Knižní tipy o české minulosti

Krásná i tragická česká minulost

17.6.2019 redakce Bez komentáře

Pokud bychom naši zemi přirovnali ke starší dámě, patrně by nesla mnoho šrámů. Kráčela by ale vzpřímeně a její oči by nikdy zcela neztratily pomyslnou jiskru. Pojďme si připomenout některé krásné i tragické chvíle české minulosti.

Těsně před maturitou jej vyloučili z gymnázia, v padesátých letech byl obviněn z velezrady a během věznění prošel několika pracovními tábory včetně jáchymovských uranových dolů. S novým vydáním dnes již legendárního povídkového souboru Štěstí nám Jiří Stránský připomíná nelehké osudy obětí komunistického režimu.

Štěstí

Nové vydání již legendárního a několikrát filmově zpracovaného souboru deseti povídek z prostředí pracovních táborů 50. let minulého století o skutečných osudech politických vězňů, kteří v nich byli internováni. Poprvé kniha vyšla v roce 1969, ale ještě před distribucí šel celý náklad do stoupy. Dalšího vydání se kniha dočkala až v roce 1990.
Vypráví příběhy mužů, které vítězná komunistická moc odsoudila k likvidaci, k dlouholetým vězeňským trestům, ke ztrátě občanských práv a majetku, domova a rodiny, zbavila je štěstí každodenního obyčejného života jen za to, že se narodili ve „špatných rodinách“, že si možná mysleli něco jiného, než žádala doba, anebo jen proto, aby byl splněn a překročen plán odsouzených nepřátel lidu. Nenechali se však připravit o mužskou důstojnost, kamarádství, soucit, lásku, věrnost, odvahu a naději.
Kniha Štěstí je věnována hrdinným obětem komunistického režimu – a také těm, kdo měli to obrovské štěstí, že tu dobu nezažili, protože i ona je součástí naší historie.

Autor: Jiří Stránský

Počet stran: 232
Vazba: vázaná
Formát: 138×215 mm
ISBN: 978-80-257-2749-2
Doporučená cena: 278 Kč

Knihu Štěstí vydalo nakladatelství Argo.

————————————————

V roce 2019 se Štěstí dočkalo i svého pomyslného pokračování – Štěstí napodruhé. Titul vznikl na základě zápisků z krabic, které manželka pana Stránského kdysi ukrývala před příslušníky StB. Blíže nás seznamuje s autorem samotným i tím, jak se v průběhu let po nespočtu těžkých i světlých okamžiků vyvíjela jeho osobnost.

Štěstí napodruhé

Prozaický soubor Štěstí napodruhé se časovým i tematickým obloukem vrací o šedesát let zpět. Jednotlivé prózy totiž pocházejí z krabic náhodně nalezených ve sklepě pod schody, kam je kdysi ukryla Jitka Stránská, aby manželovy texty uchránila před příslušníky StB při domovních prohlídkách. Na základě těchto rukopisů vznikl pozoruhodně vrstevnatý text, kde se úsporný jazyk povídky Flašinet a zejména novely Měsíce prolíná s autorovým vypravověčstvím, jeho vzpomínkami, deníkovými záznamy, osobními postřehy, poznámkami k filmové i literární tvorbě a komentáři současného stavu světa – leccos je jinak, než jsem si představoval, ale slíbil jsem si, že tahle moje poslední knížka-neknížka podá zprávu o tom, jaký jsem byl i jaký jsem teď.

Autor: Jiří Stránský

Počet stran: 200
Vazba: vázaná
Formát: 135×218 mm
ISBN: 978-80-257-2788-1
Doporučená cena: 258 Kč

Knihu Štěstí napodruhé vydalo nakladatelství Argo.

O autorovi

Jiří Stránský byl český spisovatel, scenárista, dramatik, překladatel, básník a skaut. Pocházel z pražské patricijské rodiny, po svém otci Karlu Stránském měl šlechtické předky (Stránští ze Zapské Stránky), z matčiny strany byl vnukem meziválečného československého předsedy vlády Jana Malypetra. Mezi jeho příbuzné patřil i zakladatel českého skautingu A. B. Svojsík. Studoval gymnázium, měl maturovat v roce 1950, ze školy však byl těsně před maturitou z politických důvodů vyloučen. Živil se pak manuálně, později nastoupil do tiskového oddělení pražského propagačního podniku, kde pracoval až do odvodu do lidové armády k PTP útvarům. Během komunistického režimu byl několikrát vězněn. Po roce 1989 začal J. Stránský znovu publikovat především v Literárních novinách, Listech a Lidových novinách. Roku 1990 se stal spisovatelem z povolání, ale ještě téhož roku přijal nabídku vedoucího v zahraničním oddělení Českého literárního fondu. Roku 1992 byl zvolen prezidentem Českého centra Mezinárodního PEN klubu a roku 1995 se stal předsedou Rady Národní knihovny, které předsedal do roku 1998. V roce 2011 na Valném sněmu Junáka v Kolíně obdržel Jiří Stránský za dlouholetou práci pro skautské hnutí, za život podle skautského slibu a zákona a za celoživotní příklad ostatním nejvyšší skautské ocenění – řád Stříbrného vlka. V roce 2013 byl oceněn Cenou Josefa Škvoreckého za čtyři řady seriálu Zdivočelá země.

Pan Jiří Stránský zemřel 29. května 2019. Bylo mu 87 let.

Zdroj informací: Argo

Poslechněte si ukázku z knihy a poslední veřejný rozhovor s autorem z akce Svět knihy 2019.

————————————————

Zatímco celý náklad prvního vydání knihy Štěstí zlikvidovali, titul Osmašedesátý byl hojně šířen jako samizdat a přetiskli jej exiloví nakladatelé. V prvním českém vydání svůj původní text Petr Pithart doplňuje o vlastní komentáře a postřehy a zamýšlí se nad smyslem nechvalně známého roku 1968.

Osmašedesátý

Kniha napsaná na konci „roku Charty 77“ byla nejprve šířena jako hojně opisovaný strojopisný samizdat a přetisknuta v exilových nakladatelstvích v Kolíně nad Rýnem (Index) a v Londýně (Rozmluvy). Byla a stále je úporný pokusem dobrat se smyslu „osmašedesátého“, který je dodnes mytologizovaný, ať už pozitivně, nebo negativně. Svůj původní text v tomto prvním knižním vydání na české půdě autor zeširoka komentuje. V rozsáhlém poznámkovém aparátu k původnímu nezměněnému textu doplňuje informace k syrové zprávě z časů disentu, pokouší se interpretovat a místy velmi osobně přemítá nad tím, co bylo i co se od té doby událo v realitě i v našich hlavách.

Komentované vydání
Autor: Petr Pithart

Počet stran: 584
Vazba: vázaná
Formát: 150×210 mm
ISBN: 978-80-200-2914-0
Doporučená cena: 550 Kč

Knihu Osmašedesátý vydalo nakladatelství Academia.

Ukázka z knihy

Na vrcholu Petřína je pak druhý obraz. Stejnou iluzivní technikou vykresluje boj Čechů se Švédy na Karlově mostě v roce 1648. Na samotném konci třicetileté války se tu patriotičtí Pražané brání Švédům, kteří sice myslí na lup, ženy a víno, ale objektivně vzato jdou na pomoc protestantským Čechům proti katolickým Habsburkům. Osmadvacet let po nešťastné bitvě na Bílé hoře je toto docela poslední šance: záhy pak přijde mír vestfálský; v proudu byla již násilná rekatolizace, exodus nekonformní české šlechty, germanizace a začínala dlouhá doba, která má v čítankách jméno „temno“. Pražané se Švédům na mostě ubránili, neboť z hlediska velkých dějin nevěděli zřejmě, co činí – vždyť pak už je čekalo „tři sta let poroby“. Živý obraz znázorňuje tedy něco horšího než jen vítězství nad spojenci, než porážku ve vlastní věci: spíše něco jako národní sebevraždu! Umíme zřejmě procítit i sebevraždu…
K jiným upomínkám na české bitvy turistický průvodce Prahy návštěvníka nezavede. Bitev, v nichž zvítězila „česká věc“ je méně než málo. Musíme vzít zavděk alespoň takovými, kdy zvítězili Češi – v prvním případě jedni nad druhými, v druhém nad těmi, kteří jim mohli přinést náboženskou svobodu… (str. 31)

Přečtěte si celou ukázku.

O autorovi

Doc. JUDr. Petr Pithart, dr. h. c., (1941), právník, politik, člen KDU–ČSL, bývalý představitel Občanského fóra, poslanec, předseda české vlády, předseda a dlouholetý místopředseda Senátu Parlamentu České republiky, se po celý život věnuje také publicistice a esejistice. Napsal přes stovku esejů a přednášel na několika významných světových univerzitách.

Zdroj informací: ediční plán nakladatelství Academia

————————————————

V předchozích publikacích jsme si přiblížili hlavně dobu, kdy u nás vládli komunisté. Kniha Dějiny Česka má podstatně širší časový záběr. Vybrané kapitoly dějin českých zemí popisuje komplexně; začleňuje je do mnoha dalších evropských souvislostí – geografických, tematických i metodologických.

Dějiny Česka

Publikace si neklade za cíl stručně a přehledně popsat průběh historických událostí na území nynější České republiky, snaží se především o svébytné autorské uchopení jednotlivých témat a období. Takové pojetí odpovídá současnému stavu historického bádání. Autorům jde o problémovou bilanci těch kapitol dějin českých zemí, které pokládají za relevantní a důležité, a dávají proto přednost spíše volnějšímu esejistickému pojetí. Východiskem knihy není koncept „národních dějin“, tedy jakési zásobárny příběhů. Dějiny českých zemí jsou nahlíženy jako historie proměnlivého teritoria začleněného do přirozených středoevropských a evropských souvislostí (geografických, tematických i metodologických).

Editoři: Jan Klápště, Ivan Šedivý

Počet stran: 352
Vazba: vázaná
Formát: 165×215 mm
ISBN: 978-80-7422-338-9
Doporučená cena: 389 Kč

Knihu Dějiny Česka vydalo Nakladatelství Lidové noviny.

Ukázka z knihy

Kompletní ukázku si můžete prolistovat.

Doc. PhDr. Jan Klápště (nar. 1949) je povoláním archeolog, do roku 1999 byl odborným a pak i vedoucím pracovníkem Archeologického ústavu, v současnosti vede Ústav pravěkých dějin na Filosofické fakultě UK v Praze. Jeho hlavním oborem je archeologie středověku, zvláště ve 13. století, zabývá se též metodologií oboru, dějinami historiografie a regionálními dějinami. Autor velkého množství vědeckých studií a článků, knižně zatím vydal Paměť krajiny středověkého Mostecka (1994).

Zdroj informací: Nakladatelství Lidové noviny

————————————————

Na závěr toulek českou historií se projdeme po židovských hřbitovech. Publikace Židovské hřbitovy a pohřbívání poeticky, avšak výstižně vysvětluje nejrůznější epitafy, znaky a verše na náhrobcích a popisuje židovský způsob pohřbů. Symbolicky je tvořená sedmi kapitolami, které doplňuje velké množství autentických fotografií.

Židovské hřbitovy a pohřbívání

Dlouho očekávaná kniha Jaroslava Achaba Haidlera popisuje židovské pohřbívání a hřbitovy v Čechách a na Moravě. Poeticky, ale výstižně vysvětluje epitafy, znaky a symboly, židovský způsob pohřbívání i tajemné verše na náhrobcích. Nechybí ani židovské příběhy, básně a anekdoty. Vše je seřazeno v sedmi kapitolách tzv. „židovské“ sedmičky.
„Život není lehký, ale není složitý. Všechno má svůj smysl a souvislosti. Smrti se bát netřeba. Je přirozenou součástí života, stejně jako dospívání, první lásky a nakonec i zkušené zrání. Umírání, to už je horší oříšek…“
Jaroslav Achab Haidler

Autor: Jaroslav Achab Haidler

Počet stran: 192
Vazba: vázaná
Formát: 175×250 mm
ISBN: 978-80-271-0261-7
Doporučená cena: 399 Kč

Knihu Židovské hřbitovy a pohřbívání vydalo nakladatelství Grada.

Ukázka z knihy

Prohlédněte si celou ukázku.

O autorovi

Jaroslav Achab Haidler se narodil ve Frýdlantu a v jeho deseti letech byl jeho otec, pracující jako novinář, po srpnu 1968 zatčen a vězněn. Kvůli špatnému kádrovému posudku tak nemohl studovat, a proto se vyučil spojovým mechanikem. Složil státnice z ruštiny a němčiny. Později působil mezi Adventisty sedmého dne a zajímal se o křesťanství. Z biblických jazyků si vybral ke studiu hebrejštinu. V divadelním prostředí pracoval nejprve jako kulisák v tehdejším brněnském Divadle bratří Mrštíků a až později začal vystupovat. Při hraní divadla se začal učit hebrejsky, studoval historii a judaismus. Ovlivnil ho chasidismus. Fascinovala ho symbolika, tajemství, znamení a překládal nápisy na židovských náhrobcích. Později se stal praktikujícím židem. Začal se věnovat dokumentaci židovských hřbitovů v Čechách a na Moravě. Hercem na volné noze se stává v roce 1984 a od roku 1989 působí jako kmenový herec ve stálém angažmá v Činoherním studiu Ústí nad Labem. Od roku 2012 působí v komunální politice, je krajským i městským zastupitelem.

Zdroj informací: Činoherní studio

Zapojte se do našich aukcí, v nichž najdete tyto knihy a mnoho dalších za skvělé ceny.

Která z dnes představených knih vás nejvíce zaujala? Napište nám svůj názor v komentářích.

Doporučení:

Share