Čtení ke kávě: O tlusté víle (Markéta Vydrová)

O tlusté víle

4.12.2018 Markéta Vydrová Bez komentáře

Lehkonohé víly, ladné laně, ano, to bývá v pohádkách. Ale některé slabiny, kterými se životy pohádkových bytostí jen hemží, nám vypravěči taktně zamlčují. A já se ptám: Je to opravdu správně? Není na čase se odvážit a promluvit?

V lese se setmělo. Zašustilo mezi listím a z porostu, jako vánek, začaly na palouk vplouvat víly. Byly jemné, téměř průhledné. Začaly zpívat a pustily se do tance kousek nad zemí…
A pak se v lese ozval další zvuk, jako kdyby se porostem prodíral nosorožec. Navzdory tomu víly pokračovaly ve své choreografii. Ten zvuk znaly. Stvoření, které se vyvalilo na palouk, se rozhodlo vmísit do estetického davu. Lesní krasavice uvolnily půlku paseky. Vstoupila tlustá víla.
V pohádkách se o tom decentně mlčí, ale krom významných činů, kterými se vepíšou do dějin, mají pohádkové bytosti i různá trápení, o kterých se nemluví. I víla Něžněna měla svého kostlivce ve skříni – a pěkně vypaseného. Byla totiž od přírody válecí typ a stále při chuti. A tak zatímco se ostatní víly krmily ranní rosou, Něžněna se od večera do rána cpala lesními plody a jinými pamlsky, které jdou vílám na tloušťku. Večer většinou místo tance ležela ve vytlačeném ďolíku, sledovala změny na měsíci a baštila. Její váha nakonec způsobila, že při tanci se místo vznášení půl metru nad zemí po kolena bořila, občas omylem rozšlápla zajíce nebo přirazila medvěda ke stromu. Ani její vysněné povolání víly zubničky nedopadlo. Neprošla ani dveřmi, ani oknem.
Kousek od pohodlného brlohu víly bydlela anorektická laň. Místo aby jedla, jak lani přísluší, ulizovala ta laň jen ranní rosu, protože se shlédla ve vílí levitaci a chtěla to umět. To se nemohlo setkat s úspěchem. Laň je laň a víla je víla, každá má jiné poslání. Ale laň prostě nejedla a byla tak hubená, že vypadala jako drátěný model.

Ty dvě outsiderky se spřátelily. Zjistily, že mají podobné názory, že by je bavily podobné věci, kdyby je dělaly, a celkově že jsou spřízněné duše. Jednoho večera se tak zapovídaly, až jim vyschlo v krku, a to je donutilo navštívit jezírko. Foukalo a přes měsíc létaly mraky. Obě se naklonily nad hladinu, že se napijí, laň přitom zavřela oči. Vítr a mihotavá záře měsíce začarovaly hladinu. Odraz laně, který víla uviděla (na sebe raději nekoukala), se na vodě na pár vteřin zvláštně pozměnil a přidal lani pár kil. Vílu to úplně dostalo, odražená laň vypadala skvěle a víla pochopila, jak bídně na tom vlastně její kámoška teď je. Rvalo jí to její soucitné srdce v tučné hrudi. Od toho večera lani vysloveně cpala všechny své laskominy, vodila ji na procházky po lese a nutila poskakovat, aby se jí zpevnilo svalstvo a sama jí z dobroty svého srdce šla příkladem. Laň se začala spravovat a vyzařovat opět aureolu laňskosti. Jednoho večera si víla radostí až poskočila a ejhle, nabrala jemnou levitaci.

Nový životní styl se projevil: víla zhubla na plnoštíhlou velikost. Při tanci už se nebořila, a i když se vznášela o pár cenťáků níž než její kolegyně, pokud si někdo všiml, přičítal to její umělecké kreativitě. Laň přibrala do skoro normání velikosti a potkala jelena, kterému se oplácané laně nelíbily a byla svatba.
Tak já myslím, že to nakonec dopadlo dobře. A já se jdu poohlédnou po nějaké lani, která potřebuje pomoct…

Markéta Vydrová

Tato česká výtvarnice a ilustrátorka se narodila v Praze. Studovala zahradní a krajinnou architekturu, ale vždy ji lákala knižní ilustrace. Žije v Brně, má dvě dospělé děti. Dříve kreslila pro známé humoristické časopisy a věnovala se mnnoha dalším výtvarným aktivitám. V tomto tisíciletí ilustruje knihy a zaměřuje se zejména na dětskou literaturu jak českých, tak zahraničních autorů, její ilustrace doprovázejí i řadu učebnic. S humorem sobě vlastním nejraději ilustruje duchaplné, vtipné texty, svými ilustracemi ráda brouzdá „mezi řádky” a láká ji prostor k zobrazení slovních hříček, metafor a všeho jen zlehka tušeného…
Do roku 2018 ilustrovala 95 knih a učebnic, přibližně 20 pohádkových miniknížeček, řadu knižních sólo obálek a vytvořila stovky ilustrací pro časopisy. Mimo to se také věnuje grafickému zpracování konečné výtvarné podoby nejen u knih, ale i dalším grafickým pracem, jako jsou například loga, plakáty apod. Občas i píše, v roce 2014 jí vyšla první autorská kniha Můj skřítek Šalvěj – Skřítkosnění. Další má v plánu. Více informací o autorce lze najít na webových stránkách www.ilustrace-marketa-vydrova.estranky.cz.
Svou práci miluje a za žádnou jinou by ji neměnila…