Vášeň člověka provází od narození do konce života. Záleží na tom, jakou formou se projeví. A jak dobře ji umíme zvládat.
Marie se protáhla, otevřela jedno oko, koukla na hodiny a rychle se zachumlala do peřin.
Teprve za hodinu se vzbudila znovu.
„Představ si, o čem se mi zdálo.“
„No.“
„Jaký no?“
„Představuji si, co se ti mohlo zdát.“
„A?“
„Nevím. Jako to mám poznat?“
„Hádej.“
„O dobrém jídle?“ zeptá se manžel Josef a spolkne prášek před jídlem.
„Nesmysl. O jídle se mi zdá pořád. To není nic nového.“
„No právě, taky si říkám. O baště se ti zdá pořád. Co je na tom zvláštního?“
„Ještě hádej!“ vyzvala Marie svého muže.
„Nevím, nic mě nenapadá.“
„Připadala jsem si mladá.“
„O plastické operaci břicha!“ vítězně zvolal Josef.
„Ne, kdepak! Byla jsem opravdu mladá, ne jen tak na oko.“
„O tom, jak spolu špásujeme?“
„No, už přihořívá, ale ty jsi tam nebyl.“
„Ne? Špásovala jsi beze mne? Snad ne s tím sousedovic hajzlíkem. Pořád říkám, že je to podrazák. Ty se ho zastáváš. Mohli bychom s nimi na výlet nebo grilovat…“
„Prosím tě, Františka sem netahej.“
„Copak já ho tahám? Ten cvok mě vůbec nezajímá.“
„Proč by měl být cvok.“
„Proč? Ty se ještě ptáš?“
„Nechápu, co proti němu pořád máš.“
„Připomenu ti to. Vloni na Husa jsme chtěli grilovat. Koupil jsem spoustu masa. Přípravy z mé strany proběhly perfektně. Makám jako divý, nesmím polevit, jinak biftečky přepeču, nebo i spálím. To bych nepřežil,“ vzdychne Josef při vzpomínce na dramatické chvíle.
„O grilování se mi vážně nezdálo.“
„Ale o Frantovi, tom magorovi, určitě ano.“
„Nesmysl. Zdálo se mi, že jsem byla mladá…“
„To už jsi říkala,“ podotkl naštvaně Pepa.
„Nadbíhaly mi spousty nápadníků.“
„Nejvíc bylo vidět i slyšet toho habána Frantu.“
„Co ho sem pořád taháš? Ještě na něj žárlíš?“ usmála se spokojeně.
„Nesmysl! Není na co žárlit.“
„Konečně jsi to pochopil.“
„Co?“
„Že nemáš důvod žárlit.“
„Jen se nedělej. Dobře si pamatuju, jak umíš koulet očima, když ti o to de.“
„O co mi jde?“
„O sex! Jsi umanutá!“
„Najednou!“ zasmála se. „Když jsi utíkal v poledne z práce, protože nedokážeš své sexuální touhy držet na uzdě, byla jsem ti dobrá. Vůbec ti nevadilo, že se ráda miluji. Právě naopak. Myslím si, že kdybys mě tenkrát neměl, musel by sis mě vymyslet. Žádná jiná by ti v sexu nedala tolik jako já,“ prohlásila hrdě.
„Myslíš tolikrát?“
„No třeba,“ zrudla ještě ve svých letech. Padesátka už dávno uplynula, spíš se blížila šedesátce.
„Víš, tohle mi na tobě celý život vadí,“ řekla vážně.
„Co máš na mysli?“
„Tvou technickou přesnost.“
„Jo? Udělá ti dobře, když budu chvíli nepřesný?“
„Ano, to by mě potěšilo.“
„Musím říct, že ve svých skoro šedesáti jsi pořád náruživá. Jinak by se ti nezdálo o sexu v těchto letech.
„Co tím chceš říct? Podle tebe jsem stará?“
„Ne, to jsem neřekl. Pořád jsi čupr holka!“
„No proto.“
„Neměl jsem to říkat. Když si představím, kolik nám je, už bych rád sexuální oblast uzavřel.“
„Nic se uzavírat nebude. Můj sen byl tak krásný, plný mládí a vzrušení.“
„Kolik těch mladých jsi měla, aby tě to rozpálilo?“
„Proč by mi nestačil jeden?“
„Hm, vidím, že jsem tomu Frantovi od sousedů měl dávno rozbít hubu.“
„Nesmysl, připrav se, budeme snídat.“
„Najednou to zamlouváš.“
„Nic nezamlouvám. Jen se musíme najíst.“
„Pořád mám vztek kvůli tomu tvému sousednímu nápadníkovi.“
„Už toho nech. Můj krásný sen se dávno rozplynul tvými neustálými žárlivými výpady.“
„Hele, jestli se vážně chceš najíst, neštvi mě s tím Frantou, nebo udělám něco, co nechci,“ řekl mrazivě.
„Prosím tě! Pořád máš jen Frantu!“
„Já ne, ty jsi měla Frantu a pořád zapíráš.“
„Najez se!“
„Nikdo mi nebude říkat, co mám dělat!“ zařval.
„Promiň, nechtěla jsem…“
„Právě že chtěla! V tom je problém!“
Vylítl, převrhl stůl se snídaní, u krbu popadl sekeru. Tak jak byl, ve slipech, vylétl na chodbu a začal sekyrou štípat sousedovy dveře.
Marie rychle zamkla a nechala klíč zevnitř v zámku.
Josef uslyšel houkačku. Zarazil se. Chvíli mu trvalo, než se zorientoval.
Vtrhl ke dveřím svého bytu. Lomcoval klikou: „Neblázni, Marie, otevři! Jede sem houkačka. Už jsou tady!“
Marie mlčela a vše sledovala kukátkem ve dveřích.
Josef na poslední chvíli rozrazil dveře svého bytu, porazil Marii, popadl v předsíni kalhoty, bundu, prut na ryby a zmizel.“
„Kde je?“ ptali se záchranáři.
Jen pokrčila rameny: „Nevím. Někam odešel.“
„Tohle způsobil on?“ zeptal se záchranář.
„Ano,“ špitla.
„Musíme zavolat policii.“
Jakmile přijeli vyšetřovatelé, záchranáři se stáhli. „Nemáme koho ošetřovat, mizíme,“ odjeli. Nejdřív ale popsali policii, co na místě zjistili.
Josef dorazil k řece.
„Sakra, nemám sekyru! Úplně jsem zapomněl, že je řeka zamrzlá,“ klepal se zimou jen v kalhotách a bundě. Najednou před sebou uviděl sousedovy dveře a v nich zaťatou sekyru. Zarazil se. Pak se začal naplno smát.
„Konečně jsem mu dal najevo, co si o něm myslím. Ty jeho grilovačky mu nedaruju.“
„Ženu, jdoucí se psem na procházku, vyděsil bláznivý smích. Uviděla podivného poskakujícího chlapa na břehu řeky. Zavolala záchranku.
Odvezli ho na psychiatrii.
Marie zjistila až za pár dní, kam zmizel její manžel. Celá zoufalá ho šla navštívit.
Usmíval se na ni: „Ahoj, Maruško, moc rád tě vidím. Dal bych si konečně tu snídani. Mám docela hlad.“
„Hned to bude,“ řekla rozpačitě Marie.
„Víš, co mě nejvíc zajímá? Tvůj sen. Už mě dál nenapínej. Slíbila jsi, že mi ho budeš vyprávět. Něco pro osvěžení.“
„Není skoro co vyprávět. Jen se mi zdálo, že jsem vyhrála soutěž Miss Česká republika.“
„Vážně? A co tam dělal ten cvok Franta od sousedů?“
„Vůbec tam nebyl.“
„To je divné. Mám dojem, že mě pěkně naštval. Jen si nějak nemůžu vzpomenout, co vlastně provedl. Už asi stárnu.“
„Ale temperament máš pořád,“ usmála se Marie na něho svůdně.
Hana Militká
Absolventka JAMU, pochází z Hradce Králové. V Brně studovala obor herectví v ročníku spolu s Nikou Brettschneiderovou, Marcelou Večeřovou, Miroslavem Donutilem, Pavlem Zedníčkem, Františkem Horáčkem, Svatoplukem Skopalem, Pavlem Trávníčkem a dalšími. Stala se členkou divadla Husa na provázku.
V roce 1981 odešla se svým manželem do Prahy.
Spolupracovala s režisérem Jurajem Herzem na filmu Zastihla mě noc a na seriálu Wolfgang, s Jurajem Jakubiskem na filmu Frankensteinova teta, Perinbaba, s Jaromilem Jirešem na filmu Lev s bílou hřívou, s Janem Svěrákem na filmu Kolja, s Jiřím Krejčíkem a dalšími. Pro švýcarskou televizi ztvárnila roli Mileny Jesenské v němčině ve filmu Wer war Kafka, režie Richard Dindo, s Jaroslavem Soukupem točila seriál Policie Modrava.
Hostovala 31 let v Národním divadle.
Povídky z povětří vyšly v roce 2013, druhá tištěná kniha, detektivní román Záhadný šepot v roce 2015, i další detektivka Pronikavý smích roku 2016, detektivka Vražedný lov roku 2017.
Povídky z povětří byly vydány jako první elektronická kniha Hany Militké začátkem února 2016, poté vyšly romány Vilma, Sára a na podzim Jiří. Před Vánoci vyšel Kapitán Bartoš zasahuje 1 nazvaný Složitý případ. Začátkem roku 2017 se objevila kniha 13 povídek Pro Klub Knihomolů.
Druhý příběh detektivního románu Kapitán Bartoš zasahuje 2 nazvaný Ledový žár se objevil v březnu 2017 a téhož roku v květnu detektivní román Kapitán Bartoš zasahuje 3 s podtitulem Přicházím s deštěm.
V červenci 2017 vychází nová detektivní série nazvaná Velké případy kpt. Černé – první díl Čas nedoběhneš.
V říjnu roku 2017 se objevuje čtvrtý detektivní román Kapitán Bartoš zasahuje 4 s podtitulem Jednou mezi půlnocí.
V prosinci 2017 vychází pokračování série 13 povídek Pro Klub Knihomolů 2. Jedná se o povídky napsané pro magazín Klub knihomolů. Předmluvu vytvořila šéfredaktorka Alena Badinová.
Koncem ledna 2018 vychází elektronicky detektivní román ze série Případy kpt. Váchala 3 nazvaný Vzrušený šepot. Tváří obálky je herečka a modelka Nikol Nejedlíková, foto Ariana Bernard. Předmluvu vytvořil herec Pavel Zedníček. Tištěná kniha byla vydaná zjara roku 2015 pod názvem Záhadný šepot.
Druhý detektivní román ze série Velké případy kpt. Černé 2 nazvaný Nemilosrdná vášeň je netypický.
Román I Blázni chtějí žít I se objevuje v nabídce zjara roku 2018. Jedná se o napínavý román z hereckého a zpravodajského prostředí. Tváří obálky je Nikola Nejedlíková, foto Roman Albrecht.
Vzápětí vychází další detektivka Případy kpt. Váchala 2 – Pronikavý smích.
Následuje napínavá detektivka I Blázni chtějí žít II.
Poté spatřila světlo elektronického světa napínavá detektivka Případy kpt. Váchala 3 – Vražedný lov. Tváří obálky je herečka a modelka Nikol Nejedlíková, portrét vytvořil umělecký fotograf Bohuslav Hybrant.
V létě 2018 vychází Kapitán Bartoš zasahuje 5 – Láska nade vše.
V září se objevila kniha 13 povídek pro Klub knihomolů 3 – tentokrát s lehkým erotickým zabarvením.
Překvapivě se objevuje v říjnu 2018 Dívka s mašlí, čtení pro malé slečny.
Do konce roku 2018 se ještě objevila v elektronickém vydání detektivka – Případy kpt. Váchala – Travička zelená. Poslední knihou toho roku byl napínavý román nazvaný Ze Sýrie do Číny, inspirovaný služebními cestami autorčiných bratrů Jana a Jiřího Militkých.
Dvě detektivky, které vyšly původně elektronicky, se objevily i v tištěné verzi v nakladatelství Martina Koláčka E-knihy jedou. Jedná se o detektivní příběhy jedné řady: Velké případy kpt. Černé 1 – Čas nedoběhneš, Velké případy kpt. Černé 2 – Nemilosrdná vášeň.
Související knihy
Velké případy kpt. Černé 2Nemilosrdná vášeň
Militká, Hana
Martin Koláček - E-knihy jedou
Velké případy kpt. Černé 1Čas nedoběhneš
Militká, Hana
Martin Koláček - E-knihy jedou
Pronikavý smíchMilitká, Hana
Agentura KRIGL, 2016
Záhadný šepotMilitká, Hana
Agentura KRIGL, 2015
Povídky z povětříMilitká, Hana
Agentura KRIGL, 2013
Vražedný lovMilitká, Hana
Agentura KRIGL, 2017
Napsat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.