Hned na začátku roku 2019 se nakladatelství Bookmedia pochlubilo knihou Thomase Thiemeyera Evoluce: Město přeživších (Evolution. Die Stadt der Überlebenden, 2016). Překlad je dílem Evy Pátkové.

Thomas Thiemeyer je známý německý spisovatel a ilustrátor. Svoji publikační kariéru zahájil v roce 1989 ilustracemi pro knihu Das groβe Buch der Saurier (Velká kniha dinosaurů). Vlastní prozaickou tvorbu ale odstartoval teprve v roce 2004 titulem Kamenné oko (Medusa, česky 2006). Od té doby mu vyšla celá řada knih, z nichž do češtiny jich bylo zatím přeloženo pouze pět. Ve třídílné sérii s názvem Evoluce se zaměřil hlavně na mladé čtenářské publikum, čemuž odpovídá koncepce i forma zpracování.

Město přeživších je prvním dílem výše zmíněné Evoluce. Příběh nás zavede do několik set let vzdálené budoucnosti, kam se neznámým způsobem dostali cestující letecké linky z Frankfurtu do Los Angeles. Po nouzovém přistání v Denveru naleznou jen zjevně dlouho opuštěné prostory, plné bující vegetace a hojně obývané často neznámými druhy dobové fauny. V originále je kniha označena jako vhodná pro čtenáře od dvanácti let, čemuž, jak už jsme si řekli, je poplatné i její pojetí. Jen málo titulů, s nimiž jsem se poslední dobou setkal, nabízí tolik protikladných emocí. Jako celek je první část Evoluce zajímavá svým nápadem, ale půjdeme-li do detailů, nemůžeme přehlédnout skutečnost, že stylově i obsahově je do značné míry nekompaktní. Na jednu stranu přináší situace, od nichž jsem se jako zkušený čtenář žánru science fiction nemohl odtrhnout, na druhou nabízí postavy vykreslené naprosto nepravděpodobným způsobem. Místy se autor utápí vpravdě encyklopedickém pojetí, zatímco jinde se  dopouští zcela chybných konstrukcí, pravděpodobně díky nedostatečné znalosti dané problematiky. Ve snaze poučit nezkušeného mladistvého čtenáře promlouvá ústy svých mladých hrdinů (ve věku oscilujícím mezi patnácti až osmnácti lety) natolik formálně, že lze postavu jen stěží považovat za reálnou. Dle mé zkušenosti takový jev vede u čtenářů spíš k přeskakování celých bloků textu než ke skutečnému ponaučení konzumentů dychtících po dobrodružství. Podobně (ale to není pouze Thiemeyerův nešvar) se mladé čtenářské obci podbízí snižováním schopností dospělých postav řešit krizové situace, zatímco tuto dovednost v hojné míře naděluje svým dospívajícím hrdinům. Zatímco na některých místech srší autor nápady a děj se odvíjí plynule, na jiných jako by jen vyplňoval předepsaný rozsah jakousi bezobsažnou vatou.

Dalším trochu překvapivým aspektem je překlad Evy Pátkové. Pohledem do její profesní historie snadno zjistíme, že má za sebou mnoho velice úspěšných prací. Jako jeden příklad za všechny, jenž zároveň zhruba odpovídá stejné věkové skupině čtenářů, si uveďme překlad skvělého Nekonečného příběhu Michaela Endeho (Die Unendliche Geschichte, 1979, česky prvně 1987), jenž se dočkal před pár lety již třetího dotisku a samozřejmě je již k dispozici i jako audiokniha. O to větším překvapením je tedy překlad Města přeživších. U překladů obecně bývá těžké odhadnout, jaký podíl na výsledku má sám autor a jakým dílem přispěl převod do nového jazyka. V našem případě jsem byl hodně na rozpacích z formulací, které často nezněly příliš česky. Má oblíbená metoda testu četbou nahlas vyžadovala místy vysokou míru soustředění, protože pro češtinu obvyklý slovosled nezřídka zadrhával a vyžadoval zvýšenou pozornost či dokonce nutnost opakovaně se v textu vracet.

Na druhou stanu, jak už jsem naznačil na začátku, jako celek je Město přeživších zajímavé a určitě si své čtenáře najde. Je dokonce možné, že většina mých výhrad vyzní ve prospěch této knihy, protože selektivní čtení young adult publika odfiltruje větší část negativ a ponechá hlavně onen pocit sounáležitosti s hrdiny srovnatelného věku. Přes všechny stížnosti na adresu prvního titulu série Evoluce musím sám uznat, že jsem jej přečetl rychle a bez nutkání jej odložit. Dokonce jsem byl v závěru zklamán tím, že ještě nemám k dispozici pokračování, což je jistě dobrou vizitkou všech slušných seriálů. Tři stovky a devět stran k tomu, jež jsou rozděleny do jednašedesáti kapitol, přečtete s vysokou pravděpodobností poměrně rychle. Nebudete-li jako já šťourat do detailů, určitě nebude investovaného času ani peněz litovat.

Další pokračování s názvem Der Turm der Gefangenen (tedy něco jako Věž zajatých) vyšlo v originále také v roce 2016 a na své uvedení na českou literární scénu teprve čeká. Věřím, že se jej dočkáme v brzké době, abychom mohli v dobrodružství Evoluce pokračovat.

Související knihy

Thiemeyer, Thomas

Bookmedia, 2018