, když nechápe realitu ani chování svého muže. A jak jinak, jejím snem je poznat skutečnou lásku, které se jí ale v případě Viktora nedostává.

Dean Kontz má určitě úžasnou schopnost vykreslit ponurou atmosféru potemnělých uliček, jakoby vystřiženou z filmu o Jacku Rozparovači. Horší je to již s dialogy, které mě chvílemi dost nudily, hlavně ty, které probíhaly mezi oběma policisty. Jednalo se o dost nezáživné statě, které jsem měla chuť přeskočit.

Autorovi se ale nedá upřít, jak perfektně dokáže čtenáře držet v napětí. Pomalu vás vtahuje do děje, napíná a zvyšuje hladinu adrenalinu, aby následně přeskočil jako žába do jiné kaluže. V té chvíli se příjemně uvolníte a s napětím budete očekávat pokračování, další napětí, které na sebe nenechá dlouho čekat.

Těžko říci, do jakého konkrétního žánru tuto knihu zařadit. Balancuje na pomezí detektivky, thrilleru i sci-fi – ze všech v sobě skrývá střípky, které dohromady vytvářejí vcelku zajímavý příběh, i když bych neřekla, že zase takový, na který budeme stát fronty. Jedná se o vcelku ucházející knihu, ze které budou asi nejvíce nadšeni jak příznivci hrůzostrašného Frankensteinova monstra, tak i všichni ostatní, kteří mají chuť se trochu bát. Je jen velká škoda, že autor nevyužil základ toho, co v knize rozpracoval, nebo jen velmi povrchně. Měl před sebou zajímavě načatý, upravený příběh a stačilo se více věnovat rozebrání tématu.

Související knihy

Koontz, Dean

XYZ, 2012