Přinášíme vám ukázku z knihy Žárlivka,
kterou vydalo nakladatelství Motto.

Jmenuji se Renáta a jsem chorobná žárlivka. Přesně tak by zněla má první věta na skupinové terapii v psychiatrické léčebně. Psychology už jsem ze seznamu potenciálních zachránců mého duševního zdraví vyškrtla. Dávno. Jeden z nich, prý renomovaný – tedy asi uznávaný, kdysi v televizní talkshow vysvětloval, že prvním krokem k úspěchu v případě psychicky narušeného člověka je umět si svou narušenost přiznat. Sdělit to klidně celému světu a čím hlasitěji, tím lépe. Tak jsem to řekla. Říkám to, kudy chodím, varuji ostatní sama před sebou, vysvětluji. A výsledek? Kdybys byla opravdu psychicky nemocná, tak by sis to nedokázala přiznat. Takové odpovědi se mi dostává. Kdybych prý měla opravdu problém, nedokázala bych o něm tak otevřeně mluvit. Tak co má tedy člověk jako já dělat?
K jednomu psychologovi jsem se dokonce ve svém zoufalství osobně objednala. Měl na mě čas až za čtrnáct dnů. Představte si čtrnáct dnů těšení se na spásu. Na vlídná slova špičkového odborníka, lékařské kapacity, která z vaší hlavy konečně vypoklonkuje obsese, ty nesmrtelné mrchy, které vám zaživa ožírají mozek. Čtrnáct dnů naděje, že pak už konečně začnete normálně žít. Věřte, že nezačnete.
„Vy že chorobně žárlíte? Není možná,“ sdělil mi pan Kapacita, sotva jsem překročila práh ordinace, a zkoumavě si posunul brýle ke špičce nosu. Nakreslila jsem dva stromečky a dvě lidské postavičky, v obrazcích míhajících se mi v rychlém sledu před očima neidentifikovala ani jeden penis a pan Kapacita měl po hodince se mnou brýle téměř na bradě. Nakonec na základě dalších písemných testů konstatoval, že si asi cosi podivného v sobě nesu z dětství, a spokojeně pohlédl směrem ke knihovně, ze které se zašklebil Freud. Účet – sedm set korun českých. Zašklebila jsem se taky, zaplatila a slušně poděkovala.
„Jsem chorobná žárlivka. Být se mnou je peklo,“ sděluji poctivě všem nápadníkům, a to nejpozději na druhém rande. Smějí se tomu, na rozdíl ode mě. Ujišťují mě, že to zvládnou. Prý přeháním.
„Být s tebou je peklo. Jsi chorobně žárlivá,“ sdělují mi rozhořčeně po třech měsících vztahu. Chápavě přikyvuji, výčitky ale necítím. Neslibovala jsem jim zlatého páva, ale vypelichaného vrabčáka. Nejpozději do roka by vrabčákovi nejraději zakroutili krkem. Přistřihnout křidýlka totiž nestačí.
Ano, varovat před vlastní chorobnou žárlivostí je jistě fér a chvályhodné. Jenže přijde den, kdy i poctivý vypelichaný vrabčák zatouží po teplém hnízdě s roztomilými ptáčátky. A tak jsem se jednou rozhodla o své pomyslné vypelichanosti pomlčet. Nelhala jsem, jen jsem mlčela. Rozhodla jsem se předstírat, že mám tělo pokryté zdravým lesklým peřím, a své svědomí kolébala tím, že onu vypelichanost stejně přece nikdo nikdy nechtěl vidět. Varovat, nebo nevarovat, jaký by v tom byl rozdíl? Zamilovala jsem se do muže, který mohl mít jakéhokoli zlatého páva, klidně celou chovnou stanici. Zamilovala jsem se do myšlenky, že s Ním to prostě zvládnu. Tentokrát už ano. Musím. Naučím se ignorovat všechny obsese, ty věčně hlodající červíčky, udusím je silou mysli. Stejně jako tisíce dalších lidí se stejnou nemocí jsem věřila tomu, že síla lásky mě vyléčí. Hloupost, bláhovost a naivita. Láska žárlivost neléčí, ale přiživuje. Kdybych tenkrát měla křišťálovou kouli a viděla, jakou katastrofu jednou způsobím, nechala bych si svá ošklivá brka. Kdybych tenkrát jen tušila, že ve jménu své sobecké, majetnické, pomatené lásky dokážu nenávratně ublížit zrovna Jemu (a nejen Jemu), a to psychicky i fyzicky, raději bych se nevdala. Raději bych se ho dobrovolně vzdala. Zase bych hodně hlasitě křičela do celého světa:
Jmenuji se Renáta a jsem chorobná žárlivka. (str. 9–11)

—————————–

Lenka Pastorčáková

Lenka Pastorčáková pochází z Orlové. Vystudovala Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně a po absolutoriu působila jako reportérka (v ČTK, na TV Nova, TV Prima). Moderovala také ranní zpravodajství pořadu Snídaně s Novou a na televizi Prima politickou diskuzi Partie. V ČT připravovala reportáže do publicistického pořadu 168 hodin a byla nominována na dvě novinářské ceny. Během prezidentské volební kampaně v roce 2018 pracovala jako tisková mluvčí kandidáta Jiřího Drahoše. V současné době působí jako tisková mluvčí Zoo Praha.

Informace byly čerpány ze stránek společnosti Albatros Media.

Motto je nakladatelství s pozitivním nábojem. Vydává kvalitní českou, převážně humoristickou beletrii a romány předních českých spisovatelek (Halina Pawlowská, Ivanka Devátá , Irena Obermannová, Barbara Nesvadbová). Objevuje i nové autorky (Eva Rýznerová, Michaela Klevisová) a uvádí na trh knihy nových žánrů, například foodwritingové romány Říkal jsi, Ti amo a Oběd v Paříži, které kombinují příběhy o lásce s recepty. Nakladatelství je součástí společnosti Albatros Media.

Související knihy

Pastorčáková, Lenka

Motto, 2019