Nebývá obvyklé představovat si knižní sérii téměř od konce, a ještě k tomu s téměř ročním zpožděním od chvíle, kdy recenzovaný titul spatřil světlo světa našich knihkupeckých pultů. Nicméně osud a možná i někdo jiný si s námi zahrál jednu ze svých oblíbených her, a tak titul Příběhy nebetyčný milostný bryndy od Rachel Renée Russelové vydaný v závěru roku 2018 dostáváme z nakladatelství Mladá fronta ke zpracování s jistým, ne právě malým zpožděním.  Stálo čekání za to? Pojďme se společně podívat.

Je tomu deset let, co americká autorka Rachel Renée Russelová představila první knihu z dosud třináctidílného seriálu Deník mimoňky (Dork Diaries). Český trh se své vlaštovky dočkal díky nakladatelství Mladá fronta a Janě Hejné v roli překladatelky až o pár let později (2011). Úvodní deníkově pojatý zápis ze života čerstvé žákyně druhého stupně soukromé základní školy se jmenoval Příběhy z neslavnýho života (Tales from a not-so-Fabulous life, 2009). My si dnes představíme v úvodu zmíněnou dvanáctou knihu v řadě, nicméně na trhu je již nějakou dobu i překlad třináctého pokračování Příběhy neskutečný narozkový frašky (Tales From a Not So Happy birthday, 2018, česky 2019).

Nikky Maxwellová si vede deník. Není to jen tak obyčejný deníček, ale velice podrobné a velmi emotivní líčení radostí i strastí každodenního života slečny, která „tak trochu nezapadá“ (to si tedy o sobě myslí ona sama, leč všichni víme, že objektivita není silnou stránkou dospívajících jedinců). Výrazným prvkem záznamů jsou významové kresby, kterými si Nikky své zápisky zdobí (v reálu jsou dílem samotné Rachel Russelové). Mohli bychom si teď dlouze líčit obsahy všech jedenácti knih předcházejících Příběhům nebetyčný milostný bryndy, ale upřímně, asi bychom se v detailech stejně za chvilku ztratili. Zkusme raději ověřený postup, jímž je přepis dojmů očitého svědka, tedy mé jedenáctileté dcery. S drobnými úpravami cituji:

„Nikky řeší milostné trable s Andrém a Brandonem. André je kluk, který přišel ze školy na výměnný pobyt do Nikkyiny školy. On sám chodí do takové nóbl školy. Nikky měla referát o Louveru. Paní francouzštinářce se velice líbil, tak poslala žádost do Hampton Hills, kam normálně André chodí, zda by se Nikky nemohla zúčastnit výletu do Paříže. Na stejnou dobu má ale Nikky domluvené turné s kapelou Bad Boyz. Komu dát přednost? Vysněné Francii, nebo přátelům? Situace se komplikuje ve chvíli, kdy se na internetu objeví zfalšované fotky Andrého a Nikky navozující dojem, že tihle dva tvoří nový pár. Brandon, který Nikky miluje již po řadu dílů Deníků mimoňky, je z toho v depresi. Nikky ovšem podobně jako v předchozích knihách neustále tápe ve schopnosti vyjádřit se jasně a srozumitelně, takže nedorozumění narůstá, místo aby se vztahy vyjasňovaly. Komplikací není nikdy dost, zvlášť když do situace zasáhne i Nikkyina odvěká nepřítelkyně MacKenzie a přehodí obsahy obálek určených Andrému a Brandonovi. Tím ďábelsky zamotá s city všech aktérů…“

Vyjasní se konečně vztah mezi Nikky a Brandonem? To se můžete dočíst ve dvanáctém pokračování Deníku mimoňky s názvem Příběhy nebetyčný milostný bryndy.

Z pohledu jedenáctileté čtenářky je (prý) úroveň dosavadních příběhů vyrovnaná. Všechny mají svoji dávku humoru, romantiky i zamyšlení. Autorčiny ilustrace dodávají knihám spád a podtrhují umělecké dovednosti titulní postavy.

Zhruba dvě stovky a šedesát stran jsou rozděleny do nestejně dlouhých kapitol uvedených vždy názvem dne, datem (bez roku), časem a místem, z něhož je pomyslný záznam pořizován. Není neobvyklé, že se k jednomu dni objeví i několik zápisků vztažených k různým denním dobám. Obecně lze konstatovat, že stylově je kniha pojata s přirozenou formou mluveného slova, bez zbytečných příkras na jedné a hrubých výrazů na straně druhé. Jinými slovy, celkem snadno chápu, že mají knihy Deníku mimoňky mezi dospívajícími takový úspěch. Ani já jsem se při jejich četbě nenudil. Jako dospěláka mne pochopitelně popouzela neustálá neschopnost hlavní hrdinky vyjádřit se jasně a srozumitelně k otázkám vlastních citů. To ale s největší pravděpodobností dělá z příběhů to, čím jsou, a dodává jim nezbytný prvek autentičnosti. Ona neustálá houpačka citů od zamilované euforie k depresi a beznaději je jistě pro období puberty charakteristická, ergo věrohodná.

Autorka, která letos dovršila šesté desetiletí věku, dokáže se zdnánlivou jednoduchostí udržet pozornost čtenářů o pár generací mladších. Zásobovat svět plynule na sebe navazujícími příběhy ve věrohodném a stále stejném stylu není snadný úkol a schopnost Rachel Russelové vžít se do pocitů a myšlenek dospívající dívky vyžaduje určitě mnoho studia zvyků současné mládeže a skvělý pozorovací talent. Nedokáži vám slíbit, že se společně podíváme i na již vydané pokračování životních osudů Nikky Maxewellové, byť bych o takové setkání sám stál. Zajímají-li vás osudy deníkové hrdinky Nikky, asi nečekejte na další recenzi, ale rovnou si novou knihu objednejte. A chybějí-li vám ty předchozí, neváhejte ani u nich.

Související knihy

Deník mimoňky 12
Příběhy nebetyčný milostný bryndy

Russellová, Rachel Renée

Mladá fronta, 2018